Vinařská encyklopedie – L

Publikováno: Autor:

Ve vinařské encyklopedii najdete slovník vína – výklad definic, pojmů a odborných termínů spojených s vínem, pěstováním odrůd vinné révy, vinařskými oblastmi, vinařstvím a vinohradnictvím.

  • L. D. – Výraz z oblasti šumivých vín, zkratka pro „late disgorged – pozdě odkalené“, která paradoxně znamená totéž, jako „recentrly disgorged – právě odkalené“. Použítí zkratky L.D. naznačuje, že víno, o kterém je řeč, pochází z vyzrálého ročníku, který byl ponechán na kvasnicích po delší dobu.
  • Lacrima – označení pro barevný odstín vína Malaga. Lacrima znamená světle jantarové tóny tohoto speciálního fortifikovaného vína.
  • Lagar – Obdelníková betonová nádržka, kde lidé šlapou hrozny.
  • Lagare (z portugalštiny) je výraz pro tradiční kamennou (většinou žulovou) otevřenou cisternu, ve které se bosýma nohama šlapaly hrozny pro výrobu portských vín. Tato tradiční technologie umožňuje maximální extrakci barvy a tříslovin, u výjimečných titulů se používá ještě v dnešní době.
  • Lahvová zralost – Pojem kdy se charakterizuje víno, které po stáčení zrálo v lahvích. U vybraných červených vín může víno v lahvích zrát i několik desítek let.
  • Laktony dřeva –  Různé estery, získávané z nového dubu a které by měly být zdrojem určitých smetanově dubových a kokosových charakteristik.
  • Landwein je termín pro označení  kategorie stolních vín se zeměpisným údajem pocházejících z Německa, Rakouska a provincie Bolzano v Itálii. Dle nařízení Komise  (ES) č. 753/2002. Viz též Vinařský zákon.
  • Landwijn je termín pro označení kategorie stolních vín pocházejících z Nizozemska. Obdoba zemského vína v ČR.  Dle nařízení Komise (ES) č. 753/2002. Viz též Vinařský zákon.
  • Laurot – modrá interspecifická moštová odrůda, kříženec odrůd Merlan (Merlot x Seibel) x (Frankovka x Svatovavřinecké). Vznikla spoluprací šlechtitelů z Vědeckovýrobního sdružení Resistant Velké Bílovice Ing. Františka Mádla, Doc. Ing. Miloše Michlovského CSc., Prof. Viléma Krause, Vlastimila Peřiny a Lubomíra Glose.
  • Ledové víno –  Vzácné víno, které je výsledkem tradice, ponechat hrozny na keři v naději, že je napadne botrytis cinerea. Hrozny které jsou zmrazené mrazem nebo sněhem se sklízí a lisují, dokud jsou zmrzlé. To se dělá proto, že zmrzne pouze voda, která ve formě ledové drtě plave na povrchu kádě, sebere se a ponechá koncentrovaný mošt. Ten pak vyprodukuje víno s jedinečnou vyvážeností sladkosti, kyselosti a extraktu.
  • Lehké pálení sudu – Značka L. Poskytuje minerální aroma čerstvého dřeva, mírné vanilkové a kouřové tóny, povzbuzuje a rozvíjí čerstvá arómata. Dodává komplexnost na závěr. Doporučuje se pro vína vyrobená z přezrálých hroznů s vysokým extraktem.
  • Lehké víno – Víno s malým, množstvím alkoholu, není příliš výrazné. Může být harmonické a chutné, obvykle však je krátké. Řadí se mezi ně především vína mladé, nevyzrálé a stolní.
  • Lemberger je povolené synonymum v ČR pro označování modré moštové odrůdy Frankovka na etiketách lahví, viz. heslo Státní odrůdová kniha.
  • Lena je bílá poloaromatická moštová odrůda vzniklá křížením odrůd Lipovina x Irsai Oliver. Do Státní odrůdové knihy byla zapsaná v r. 2001. Vyšlechtěna ve šlechtitelské stanici Perná Ing. Františkem Zatloukalem a Ing. Ludvíkem Michlovským.
  • Letorost révy – olistěný přírůstek (výhon) na keři révy vinné, který do podzimu vyzraje a zdřevnatí, po zdřevnatění se nazývá réví. Aby byl letorost plodný a měl květenství a hrozny, musí vyrůstat z dvouletého dřeva (réví), to je základní pravidlo při jarním řezu. Větvení letorostu je monopodiálně sympodiální. Monopodiální – boční výhonky (zálistek, také fazoch) nepřerůstá hlavní letorost. Sympodiální – letorost uhýbá do strany a boční výhon jej přerůstá. Réva vinná ve svém historickém vývoji zápolila o prostor na okrajích lesů a vyvinula se z keře na liánovitou rostlinu. Tomu uzpůsobila i členění svých internodií (články mezi pupeny – očky). Při původním monopodiálním větvení révy byly hlavní i postranní osy rostliny zakončeny květenstvími. To neumožňovalo nepřetržitý růst během vegetace. Kombinované větvení umožnilo vznik květenství po straně hlavní osy, která se mohla nerušené prodlužovat. Sympodiální článek osy roste tak, že se jeho vrchol odkloní do strany a v úžlabí vrcholového meristému vznikne článek další. Původní vrchol, který se odklonil do strany, vytvoří buď květenství, nebo úponek k zachycení letorostů na opoře.
  • Letošní víno – Víno, které není starší 1 rok. Toto víno je svěží, voní po hroznu, který často poznáme i v chuti. Někdy má víno i zbytek kysličníku uhličitého a někdy mírnou kvasničnou příchuť, zvláště bylo-li stočeno pouze jednou.
  • Lie – Synonymum pro kvasnice; termín sur-lie se vztahuje k vínu, ponechanému v kontaktu s kvasnicemi.
  • Liebfraumilch je styl polosladkého bílého německého vína, které se vyrábí většinou na vývoz do USA. Termín Liebfraumilch je spojený z minulosti s nízkou kvalitou vína (od 18. stol. z okolí města Worms). V dnešní době se vína tohoto typu vyrábějí většinou v jakostní třídě Spätlese nebo Auslese ze stanovených pěstitelských oblastí, dle německého vinařského zákona – Rheinhessen, Pfalz, Nahe nebo Rheingau. Zbytkový cukr ve víně musí být v rozmezí 18 – 45 gr*L-1. Viz např. značkové víno Schwarze Katz.
  • Lieu-dit – Tento výraz se používá pro specifické vinice či pozemky, které nemají status Grand Cru.
  • Likérové víno – Upravované víno, které se vyrábí převážně z přezrálých hroznů. Do vína se přidává zahuštěný mošt, výluh z hrozinek, popř. další přísady a víno se dolihuje vinným destilátem. Tato vína se vyrábí hlavně v jihoevropských státech. Je to produkt vyrobený z částečně prokvašeného hroznového  moštu, vína nebo směsi těchto produktů o přirozeném obsahu alkoholu 12 % obj.. Víno se dále tzv. fortifikuje přídavkem vinného destilátu na min. 17,5%. objemu skutečného alkoholu, připouští se rovněž přislazování zahuštěným moštem. Pro kvalitní vína stanovených pěstitelských oblastí existují zvláštní předpisy (Sherry, Portské, Madeira, Marsala, Malaga aj.).
  • Lipka – tradiční synonymum vína z odrůdy Ryzlink rýnský používaný historicky na Moravě. Tento fakt využil v r. 1931 Leopold Skála z bzeneckého vinařského družstva a nechal si registrovat značku Bzenecká lipka. Současný držitel značky Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská akciová společnost se snaží o nalezení a rozmnožení klonu odrůdy RR, který by splňoval nejvíce charakter původního klonu odrůdy Ryzlink rýnský, z kterého byla vyráběna Bzenecká Lipka. Odbornému týmu se podařilo najít celkem čtyři původní unikátní klony této odrůdy: der Gelbe Riesling, der Grüne Riesling, der Rotstielige Riesling, der Wilde Riesling. Pro množení byl vybraný klon Der Gelbe Riesling, jinak také Moselriesling. Pro tento typ Ryzlinku rýnského je charakteristická žlutá barva listů, která se objevuje brzy na podzim. Díky tomuto znaku jsou keře ve vinicích již z dálky rozeznatelné.
  • Liščina – Charakteristický pach, vyrobený z divoké americké odrůdy Vitis labruska.
  • Lisování je technologický proces při kterém se v lisu získává tlakem mošt ze rmutu, nebo z celých hroznů.
  • Listová výživa vinic se využívá při pěstování révy vinné ve stále větší míře. Využívá se velké listové plochy rostliny a možnosti dopravovat na list koncentrované stimulační látky. I když nemůže nahradit příjem živin z půdy, stává se listová výživa jednou z možností jak rostlině doplňovat základní prvky jako je např. hořčík, dusík, bór, fosfor, draslík aj.. Výhodou je mísení tekutých hnojiv přímo do chemického postřiku při ochraně révy vinné, která se provádí cca 6× ročně.
  • Lisy jsou technologická zařízení na získávání moštu pomocí tlaku ze rmutu, nebo hroznů. Podle způsobu vytváření tlaku lisy dělíme na: mechanické, hydraulické a pneumatické. V současné době se používají nejvíce pneumatické lisy, s horizontálním otáčejícím se košem. Pneumatické lisy lisují pomocí speciálních vaků, nebo půlvaků, malým tlakem vzduchu, cca do 150 kPa. Vaky jsou uložené v nerezovém otáčejícím se válci, vzduch ze vhání mezi stěnu válce a vak. Lisovaná hmota (hrozny nebo rmut) je uvnitř vaku, mošt odtéká různě konstruovanými kanály. To je výhodou proti hydraulickým a mechanickým lisům, které mají malou lisovací plochu a musí vyvíjet velký tlak. Lisováním pomocí velkého tlaku se dostávají do moštu tříslovité látky, případně olej se semínek, což je na úkor kvality vyrobeného vína. Moderní lisy jsou plně automatizované, řízené počítačem. Výlisnost se pohybuje od 60 – 75%.
  • Loužení – Pojem se používá, v případě úmyslného odstraňování tříslovin z nového dubu napařováním, nebo když se mluví o určitých aspektech půdy, jako je např. faktor pH, který může být ovlivněn, když jsou uhličitany vyluhovány, tedy odstraňovány z půdy dešťovou vodou.
  • Ludmila – svatá Ludmila (860–15. 9. 921, hradiště Tetín) byla česká kněžna z kmene Pšovanů; manželka knížete Bořivoje I. (mezi 852 a 855 – mezi 888 a 890) a matka Spytihněva I. (kolem 875–915) a Vratislava I. (888–921). Spolu s Bořivojem byla kolem roku 882 pokřtěna pravděpodobně na Velké Moravě sv. Metodějem a stala se horlivou šiřitelkou křesťanství. V roce 921 po smrti knížete Vratislava I. převzala výchovu svých vnuků, Václava (asi 907–929 nebo 935) a Boleslava I. (asi 915–asi 972). Z obavy o vliv na Václava byla na příkaz své snachy Drahomíry zavražděna (zardoušením vlastním závojem; po jejím uvedení do českého zemského panteonu světců stal se závoj jejím atributem). Ludmilin život je tématem řady středověkých legend; jako světice byla ctěna od 12. století. Podle pověstí nechala přivézt vinnou révu z Moravy a vysadit ji u svého rodiště, hradiště Pšova, dnešního Mělníka; prý na této vinici pracoval i svatý Václav, proto se dodnes nazývá Svatováclavská. Václav se pak jako patron vinařů objevil na korouhvi mělnického vinařského cechu (1762) a následně i na korouhvi dnešního Cechu českých vinařů, který má své sídlo při Regionálním muzeu Mělník. Ludmilino jméno nese vinice, která se prostírá na svahu pod mělnickým zámkem, a známkové víno Ludmila.

Všechny díly