Concorde – Párty v oblacích

V dnešním článku se nebudeme až tak věnovat technickým parametrům tohoto úžasného, avšak morálně překonaného stroje, ale zaměříme se zejména na to, co nabízel cestujícím a jak lze chápat pojetí luxusu v různých dobách.

Především zapomeňte na nějaké extra velké pohodlí – Concorde bylo i když zvenku velké, tak uvnitř opravdu malé letadlo, jak je vidět níže na fotografiích. Respektive mělo velmi úzký trup a na palubě tak bylo opravdu málo místa. Tak málo, že nebyla povolena žádná příruční zavazadla, protože by je nebylo kam dát. Pro dámy však platila výjimka – malá kabelka, tedy žádný shopper.

Na celé palubě byla pro všechny pouze jedna cestovní třída a to ta první. Sedělo se v kožených sedadlech, která byla uspořádána v platformě 2+2 s úzkou uličkou uprostřed. Pro zajímavost, dnešní nejmenší dopravní letadlo od Airbusu má uspořádání 2+3. Do letadla se také vešlo jen přibližně okolo 100 cestujících.

Luxus však spočíval v něčem zcela jiném než v prostornosti. Zejména kuchyně byla vynikající, V Concorde bylo standardem servírovat pouze na porcelánu a kvalita jídel měla parametry restaurace z katalogu Michelinu.

Standardem také byly láhve šampaňského a vína vzácných ročníků, jejichž cenovky byly ve stovkách dolarů. Servírovaly se ročníkové koňaky, whisky i armaňaky.

Letenky nepatřily k nejlevnějším, jejich cena byla cca o 25% vyšší než tehdejší cena první třídy v podzvukových letadlech a tak většina cestujících co si let mohla dovolit patřila k tehdejším špičkám obchodu, showbyznysu, sportu, profesionálním celebritám a modelkám. Na palubě bylo tak možné potkat mnoho známých osobností. Některé z nich tento zážitek popisují jako jednu velkou párty, které se účastnili prakticky všichni cestující. Za letu panovalo veselí a vždy se prý našel někdo, kdo ostatní cestující dokázal pobavit a předvést jim nějaké show.

Let netrval příliš dlouho (někdy se to povedlo i pod 3 hodiny) a tak po vystoupání do letové hladiny (téměř 18 km) letušky praktiky po celý let servírovaly občerstvení a nápoje a se servisem končily zase až těsně před zahájením sestupu. Let z Evropy do New Yorku a zpět se tak dal zvládnout během pracovní doby i za jeden den. Aktuální rychlost, výšku a další parametry letu pak bylo možné sledovat na displejích v kabině pro cestující.

Doba se změnila a dnes v době on-line konferencí, emailu a internetu už není až tak důležitá rychlost, dnes asi nikdo nepoletí z Evropy do New Yorku na otočku podepsat smlouvu, protože to ani není potřeba. Dnes je důležité spíše dokonalé pohodlí. A tak je standardem prvních tříd leteckých společností postel, u některých dopravců dokonce soukromá kabina a naprostá izolace od ostatních cestujících. I když výborné jídlo a nápoje zůstaly, párty atmosféra je definitivně pryč, ani doutník s koňakem si po kávě nevychutnáte. Dálkový let v první třídě tak dnes spíše připomíná pobyt v hotelu.

Létání první třídou je pak v současné době chápáno jako dostupnější varianta pro ty, co nechtějí řešit starosti s provozem vlastního tryskáče.

Concorde