Legendární studentský koktejl – Mixela

V ranných devadesátkách, po sametové revoluci začaly do tehdejšího Československa pronikat západní trendy. mnoho tradičních výrobních závodů nepřežilo proces transformace a firmy hledaly nový výrobní sortiment.

Jedním z těchto trendů byly i RTD ( z anglického ready to drink) nápoje.

Ve stručnosti – jedná se o již namíchané koktejly, které jsou připraveny ihned ke konzumaci, stačí je obvykle jen vychladit. Jsou balené po jedné porci (nejčastěji to bývá plechovka) a pokud pořádáte nějaký večírek, kde nemáte barmana, je to ideální řešení situace.

Mimochodem mixované nápoje jsou všeobecně snad nejvíce šizené ve všech podnicích.

Tyto předpřipravené koktejly samozřejmě nedosahují kvalit koktejlů namíchaných barmanem z čerstvých surovin, ovšem rozdíl je zde akceptovatelný.

To ovšem nebyl případ Mixely.

Mixela byla míchaný nápoj ve velké lahvi, jednalo se údajně o vodku pochybné kvality s „pomerančovým džusem“ (doslova v uvozovkách) s mírnou příchutí citronového koncentrátu. Zkrátím to – byl to neuvěřitelný bolehlav.

O Mixele lze směle prohlásit:

„Kdo jí nepil, ten nikdy neuvěří, že něco takového mohlo existovat. Kdo jí pil, ten na ní nikdy nezapomene.“

Mixela byla hrozný dryák

Za dob studií frčel mezi chudými studenty, nápoj zvaný Mixela. Mnozí studenti na něj mají dodnes nezapomenutelné vzpomínky a některým se už jen když slyší slovo Mixela zvedá žaludek.

V případě Mixely, šlo o to, co nejlevněji nakoupit, bez ohledu na kvalitu. Nápoj kupovali nejčastěji studenti a opíjeli jím na kolejích studentky na studentských večírcích.

Svou popularitu si nápoj vydobyl naprosto bezkonkurenčním poměrem cena/výkon, tedy prodejní cenou nápoje, obsahem alkoholu a nakonec také velikostí opice. Nápoj to byl opravdu trendy, moderní barevný, s barevnou etiketou, a údajně i ovocný.

Mnoho lidí má Mixelu spojenou s obdobím socialismu a komunismu, podobně jako třeba Vitacit či Šuměnky. Ovšem zde zdání klame, její výroba začala až počátkem devadesátých let minulého století, tedy těsně po sametové revoluci, kdy byla obrovská poptávka po všem novém.

Mixela byla takový dryák, že mnoho svých konzumentů tehdy přiměl k poznání, že by si člověk měl umět vybírat co pije a než vsadit na něco podřadného, tak si to raději odepřít.

Kocovina, opice, bolehlav, to vše Mixela studentům přinášela. Mnozí z nich dnes s nostalgií vzpomínají, že v životě nepili nic horšího.

Složení Mixely

Velkým výrobcem Mixely byl u nás podnik Víno Mikulov a není divu. Obchody po revoluci doslova zaplavila laciná italská a španělská vína a tak si tradiční české vinařské podniky hledaly způsob jak přežít a tato firma si zvolila výrobu Mixely jako doplňkový sortiment.

To co obsahovala Mixela se dnes nedá přesně dohledat, mnoho lidí se opravdu domnívalo, že se snad jedná o nějaký druh vodky s džusem, ale tak tomu opravdu vůbec nikdy nebylo. Skutečnost byla ještě mnohem horší.

Když společnost Víno Mikulov kupovala firma Bohemia sekt ze Starého Plzence, vyjádřil se je její ředitel Josef Vozdecký takto:

„Mikulov, to je to nejvyhlášenější vinařské město v zemi. Bohužel, když jsme firmu přebírali, byla v hodně špatném stavu. Namísto toho, aby se soustředila na výrobu kvalitních vín, šla cestou laciného zboží. Šlo to tak daleko, že jejich nejprodávanějším zbožím byla Mixela, tedy líh s vodou, do něhož se sypal chemický prášek. Výsledkem bylo laciné a hodně nekvalitní pití.“.

Pošramocené jméno mikulovské firmy se podle ředitele Josefa Vozdeckého dalo napravit jedinou cestou – okamžitou změnou výrobního sortimentu a tou byla sázka na přírodní vína. Dnes se v Mikulově dělá několik řad vín. V té nejvyšší je značka Habánské sklepy.

Mixela je dnes již definitivně zapomenutou černou kapitolou firmy a porevolučním úletem.

Její výroba byla záhy po změně majitele ukončena a je tomu tak dobře. Fanoušky si za dobu své existence nezískala a přesto se stala nezapomenutelnou.