Katalog pivních stylů – Porter

Pivní styl – Porter
Původ – Britské ostrovy, začátek 18. století
Kvašení – Svrchní (původně), spodní v současnosti
Stupňovitost (EPM) 18
Obsah alkoholu (%) 4 – 5,4
Hořkost (IBU) 20 -40
Barevnost (EBC) 47 – 69

Porter

Toto tmavé pivo vzniklo v první polovině 18. století na britských ostrovech. V roce 1721 bylo pivo Porter poprvé popsáno jako tmavě hnědé pivo, které bylo vyrobeno s přídavkem pražených sladů. Londýnští výčepní údajně často „řezali“ různá piva napříč pivními styly, kdy jedno z nich bylo čerstvé a druhé pak zvětralé nebo dokonce kontaminované. Potřebovali totiž dostupný a stále konzumovatelný nápoj pro dělnickou třídu z továren a doků. Jelikož si tento nápoj díky cenové dostupnosti rychle našel oblibu, zareagovaly na to v zápětí i povary.

V r. 1722 byla londýnským sládkem Ralphem Harwoodem uvařena první várka tmavého piva určená pro dělníky. Z náhodně mixovaného piva různých kvalit v hospodách se brzy stal masově vyráběný produkt. Tak se zrodil Porter (v překladu služebník/sluha). Tento takzvaný Original Porter, vyráběný převážně z hnědého sladu, byl rubínové až hnědé barvy, s praženou a kouřovou chutí a vysokou hořkostí. Často také nakyslý vlivem působení divokých kvasinek. Měl vysokou stupňovitost a tedy vyšší obsah alkoholu.

Během 19. stol. se díky největšímu průmyslovému a ekonomickému rozvoji v Anglii rozšířil po celém světě. Jeho chuť se neustále vyvíjela vlivem sofistikovanější výroby, za použití prvních světlých sladů. Také Arthur Guinness v 70. letech 18. stol. před svým celosvětově proslulým Stoutem vařil Portera. Vařil Porter X a Porter XX. Brzy následovala nejsilnější verze Porter XXX pro export do Karibiku. V roce 1820 byl Porter XX přejmenován na Guinness Extra Stout Porter a exportní verze na Foreign Extra Stout. V roce 1974 skončila výroba Porteru X. Na konci 19. století v guinnessovském porteru převládly chutě pražené kávy. Vysoce pražené slady daly za vznik druhu Stout. Dá se tedy tvrdit, že Porter je předchůdcem piva Stout.

V polovině století devatenáctého na anglickém trhu začala převládat populární Ales piva a Porter postupně ztrácel na oblibě. Výroba se víceméně přenesla do Irska. I zde však jeho spotřeba klesala, až se dokonce připravoval přímo v pubech směsí Guinesse a speciálního piva. Až znovu v 70. letech minulého století se Porter opět objevil v Anglii. Dnes se Portery vaří po celém světě, oblíbené jsou v Číně, pobaltských státech, severní Americe. Většina současných piv tohoto jména je však vyráběna metodou spodního kvašení.

Druhy piva Porter

  • Original Porter

Vůně je sladová s prvky jemně praženého sladu, oříšků, může být až čokoládová, barva je hnědá. Chuť je sladová, vyskytují se především tóny jemně praženého sladu, doprovázená chuťovými stopami oříšků, karamelu, kávy, případně i lékořice. Hořkost je obvykle, stejně jako říz, nižší. Tento styl vznikl v Anglii a můžeme ho považovat za předchůdce stylu Stout. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4 – 5,4 procenty.

  • English Porter

Jedná se o klasický Porter, ale jak název napovídá, je jasně vymezen do lokace svého vzniku. Vůně je sladová, s prvky jemně praženého a barevného sladu, může být až čokoládová. Díky sladům barva přechází od světle hnědé přes rubínovou až k tmavě hnědé. Chuť je sladová, vyskytují se především tóny jemně praženého sladu, doprovázená stopami oříšků, karamelu, kávy, čokolády a případně i lékořice. Hořkost je obvykle, stejně jako říz, nižší. Předpokládá se, že právě English Porter je otec Stoutu. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4,0 – 5,4% obj..

  • American Porter

Americké Portery bývají často tmavší a projevuje se v nich silný vliv pražených sladů na chuti a vůni. Bývají také silnější než English Porter, což se podepisuje na vyšší plnosti. Chmelené jsou americkými odrůdami chmele, které vynikají střední až vyšší hořkostí, často s pryskyřičnými tóny. Citrusové vůně a chutě jsou nežádoucí. Silné verze mají alkoholovou hřejivost. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4,8 – 6,5% obj..

  • Imperial Porter

Obecné označení pro silný Porter, s vysokým obsahem alkoholu přes 10% obj.. Často bývá toto pivo určené pro export.

  • Baltic Porter

Je regionální verzí původního Imperial Stoutu, určený pro carský dvůr, který zakotvil v oblasti Baltického moře. Do výroby se dostaly místní suroviny a místní technologické postupy, jako zejména časté spodní kvašení, takže ho nelze jednoznačně řadit do skupiny Ales. Většinou není používán pražený ječmen, ale barvící slady. V aroma tohoto piva najdeme estery jako švestky, rozinky, černý rybíz, ale také melasu, čokoládu a kávu. V tomto ohledu mohou piva připomínat portské víno. Barva se pohybuje mezi tmavě měděnou až tmavě hnědou. Chuť je velmi bohatá a sladová, můžeme nalézt stejné prvky jako ve vůni.  Ke konci doušku můžeme pocítit příjemnou alkoholovou hřejivost. Hořkost je nízká a říz střední. Jedná se o tradiční pivo zemí kolem baltského moře. Chmelová hořkost je slabší a pražené tóny by neměly být cítit. Často se objevuje jako specialita mnoha polských pivovarů. Pivo zůstalo velmi silné – 17-18° EPM a obsah alkoholu se pohybuje mezi 7-9 % obj..