Vinařská encyklopedie – F

Ve vinařské encyklopedii najdete slovník vína – výklad definic, pojmů a odborných termínů spojených s vínem, pěstováním odrůd vinné révy, vinařskými oblastmi, vinařstvím a vinohradnictvím.

  • Fádní víno – Všední, mdlé víno s nedostatkem obsahu kyselin.
  • Fenoly – Jsou to složky které se vyskytují ve slupkách, peckách a stopkách hroznů, z nichž nejčastější jsou třísloviny a antokyany.
  • Fermentace – Je kvašení, při kterém se působením kvasinek přeměňuje hroznový cukr obsažený v moštu na alkohol a oxid uhličitý.
  • Filtr membránový – Je tenký filtr vytvořený z biologicky netečného materiálu, perforovaného mikroskopickými póry, na které připadá 80 % celé plochy membrány. Během filtrace je víno čerpáno filtrem.
  • Filtrace – Proces jehož cílem je zbavit víno pevných částí. Filtraci vína většinou rozdělujeme na hrubou, střední a ostrou, i když úhel pohledu může být i jiný. Filtrace se provádí pomocí filtrů na víno. Principem je protékání vína přes překážku (filtr) na které se zachytí pevné části obsažené ve víně. Ostrost filtrace je úměrná velikosti otvorů filtru. Každý vinařský stát má jiné požadavky na filtraci vína, je to dané historií a požadavky konzumentů. Např. ve Francii je hlavním požadavkem filtrace odstranění kvasinek z vína, tedy v 1 litru vína je 0 ks kvasinek. Část bakterií ve víně není na závadu, např. u červených vín je únosné aby ve víně po filtraci zůstalo 20 – 30 ks bakterií v 1 litru. Kvasinky mají velikost cca 2,5 mikronu, bakterie 0,4 – 1,5 mikronu. Do módy přicházejí vína, která neprošla žádnou filtrací, což je zásadou např. pro biodynamické vinařství.
  • Filtrace druhy – Používají se tři základní metody filtrování: hloubková, vložková a membránová.
  • Filtrace cross-flow – Téměř nová, rychle probíhající forma mikro-filtrace, víno protéká křížem přes membránový filtr (ne kolmo na filtr), takže jej neucpává.
  • Filtrace vložková – Jedná se o filtrační systém za použití sérii celulózových, azbestových nebo papírových filtrů, kterými víno pod tlakem prochází.
  • Flavour – Kombinace vůně a chuti.
  • Flor – Je škraloup připomínající pěnu, přirozeně se vyskytujících kvasinek plovoucí po povrchu některých vín Sherry zrajících a jen částečně plných dřevěných sudech. Díky těmto kvasinkám má Fino Sherry nenapodobitelný charakter.
  • Flotace – Je odkalování moštů proudem vzduchu nebo nejčastěji inertního plynu (dusík), díky němu se vytvoří kalící částečky plovoucí na hladině moštu, pod níž se odebírá čistý mošt.
  • Flurbereinigung – Je úprava terénu. Jedná se o moderní vinohradnickou metodu pěstování révy v řadách běžících po svazích vertikálně a nikoli napříč, v terasách.
  • Forditáš – Méně kvalitní tokajské víno vyrobené z matolin zbylých po výrobě tokajského aszu. Na matoliny se nalije čerstvý mošt a nechá se prokvasit. Z matolin se vyluhují kořeněné látky a zbytek cukru, takže i forditáš má charakter tokajského vína.
  • Fortifikované víno –  je dolihované víno které vzniká u likérových vín přídavkem vinného destilátu do moštu. Podobně je tomu u portského. U vín aromatizovaných je povoleno dolihovat pomocí čistého lihu a k doslazení použít sacharózu. Je to proces při kterém se víno obohacuje o látky, které ve víně sice původně někdy jsou, ale charakter vyráběného produktu požaduje jejich vyšší obsah. Nejvíce se k fortifikaci používá etanol a zahuštěný mošt jako sladidlo. Fortifikací vína použitou v různých fázích výrobní technologie se dociluje originálních vín (např. Sherry, Portské, Madeira, Marsala, Malaga aj.).
  • Foxy – Velmi výrazný, s parfémovým charakterem, určitých amerických domorodých odrůd, které mohou být mdle sladké a přesycené až naprosto neupravené chuti.
  • Frizzante – Středně šumivé víno.
  • Frizzantino – Velmi lehce šumivé víno, mezi vínem nehybným a středně šumivým.
  • Fruktóza – Chemický. vzorec C6H12O6, vzniká fotosyntézou v listech rostlin, mimo bobule hroznů révy vinné se vyskytuje ve sladkých, zralých plodech ovoce a medu. Roztok fruktózy otáčí rovinu polarizovaného světla doleva, proto se nazývá někdy levulóza. Spolu s hroznovým cukrem (glukóza) tvoří největší podíl cukrů v moštu. Ve víně s vyšším zbytkovým cukrem převažuje fruktóza, protože kvasinky lépe zpracovávají glukózu.
  • Fyloxéra – Mšička révokaz, která byla do Evropy zavlečená z Ameriky a rozšířila se koncem 19.století prakticky ve všech vinařských oblastí světa, kde zavinila pohromu. Nové révy musely být (a dosud musí) být roubovány na odolné americké podnože.

Všechny díly