Vinařská encyklopedie – I

Publikováno: Autor:

Ve vinařské encyklopedii najdete slovník vína – výklad definic, pojmů a odborných termínů spojených s vínem, pěstováním odrůd vinné révy, vinařskými oblastmi, vinařstvím a vinohradnictvím.

  • Impériale – název jedné z nadměrných velikostí lahve na víno o objemu 6 litrů.
  • Impregnované víno – Označení pro perlivé víno, sycené kysličníkem uhličitým.
  • INAO – název francouzské organizace Institut National de l’origine et de la qualité (zkratka INAO je z původního názvu do r. 2007 Institut National des Appellations d’Origine). INAO je veřejná správní instituce s právní subjektivitou spadající pod ministerstvo zemědělství, potravinářství a lesnictví. Náplní INAO je kontrola zemědělských výrobků s chráněným označením původu – CHOP a CHZO ve Francii. Historie úřadů INAO je spojena zejména s apelačními víny – AOC, kdy pro kontrolu jejich výroby byly úřady zřízeny již v r. 1901. Od r. 1990 ve Francii úřady INAO kontrolují, veškeré zemědělské výrobky s CHOP a CHZO. Co se týká vína pokrývá INAO cca 350 oblastí s CHOP/AOC a cca 70 oblastí s CHZO.
  • Index sladkosti – Je to číslo vyjadřující senzorickou sladivost cukru, kdy sacharózu představuje číslo 1. Pentózy mají tento index na hranici 0,4, fruktóza 1,73 a glukóza 0,74.
  • Indicazione geografica tipica – termín pro označení kategorie stolních vín pocházejících z Itálie. Dle nařízení Komise (ES) č. 753/2002. Viz též Vinařský zákon.
  • Inkoustové víno – Označení pro víno s nežádoucí kovovou pachutí po červeném inkoustu, která vzniká reakcí tříslovin a železa.
  • Integrovaná produkce výroby hroznů a vína je způsob kontrolovaný Svazem integrované produkce. Je to kompromisní způsob mezi neomezeným vinohradnictvím (tzv. chemickým) a ekologickým, vyrábějícím biovíno. Rozdíl mezi neomezeným způsobem a IP je v eliminování dávek chem. přípravků do vinic na základě: prognózování chorob, používání povolených přípravků, upřednostňování přípravků na bázi elementární síry a mědi a biologických prostředků, ochranu provést až na základě vyhodnocení prahu hospodářské škodlivosti na révě atd. Při výrobě vína se nesmí používat např. plastové nádoby a jiné, jinak běžné postupy. Cílem tohoto směru je eliminovat používání povolených chemických prostředků na minimum, v co největší míře využívat přirozené odolnosti révy vinné a biologických prostředků. Z hlediska zdravosti má víno z integrované produkce mnohem méně chem. reziduí, než víno vyrobené z hroznů v klasickém vinohradnictví.
  • Intenzita – Parametr hodnocení vín. Představuje soubor chuťových a aromatických vjemů daného vína (souvisí také s množstvím alkoholu a obsahem extraktivních látek ve víně). Vyšší intenzita neznamená automaticky elegantnější a kvalitnější víno, vyjadřuje spíše styl vína. Sedm stupňů hodnocení intenzity: 1.neintenzivní víno, velmi lehký projev 2. jemná intenzita 3. střední intenzita 4. vyšší střední intenzita 5. vysoká intenzita 6. velmi vysoká intenzita 7. extrémní intenzita .
  • Internodium – Je to synonymum pro stavec, tedy část révi mezi dvěma sousedními očky.
  • Interspecifické odrůdy – Jedná se o odrůdy, které jsou do značné míry odolné proti houbovým chorobám, škůdcům a mrazu. V okrajových oblastech se chemicky ošetřují a stačí 1-2 postřiky. Dobře vyzrávají a mohou poskytovat surovinu pro výrobu révových vín s přívlastkem /kabinet, pozdní sběr, výběr/ – to znamená bez doslazení. Pěstují se pro velkou úsporu peněz za chemickou ochranu a umožní produkci ekologicky čistých vín – tzv. biovín. Výsledkem jsou vysoce kvalitní přírodní vína bez chemické konzervace.
  • Investiční víno – termín pro skupinu vín vhodných k  nákupu za cílem zhodnocení uložených finančních prostředků. Investovat se dá krátkodobě např. s víny typu en primeur, střednědobě s víny jejichž „životnost“ je 5 – 10 roků a dlouhodobě s víny s životností 15 – 50 roků. Víno je jednou z mála potravinářských komodit (např. vedle destilátů), která má životnost řádově až několika desetiletí. Z historických zdrojů jsou známá vína jejichž stáří bylo při konzumaci až 100 roků a údajně byla velmi zdařilá, např. Falernské víno konzumované při opulentních římských symposiích. V současné době je průměrná životnost vín dělaných k dlouhému ležení cca 50 roků, např. některá cuvée z Bordeaux nebo některé ze supertoscánských speciálů. Zajímavě se ale rýsují v poslední době jdoucí do módy oranžová vína vyráběná kachetinskými a jinými antickými či středověkými technologiemi. Jejich životnost by při správné technologii měla být rovněž mezi 30 – 50 roky.  Těmito víny již disponuje několik moravských i českých vinařství. Co se týká zhodnocení finančních prostředků jedná se o velmi zajímavou investiční příležitost s ročním zhodnocením kolem 10%. Nehrozí prakticky žádná volatilita, menším rizikem se může jevit likvidita při ukončení projektu. Riskovat se vyplatí u začínajících značek, které investičními víny disponují, vstupují na trh, ale nemají ještě žádnou historii. Rizikem je, že si věhlas značky nezbudují a vína budou málo likvidní, v obráceném případě bude zisk o to větší, protože nákup vín je mnohem levnější něž u zaběhnutých značek.
  • Irsai Oliver – bílá aromatická moštová odrůda vzniklá křížením odrůd Bratislavské bílé x Čabaňská perla. Do Státní odrůdové knihy byla zapsaná v r. 1975. Vyšlechtěna v Keczkemétu (Maď) ve 30. letech 20 stol. Pálem Kocsisem. Sklizňové zralosti dosahuje ve druhé polovině srpna. Některé místní názvy pro Irsai Oliver v Evropě: Irsay Olivér, Muskat Oliver, Zolotistij rannij, Iršaj, Aranylo, Irsai, Korai aranilo, Oliver Irsai, Zolotistyi rannii, Carola, Muscat Oliver, Muskat Irsai Oliver.
  • Isoamyl acetát – Jedná se o fermentační ester, který nalezneme ve víně ve středních hodnotách a zapříčiňuje vznik aroma banánu či jablka. Společně s fenylethyl acetátem mohou aromatem zakrýt odrůdovost. Vzniká především při pomalém a obtížném kvašení, nízkých teplotách a příliš odkaleném moštu.

Všechny díly