Vinařská encyklopedie – R

Ve vinařské encyklopedii najdete slovník vína – výklad definic, pojmů a odborných termínů spojených s vínem, pěstováním odrůd vinné révy, vinařskými oblastmi, vinařstvím a vinohradnictvím.

• Racking – Stáčení čirého vína z kvasnic a sedimentů
• Rancio – Výraz označuje přírodní sladká vína (vin doux naturel) skladovaná nejméně dva roky v dubových sudech, které bývají často přímo vystaveny slunečnímu svitu. To propůjčuje vínu výraznou chuť a vůni, která je oblíbená v oblasti Roussillon ve Francii.
• Recioto – Sladké víno vyrobené z Passito hroznů.
• Redox potencionál – Výraz pro proces stárnutí vína který byl původně pojímán jako čistě oxidativní, později však bylo objeveno, že když je jedna složka ve víně okysličená, jiná je redukovaná. Smyslově se však víno jeví buď jako oxidativní nebo reduktivní. Za přítomnosti vzduchu je víno náchylné k charakteru oxidativnímu, jakmile však k němu přístup kyslíku zamezíte, začíná převládat charakter reduktivní, proto tedy je buket v láhvi zrajícího vína charakteru reduktivního a aroma vína svěžího a mladého je více oxidativní než reduktivní.
• Reduktivní charakter – Čím menší je přístup vzduchu k vínu, tím bude víno reduktivnější. Výraz bývá bohužel často zneužíván, resp. nesprávně používán, protože jím mnozí degustátoři popisují vadu, je-li víno příliš zredukováno.
• Reduktivní metoda – Je to způsob vinifikace s minimálním přístupem vzduchu.
• Reduktivní školení – Jedná se o způsob ošetřování vína s omezeným přístupem vzduchu. K zabránění oxidace se využívá inertních plynů. Školení vína probíhá v nádržích z nerezového plechu a v optimálních termínech se víno síří.
• Registr vinic – Byl zřízen v souladu s nařízením rady a Komise EU v návaznosti na zákon č. 321/2004 Sb. Vedením registru byl pověřen ÚKZÚZ, odbor trvalých kultur ve Znojmě. Registr obsahuje seznam registrovaných vinic, údaje o nich, včetně údajů o pěstitelích, dále údaje o hodnocených a zatříděných vínech a další údaje dle předpisů Evropského společenství.
• Remontage – Technologie přečerpávání vína nad rmutový klobouk za účelem zefektivnění kontaktu červeného vína se slupkami.
• Remuage – Důležitá část výroby šumivého vína způsobem méthode champenoise. Během druhého kvašení jsou usazeniny střásány do hrdla láhve, odkud jsou později odstraněny odkalením.
• Retsina – Řecké, většinou bílé víno s přídavkem borovicové pryskyřice. Víno má nezaměnitelnou vůni i chuť po této pryskyřici. Historie retsiny sahá pravděpodobně do starověku, kdy byly pryskyřicí utěsňovány amfory s uskladněným vínem a odkapávající pryskyřice působila zároveň jako přírodní stabilizátor.
• Réva podnožová – Réva podnožová se pěstuje v podnožových vinicích. Réví podnoží odolných proti révokazu slouží k produkci podnožových řízků, na které se štěpují odrůdy evropské révy.
• Réva vinná (Vitis vinifera) – Je liánovitá rostlina patřící do čeledě révovitých (Viticeae). Hlavním odrůdovým znakem jsou různě zbarvená plodenství (viz. hrozny). Vznikla z divokých forem cca. ve 3 tis. př. n . l.
• Révokaz mšička – Nebezpečný parazit vinné révy, napadající její kořeny. Ve třicátých letech zničil valnou část našich vinohradů, takže se dnes sazenice vinné révy štěpují na podnože americké révy, odolné vůči tomuto parazitu. V české oblasti se stále pěstovala pravokořenná réva, avšak nečekaný výskyt révokazu v roce 1972 /ve vinicích St. statku Litoměřice/ si vynutil i zde přechod na pěstování štěpovaných odrůd.
• Řezák – Lidový název pro prokvašený, ale stále zakalený mošt. Již má chuť vína, ale jeho barva je špinavě bílá. Obsahuje oxid uhličitý.
• Rezervní vína – Jsou to nešumivá vína z předchozích ročníků, která jsou scelována s víny ročníků hlavních při výrobě a vyvažování neročníkových šampaňských.
• Reserva – SP – Červené víno – zrání min. 3 roky (z toho min. 1 rok v sudu), bílé víno 2 roky (min. 6 měsíců v sudu).
• Rezerva – CZ – Červené víno – zrání min. 24 měsíců sud a min. 12 měsíců láhev.
• Ripasso – Druhé kvašení vína recioto na kvasnicích.
• Riserva – Vína kategorie DOC, DOCG zrající minimálně 2 roky.
• Rmut – Je to hmota vzniklá mletím hroznů, v současné technologii se většinou rmut před lisováním, nebo fermentací (nakvášením) zbavuje stopek a třapin na mlýnkoodstopkovači.
• Ročník – 1. Víno z jednoho roku  2. Výraz synonymní s výrazem sklizeň. Ročníkové víno je víno ze sklizně pocházejícíc pouze z jednoho roku (nebo v souladu s předpisy EU musí být z jednoho ročníku nejméně 85 % hroznů) bez ohledu na to, zda se jednalo o ročník špatný nebo vynikající. Z toho důvodu by bylo chybou používat toto označení pro víno mimořádné kvality.
• Rosé – Růžové víno. Vyrábí se buď ze směsi modrých a bílých hroznů, která se nechá nakvasit nebo z nakvašených modrých hroznů, aby se vyluhovalo jen malé množství červeného barviva.
• Rozměry sudů – Liší se podle typů (viz dřevěné sudy), ve střední Evropě se rozměry vinných sudů za staletí ustálily na mírách dle objemu. Viz níže.
• Růžák (ryšák) – Je označení pro růžové víno vyrobené ze směsi vinných hroznů (pro výrobu bílého a červeného vína) nebo hroznového moštu z bílých, případně červených a modrých vinných hroznů.
• Růžové víno nebo rosé (také rose) – Víno barvou od oranžových odstínů (lososová, meruňková, koroptví oko) až po růžové nebo růžovo-fialové odstíny. Vše je závislé na použité surovině a technologii výroby. Tzv. pravé rosé se vyrábí z modrých hroznů metodou krátkého nakvášení rmutu nebo bez nakvášení. Vinařský zákon nevylučuje rovněž technologie, které používají v různých fázích výroby surovinu určenou pro výrobu bílého vína. Růžové víno vyrobené ze směsi (cuvée) bílého a červeného vína lze rozeznat již podle odstínu barvy svými růžovými, nachovými, purpurovými odstíny.
• Rýnská vína – Výborná bílá vína, rodící se v Porýní. Patří ke světové špičce. Hlavní odrůdou je rýnský ryzlink, dále se zde pěstují Muller-Thurgau, sylvánské zelené, neuburgské, burgundské bílé i šedé aj.
• Ryšák – Název pro růžové víno, které vzniklo společným lisováním bílých a modrých nakvašených hroznů. je vyráběno především v Rakousku.

Rozměry sudů se liší podle typů (viz dřevěné sudy), ve střední Evropě se rozměry vinných sudů za staletí ustálily na mírách dle objemu:

obsah v litrech	délka v cm	šířka v cm
100	60	60
200	80	73
500	100	90
1 000	128	114
2 000	190	165
5 000	220	180
10 000	280	210
50 000	460	360

Všechny díly

• Vinařská encyklopedie – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – A – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – B – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – C – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – D – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – E – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – F – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – G – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – H – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – CH – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – I – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – J – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – K – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – L – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – M – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – N – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – O – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – P – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – Q – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – R – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – S – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – T – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – U – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – V – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – W – ALKOHOL DRINK
• Vinařská encyklopedie – Z – ALKOHOL DRINK