Vinařská encyklopedie – F

Publikováno: Autor:

Ve vinařské encyklopedii najdete slovník vína – výklad definic, pojmů a odborných termínů spojených s vínem, pěstováním odrůd vinné révy, vinařskými oblastmi, vinařstvím a vinohradnictvím.

  • Fádní víno – Všední, mdlé víno s nedostatkem obsahu kyselin.
  • Falernské víno – historicky nejopěvovanější a nejvíce zmiňované víno v psaných textech a je součástí mnoha divadelních i filmových dialogů. Falernské víno bylo vyráběno z bílých a pravděpodobně i modrých hroznů z jižních svahů kopců s dnešním názvem Monte Masicco, severozápadně od Pompejí (Neapole). O technologii výroby vína, barvě, vůni i chuti se vedou do dnes spory. Vrcholná éra coby luxusního a nejdražšího vína na antickém trhu byla v období rozmachu republiky a trvala až cca 200 roků po pádu římského impéria. Falernské bylo vyráběno ve více modifikacích a cenových úrovních. Jeden litr průměrného falernského se dal pořídit v 1. stol. n. l. za cenu denního výdělku legionáře.
  • Fenoly – Jsou to složky které se vyskytují ve slupkách, peckách a stopkách hroznů, z nichž nejčastější jsou třísloviny a antokyany.
  • Fermentace – Je kvašení, při kterém se působením kvasinek přeměňuje hroznový cukr obsažený v moštu na alkohol a oxid uhličitý.
  • Filtr membránový – Je tenký filtr vytvořený z biologicky netečného materiálu, perforovaného mikroskopickými póry, na které připadá 80 % celé plochy membrány. Během filtrace je víno čerpáno filtrem.
  • Filtrace – Proces jehož cílem je zbavit víno pevných částí. Filtraci vína většinou rozdělujeme na hrubou, střední a ostrou, i když úhel pohledu může být i jiný. Filtrace se provádí pomocí filtrů na víno. Principem je protékání vína přes překážku (filtr) na které se zachytí pevné části obsažené ve víně. Ostrost filtrace je úměrná velikosti otvorů filtru. Každý vinařský stát má jiné požadavky na filtraci vína, je to dané historií a požadavky konzumentů. Např. ve Francii je hlavním požadavkem filtrace odstranění kvasinek z vína, tedy v 1 litru vína je 0 ks kvasinek. Část bakterií ve víně není na závadu, např. u červených vín je únosné aby ve víně po filtraci zůstalo 20 – 30 ks bakterií v 1 litru. Kvasinky mají velikost cca 2,5 mikronu, bakterie 0,4 – 1,5 mikronu. Do módy přicházejí vína, která neprošla žádnou filtrací, což je zásadou např. pro biodynamické vinařství.
  • Filtrace druhy – Používají se tři základní metody filtrování: hloubková, vložková a membránová.
  • Filtrace cross-flow – Téměř nová, rychle probíhající forma mikro-filtrace, víno protéká křížem přes membránový filtr (ne kolmo na filtr), takže jej neucpává.
  • Filtrace vložková – Jedná se o filtrační systém za použití sérii celulózových, azbestových nebo papírových filtrů, kterými víno pod tlakem prochází.
  • Flavour – Kombinace vůně a chuti.
  • Flor – Je škraloup připomínající pěnu, přirozeně se vyskytujících kvasinek plovoucí po povrchu některých vín Sherry zrajících a jen částečně plných dřevěných sudech. Díky těmto kvasinkám má Fino Sherry nenapodobitelný charakter.
  • Florianka – bílá interspecifická moštová odrůda révy vinné vzniklá křížením Müller Thurgau x Veltlínské červené rané. Vyšlechtěna ve Šlechtitelské stanici vinařské Polešovice kolektivem šlechtitelů pod vedením Ing. Václava Křivánka. Do Státní odrůdové knihy ČR zapsaná v roce 2010.
  • Flotace – Je odkalování moštů proudem vzduchu nebo nejčastěji inertního plynu (dusík), díky němu se vytvoří kalící částečky plovoucí na hladině moštu, pod níž se odebírá čistý mošt.
  • Flurbereinigung – Je úprava terénu. Jedná se o moderní vinohradnickou metodu pěstování révy v řadách běžících po svazích vertikálně a nikoli napříč, v terasách.
  • Forditáš – Méně kvalitní tokajské víno vyrobené z matolin zbylých po výrobě tokajského aszu. Na matoliny se nalije čerstvý mošt a nechá se prokvasit. Z matolin se vyluhují kořeněné látky a zbytek cukru, takže i forditáš má charakter tokajského vína.
  • Fortifikace – proces při kterém se víno obohacuje o látky, které ve víně sice původně jsou, ale charakter vyráběného produktu požaduje jejich vyšší obsah. Nejvíce se k fortifikaci používá etanol a zahuštěný mošt jako sladidlo. Fortifikací vína použitou v různých fázích výrobní technologie se dociluje originálních vín.
  • Fortifikované víno –  je dolihované víno které vzniká u likérových vín přídavkem vinného destilátu do moštu. Podobně je tomu u portského. U vín aromatizovaných je povoleno dolihovat pomocí čistého lihu a k doslazení použít sacharózu. Je to proces při kterém se víno obohacuje o látky, které ve víně sice původně někdy jsou, ale charakter vyráběného produktu požaduje jejich vyšší obsah. Nejvíce se k fortifikaci používá etanol a zahuštěný mošt jako sladidlo. Fortifikací vína použitou v různých fázích výrobní technologie se dociluje originálních vín (např. Sherry, Portské, Madeira, Marsala, Malaga aj.).
  • Fotosyntéza – biochemický proces, při němž se v rostlinách mění anorganické látky v organické. Probíhá v listech za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Slunečním zářením a teplem dochází k redukci oxidu uhličitého a jeho zabudování do organických látek, z nichž pro výrobu hroznů je nejdůležitější cukr. Fotosyntéza je proces v přírodě starý min. 2 miliardy roků, při kterém vzniká kyslík a spotřebovává se oxid uhličitý. 1 ha vinice spotřebuje za rok cca 10 – 14 tun CO2, vyprodukuje přibližně stejné množství O2 a cca 1,2 tuny cukru. Optimální teplota (listů) pro maximální výkonnost fotosyntézy je 25°- 30°C. Proti přehřívání listů se rostlina brání tzv. transpirací, při které dochází k vylučování vody povrchem listů a tím k ochlazování. Sucho během vegetace může snižovat výkonnost fotosyntézy.
  • Foxy – Velmi výrazný, s parfémovým charakterem, určitých amerických domorodých odrůd, které mohou být mdle sladké a přesycené až naprosto neupravené chuti.
  • Francie – nemá největší plochu vinic na světě (794 tis. ha), platí ale, že z těchto vinic, po zpracování na víno, vyprodukuje nejvyšší hodnotu (kolem 25 miliard € ročně) ze všech států světa, i když objemem produkce (42 mil. hl v roce 2019) je až na druhém místě, za Itálií.
  • Frankisch – ve středověku všeobecný název pro typy odrůd révy vinné s malým uzavřeným hroznem, evropského původu. Hrozny dávaly extraktivní alkoholové víno, které se dalo ředit vodou.
  • Frankovka – starobylá modrá moštová odrůda. Do Státní odrůdové knihy byla zapsaná v r. 1941. Povolená synonyma – Lemberger, Blaufränkisch. Některé místní názvy pro odrůdu Frankovka v Evropě: Schvarze Frankische, Frankinja modra, Frankinja crna, Crna moravka, … O původu odrůdy se vedou spory, podle slovního základu „frank“, v mnoha místních názvech, lze usuzovat na původ z centrálních oblastí francké říše.
  • Fratava – modrá interspecifická odrůda, byla vyšlechtěna šlechtitelem Lubomírem Glosem v Moravské Nové Vsi v roce 1973 křížením odrůd Frankovka x Svatovavřinecké. Do státní odrůdové knihy byla zapsaná v r. 2008. Odrůda je odolná jak proti perenospoře tak proto oidiu, dobrá je rovněž mrazuvzdornost a odolnost proti botritidě.
  • Frizzante – středně šumivé víno.
  • Frizzantino – Velmi lehce šumivé víno, mezi vínem nehybným a středně šumivým.
  • Fruktóza – Chemický. vzorec C6H12O6, vzniká fotosyntézou v listech rostlin, mimo bobule hroznů révy vinné se vyskytuje ve sladkých, zralých plodech ovoce a medu. Roztok fruktózy otáčí rovinu polarizovaného světla doleva, proto se nazývá někdy levulóza. Spolu s hroznovým cukrem (glukóza) tvoří největší podíl cukrů v moštu. Ve víně s vyšším zbytkovým cukrem převažuje fruktóza, protože kvasinky lépe zpracovávají glukózu.
  • Fuder – typ dřevěného sudu na víno který se v minulosti používal v Německu a Švýcarsku, v různých oblastech měl odlišný objem např.: Fuder Bádensko 1 500 litrů, Fuder Bavorsko 769,7, Fuder Mosela 1 000, Fuder Švýcarsko 640.
  • Fuhrfass – typ dřevěného sudu na víno používaný v Rakousku o objemu 700 – 800 litrů.
  • Furmint – bílá odrůda révy vinné s původem v Maďarsku. Jedna z odrůd pro výrobu známých Tokajských výběrů. Vznikla v minulosti z odrůdy Heunisch.
  • Fyloxéra – Mšička révokaz, která byla do Evropy zavlečená z Ameriky a rozšířila se koncem 19.století prakticky ve všech vinařských oblastí světa, kde zavinila pohromu. Nové révy musely být (a dosud musí) být roubovány na odolné americké podnože.

Všechny díly