Alkohol jako prostředek pro zvýšení sebevědomí

Téměř každý z nás se ve svém životě dříve či později setká s alkoholem. Asi jedna pětina lidí alkohol konzumuje jen příležitostně, nebo vůbec. Zbylé čtyři pětiny jsou buď běžnými konzumenty alkoholu, nebo se u nich rozvine pití problémové.

Konzumace alkoholu ale rozhodně nepřeváží fakt, že vyřazení alkoholu ze života ulehčí nejen naší peněžence, ale i zdraví a to jak tomu fyzickému, tak i tomu duševnímu.

Problémové pití alkoholu

Důvody k pití alkoholu mohou být různé a o vysvětlení se snaží celá řada teorií a modelů – např. teorie očekávání, teorie snížení napětí v důsledku pití alkoholu, morální teorie, model sníženého sebeuvědomění, genetický model a další. Mimo to, že má zneužívání alkoholu negativní dopad na lidské zdraví, způsobuje nadměrné pití alkoholu řadu společenských problémů:

• dopravdní nehody a havárie
• vandalismus
• násilí a znásilnění
• přenos pohlavních chorob
• výtržnictví a rvačky
• ostatní trestní činnost

Na otázku, proč se někteří jedinci chovají po požití alkoholického nápoje klidně a jiní agresivně nebo proč jindy obezřetný člověk jedná ve stavu opilosti riskantně, se snaží odpovědět psychologové i lékaři už
dlouhá léta. Jeden z klíčových výzkumů z této oblasti představuje výzkum popisující tzv. efekt alkoholové krátkozrakosti. Odhalení příčin a důsledků změn rozhodovacích strategií osob pod vlivem intoxikace alkoholem může mít značný společenský přínos, kdy například bude možné lépe předcházet nepříjemnostem vzniklým v důsledku nezřízené konzumace alkoholu a rizikového chování.

Jsou rozebírány a porovnávány různé teorie zkoumající vliv alkoholu na změnu standardního způsobu rozhodování osob v odlišných situacích se zaměřením na fenomén zvaný alkoholová krátkozrakost. Alkoholová krátkozrakost představuje komplexní narušení kognice, při kterém osoba během rozhodování věnuje větší pozornost významným silným podnětům, přičemž podněty méně výrazné a vzdálené bývají do jeho rozhodovacích procesů zahrnuty jen částečně, nebo vůbec, což vede např. k zesílení, resp. utlumení výsledné reakce.

Člověk je tvor společenský

K pohodovému posezení s přáteli většinou patří i sklenka nějakého dobrého alkoholu. Mnohdy je právě také alkohol pojítkem, díky kterému se na party, oslavách či společenských akcích můžeme trochu uvolnit a lépe zapadnout.

Jako společenští tvorové máme v životě potřebu někam zapadnout. Protože ale řada z nás není v komunikaci s ostatními natolik sebejistá, aby nám nevadily různé výtky či obavy z toho, že nás někdo bude soudit, trápí nás často pochyby o sobě samých. Tedy to jací jsme, zda opravdu někam zapadneme, co si o nás budou ostatní myslet.

A právě podobné nejistoty umí alkohol utlumit a znecitlivět tak naše smysly. V návaznosti na to ale bohužel také mění styl našeho chování a rozhodování.

Intoxikace alkoholem působí na naše tělo i mysl. Mimo jiné má za následek, že situace, ve kterých bychom se za běžných okolností začali cítit ohroženi, tak ve stavu intoxikace vůbec nevnímáme.

Jak si zvýšit sebevědomí bez alkoholu

Obavy z toho, že nás budou lidé odmítat či soudit, mohou být založeny na hlubším strachu z toho, že najednou nebudeme mít co říct, někdo si všimne, že máme nevzhledný účes, nebo mateřské znaménko, nebo že se nám například nadměrně potí ruce. To i mnohé další obavy mohou vést k pocitům neschopnosti či méněcennosti.

Alkohol je v takové chvíli pro mnohé automatickou volbou, jak se nepříjemných pocitů zbavit – a to i kvůli tomu, že je v naší společnosti hluboce zakořeněn a bohužel i tolerován jako přijatelná, a někdy dokonce i očekávaná forma snižování či odstraňování zábran. Jiný i slovy, alkohol nám dodá sebevědomí.

Rozvoj skutečného sebevědomí ale spočívá v rozpoznání lží, které tento zvyk živí – zaprvé, že vše, čemu se snažíme vyhnout, je pro nás nebezpečné nebo nám ublíží, a zadruhé, že se nedokážeme vypořádat s tím, co pokřivuje společenský život. Obě pramení z teorie, že nejhorší scénář je ten nejpravděpodobnější.

Pokud se tedy naučíme věřit jen sami sobě a svému přesvědčení, alkohol již nebudeme potřebovat pít za účelem zvýšení sebevědomí. Ovšem toto je dlouhodobější záležitost, kterou bychom měli začít tím, že se přiblížíme svým strachům, místo abychom se jim vyhýbali. Když se jim nepostavíme, jen těžko poznáme pocit, že může něco navzdory negativnímu očekávání dopadnout i dobře.

Jak si usnadnit společenskou událost

Na jakýchkoli akcích je alkohol brán jako automatická věc, jak již bylo zmíněno výše. Pokud ale pít nechceme, nikdo nás do toho nemůže nutit. Vedle vnitřního přesvědčení, proč si nenalít nic alkoholického, odborníci v takovém případě doporučují rovněž držet se několika dalších rad:

• Zaměřte se na pozitiva. Bez ohledu na důvod, proč nepijete, stůjte vždy na své vlastní straně. Opakujte si pozitivní vliv toho, že nepijete.

• Vezměte s sebou někoho dalšího, kdo nepije. Pokud jdete na jakoukoli událost a jste přesvědčeni, že nechcete pít, vezměte s sebou někoho dalšího, kdo smýšlí podobně.

• Mějte v ruce nealkoholický nápoj. Jedna z věcí, které jsou na společenských událostech hezké, je fakt, že máte dlouhou dobu v ruce sklenku. Ta poskytuje jakousi kotvu v tom, co dělat s rukama. Co v ní budete mít, je čistě jen na vás.

• Příliš o akci nepřemýšlejte. Pokud se někam chystáte, je dobré mít v záloze několik témat, o kterých se můžete s ostatními bavit, ale zapomeňte na příliš detailní přípravu. Ta může vaši nejistotu naopak prohloubit a můžete mít sklon k tomu, se ve chvíli velkého stresu napít.

Lidské emoce a alkohol

Naše pocity ovlivňují různé druhy alkoholických nápojů odlišnými způsoby. Tvrdý alkohol, tedy destiláty a silné likéry je mnohem častějším spouštěčem špatných nálad než pivo a víno.

Tvrdý alkohol je v oblasti alkoholických nápojů nejčastější příčinou negativních emocí. Téměř třetina uživatelů tvrdého alkoholu si spojuje jeho popíjení s pocity agrese. Čtvrtině pijáků navíc tvrdý alkohol navozuje pocity smutku. V tomto ohledu jsou na druhém místě konzumenti červeného vína se 17 procenty a za nimi uživatelé bílého vína a piva s devíti procenty.

Ačkoliv má většina lidí tendenci bojovat proti stresu konzumací tvrdého alkoholu, průzkum ukazuje, že to není ten nejlepší pomocník. Pouhých 20 procent lidí potvrdilo, že je dokázaly uklidnit destiláty, tedy nápoje jako gin, rum, vodka a whisky. Nejlépe vás uklidní červené víno či pivo. V červeném moku našlo uklidnění více než 50 procent respondentů, v pivě přesně 50 procent.

Nápoje jako rum, gin, vodka a další byly po staletí spojovány s násilím. Teď se ukazuje, že prohlubují i smutek. Tvrdý alkohol se často pije rychleji, navíc má mnohem vyšší koncentraci alkoholu. To může vést k rychlejšímu stimulačnímu účinku při zvyšování hladiny alkoholu v krvi.

Tvrdý alkohol je navíc mnohdy konzumován při jiných společenských příležitostech, často s úmyslem co nejrychleji se opít. Jiné typy alkoholických nápojů se zase pijí pomaleji nebo při jídle, což hraje významnou roli.

Tvrdý alkohol a sebevědomí

Konzumace tvrdého alkoholu má však i své výhody. Téměř šedesát procent jeho konzumentů uvádí, že gin, rum, whisky a vodka jim zvyšují energii a dodávají sebevědomí. Čtyřicet procent jeho konzumentů se e navíc po několika panácích cítí více sexy.

Člověk se může cítit pozitivně částečně i díky propagaci alkoholického nápoje reklamou či médii. Emoce jsou také ovlivněny tím, kdy se alkohol konzumuje, jaká je v jednotlivých nápojích míra alkoholu a jaké jsou v něm sloučeniny.

Závěr

Alkohol pro zvýšení sebevědomí opravdu funguje, ovšem je nutné dodržet zejména jeho správné množství a to vzhledem k vašemu organismu. Pokud to přeženete, sebevědomí si sice zvýšíte, ale zároveň ztratíte to, čemu se říká pud sebezáchovy.

A příliš velké sebevědomí v kombinaci s příliš velkým egem vede k problémovému chování, které může snadno skončit i fatálně. V kombinaci s alkoholovou krátkozrakostí se snadno může stát, že se zaměříme například na to, abychom rukou dosáhli na láhev s alkoholem, místo abychom svoji pozornost zaměřili na přijíždějící vlak, jemuž ležíme v kolejišti.