Jak vyrobit vlastní pálenku 8/10 – Destilační zařízení

Publikováno: Autor:

Destilační zařízení

Základní části destilačního aparátu

  • Destilační kotel – naplní se kvasem
  • Deflegmátor – zde částečná kondenzace par a obohacení destilátu o těkavější složku
  • Kondenzátor – celková kondenzace par
  • Chladič – ochlazení zkondenzované tekutiny

Destilační  kotel                                                                            

Destilační kolona s možností plnění kotle (plnění vývěvou – odpadá fyzická manipulace s kvasem), vytápění plynem s měděnou kotlinou (katalytické vlastnosti  – v kotli probíhá chemická reakce při styku kvasu s mědí, kdy část nežádoucích látek zůstává zachycena na vnitřním plášti kotle a tyto již nedestilují) opatřenou míchacím zařízením pro zabránění připalování.

Kvalita destilátu se tvoří v rektifikačním dílu (třípatrová, umístění nad kotlem), v kterém jsou zesilovací patra, která se dle potřeby zařadí či vyřadí. Počet otevřených či uzavřených pater ovlivňuje sílu výsledného destilátu, ale také chuťové a aromatické vlastnosti. 

Pára vstupuje z měděného vařáku do dolní části kolony, která slouží k odlučování pěny a dostává se ke spodní části rektifikační kolony a probublává vrstvou kapaliny na jednotlivých patrech. Na patrech se pára obohacuje o lihovou složku a odděluje od vody a dalších nežádoucích látek. 

Každé patro pracuje jako samostatný destilační stupeň. Pro vizuální kontrolu jsou jednotlivá patra opatřena skleněnými prosvětlenými okýnky. Pro dokonalou regulaci destilačního procesu je kolona vybavena snímačem teploty lihových par, který slouží k regulaci přívodu chladicí vody do deflegmátoru prostřednictvím elektromagnetického ventilu.

Tato regulace umožňuje optimalizaci spotřeby chladicí vody při ochlazování deflegmátoru a tím usnadňuje celkovou obsluhu. Současně zajišťuje stabilitu a citlivou regulaci celého procesu. Použití instalovaného rektifikačního dílu dokáže zachovat víc aromatických látek z destilované suroviny, než je tomu zvykem u dvoukotlových systémů. Destilace je mnohem citlivější, rektifikační patra elegantnější a alko pára má mnohem víc prostoru k pomalejší cestě do chladiče.

Úkap

Je složitá směs nízkovroucích organických molekul, její složení není stejné, liší se rok od roku v souladu s rozdílným dozráváním ovoce. Hlavní složkou úkapu je acetaldehyd s bodem varu 20 °C / 760 torr, dále metanol, aceton a estery kys. octové, především etylacetát s bodem varu 76,8 °C / 760 torr.

Tyto složky tvoří zhruba 70 % úkapů. Všechny tyto molekuly mají nižší bod varu než-li etanol 78,3 °C / 760 torr. Často se lze na degustacích destilátů setkat se špatně odebranými úkapy, což soutěžní destilát velmi poškozuje.

Úkapy se musejí odebírat při minimálním příkonu energie do vařáku, laicky řečeno, smí to pouze kapat, takže tu hraje důležitou roli i čas.

Dokap

Co jsou to dokapy? Problematika dokapu je mnohem složitější. Dokap je obecně tvořen především etanolem, který je majoritní složkou a dále obecně pentanoly, též označované jako amylalkoholy. Jedná se o 6 isomerních molekul a celou řadu dalších minoritních molekul, které tvoří mnohem složitější směs než-li úkapy. Ačkoliv má tato směs vyšší bod varu než-li voda, jsou tyto molekuly strhávány do destilátu tzv. azeotropií, sice v malém množství, nicméně senzoricky snadno detekovatelném. Již v tomto stopovém množství, často méně než-li 0,1 % dokáží destilát chuťově zničit.

Deflegmátor a kondenzátor                                                           

V deflegmátoru dochází ke zchlazení části lihových par. Páry zkondenzované v deflegmátoru vytváří zpětný tok (reflux). Velikostí zpětného toku (chlazením deflegmátoru) se řídí celý destilační proces. Při velkém zpětném toku dostáváme destilát o vyšší lihovitosti, při malém zpětném toku je výsledný destilát méně lihovitý (odchází lehce se odpařující etanol (líh) a složky s vyšším bodem varu (vodní páry) znovu zkondenzují a stékají zpět do destilačního kotle. 

Kvalita destilátu se tvoří v rektifikačním dílu (třípatrová, umístění nad kotlem), v kterém jsou zesilovací patra, která se dle potřeby zařadí či vyřadí. Počet otevřených či uzavřených pater ovlivňuje sílu výsledného destilátu, ale také chuťové a aromatické vlastnosti. Pára vstupuje z měděného vařáku do dolní části kolony, která slouží k odlučování pěny a dostává se ke spodní části rektifikační kolony a probublává vrstvou kapaliny na jednotlivých patrech.

Na patrech se pára obohacuje o lihovou složku a odděluje od vody a dalších nežádoucích látek. Každé patro pracuje jako samostatný destilační stupeň. Pro vizuální kontrolu jsou jednotlivá patra opatřena skleněnými prosvětlenými okýnky. Dokonalá regulace destilačního procesu je zajištěna snímačem teploty lihových par, který slouží k regulaci přívodu chladicí vody do deflegmátoru prostřednictvím elektromagnetického ventilu. Tato regulace umožňuje optimalizaci spotřeby chladicí vody při ochlazování deflegmátoru a tím usnadňuje celkovou obsluhu. Současně zajišťuje stabilitu a citlivou regulaci celého procesu.

Chladič                                                                                        

Poté jdou páry již do chladiče, kde se přemění opět v tekutinu. Ta proteče lihoměrem (epruvetou), první úkap se zachytí do odměrného válce, poté pálenka (průkap) teče přes množstevní měřidlo ven do nádoby – dokap se oddělí od vlastní pálenky.

Všechny díly