Motivace k léčbě alkoholismu

Alkohol je sakra těžký soupeř. Jen málokomu ze závislých se povede nad svou neřestí zvítězit bez pomocí odborníků a už nikdy nepozře žádnou sklenku alkoholu. Ideální je, když závislý může absolvovat protialkoholní léčbu, i pak ale není vyhráno a někteří pacienti začnou pít znovu.

Co dělat, aby se šance na úspěch zvýšila – hlavním, všeobecně rozšířeným lidovým mýtem je, že bez pevné vůle to nepůjde. Opak je pravdou. Pokud člověk nemá jakoukoliv jinou motivaci, proč přestat pít, a prostě si jen říká: „musím přestat pít, musím to dokázat,“ tak takové sebe-bičování vydrží vždy jen po určitou dobu – na jejím konci bývá většinou následné velké opití se.

Mít nový smysl života

Jsou příběhy úspěšných lidí, kterých je bohužel jen hrstka, kteří pochopili, že aby nad alkoholem zvítězili, musí mít přímo obří motivaci, něco mnohem víc, než je pouhá vůle. Pro jednu ženu, byla touto motivací dcera (uvědomění si toho, jak pacientka moc své dceři ublížila a že už jí nikdy nechce způsobovat podobné utrpení), pro druhou „tím něčím velkým“ (životní výzvou) bylo jít znovu studovat a splnit si svůj dětský sen, pro jednoho muže pak bylo motivací zachránit jinak perfektní manželství, další muž chtěl rozjet nový business, při kterém ho jeho nadměrné pití dosti omezovalo.

Velká pomoc přichází zpravidla od nejbližších (rodina, přátelé). Tato pomoc však zná svoje hranice, kterou si alkoholik leckdy uvědomí až v době, kdy svoje nejbližší kvůli svému pití ztratí. Cesta opětovnému získání důvěry rodiny bývá pak delší a bez absolvování protialkoholního programu je nemožná. 

Musíte udělat bolestivé změny

Klíčové je vlastní přiznání, že mám problém, který chci řešit. Je třeba vědět, proč se chci změnit a začít přemýšlet, jak tuto změnu uskutečnit. Někdy je třeba opustit své povedené přátele, kteří mě k pití dohnali nebo se kterými piji. Někdy není zbytí a je nutné změnit práci. Nebo se rozvést. Přestěhovat se.

Prostě mít odvahu učinit bolestný krok (identifikovat, pojmenovat a odstranit ze života to, co pití předcházelo). Ale to se málokomu chce. Pro snazší překonání počátečního období, kdy jsem se rozhodl přestat s pitím, je vyhledat odbornou pomoc, absolvovat protialkoholní program a s pomocí odborníků začít žít jinak než doposud.

Najděte své spouštěče

Důležité je uvědomění, v jakých situacích k pití dochází. Co spouští neodolatelnou chuť na alkohol. A těmto spouštěčům a situacím se pokud možno příště vyhnout. Když se situacím, ve kterých jste pil nelze vyhnout (firemní večírek, narozeninová oslava), najděte si výmluvu proč na těchto akcích nebude pít, např. jsem tu autem, nebo nemůžu pít beru antibiotika apod. Nevhodné jsou například i cukrovinky, které v sobě obsahují byť jen aroma či nepatrné množství alkoholu.

Najděte si jinou vhodnou aktivitu

Podstatou léčby je, že pacienti znovu získávají ztracený smysl pro povinnost, řád a pořádek. Učí se znovu plánovat svůj čas a naplňovat ho smysluplnými aktivitami, jinými než vysedávaní v hospodě. Snažte se vždy mít nějaký program, úplně vypudit ze života nudu. Často se odměňujte; buďte hrdí na to, že jste už „čistí“; radujte se z maličkostí. Snažte se, aby alkohol nadále nebyl středobodem vašeho života.

Krizový scénář pro případ selhání

Sestavte si seznam, co by vám všechno alkohol mohl vzít, pokud znovu začnete pít. Tento seznam mějte u sebe, abyste se na něj mohl podívat kdykoliv vás napadne dát si sklenku. I dlouhodobě abstinující alkoholik musí být stále ve střehu, je dobré mít stále na paměti co všechno se může stát, když se vrátím ke svému dřívějšímu životu. Po absolvování protialkoholních programů je alkoholikům doporučováno absolvovat s odstupem času kratší terapeutický pobyt k upevnění svého přesvědčení abstinovat.

Stádia motivace

Pro úspěšnou terapii je důležité uvědomit si, že mám problém s alkoholem.

A také mít motivaci ke změně – chci svůj problém s alkoholem řešit a vím proč to dělám.

Když si svůj problém s pitím nepojmenujete a nepřijmete ho, tak ho fakticky nemáte. Problém mají jen ti kolem vás, kdo si myslí, že máte problém vy. A pokud se tedy domníváte, že žádný problém nemáte, není ho nutné řešit. S tímto přístupem se však jen pohybujete v začarovaném kruhu.

Lidé si své potíže nemohou, nebo nechtějí přiznat z různých důvodů. Mají například obavu, že budou před druhými vypadat jako slaboši, kteří si neumějí se svými problémy poradit sami. Ale i tehdy, když si svůj problém s alkoholem přiznají, neznamená to ještě, že jsou dostatečně motivováni přestat pít.

Důvodem jsou zejména pozitivní důsledky, které z pití alkoholu vyplývají. Kvůli svému pití můžete získávat více pozornosti, péče a ohleduplného chování od druhých lidí, a tak si uspokojovat nenaplněné potřeby bezpečí a přijetí z dětství.

Díky pití alkoholu se můžete vyhýbat řešení důležitějších, často vztahových problémů, můžete si libovat v pocitech vlastní sebelítosti a křivdy. Piji, protože mi druzí ubližují a tak jim budu také ubližovat tím, že v nich budu vyvolávat pocity viny, že za moje pití mohou.

Vývoj motivace v čase

Vývoj motivace ke změně je přirozený, postupný a různě dlouho trvající proces.

Anonymní alkoholici někdy říkají, že je to podobné tomu, jako když žijete v paneláku a jedete dolů výtahem. Někdo vystoupí ve čtvrtém patře, někdo ve třetím, někdo ve druhém. Někdo nevystoupí vůbec a vynesou ho až mrtvého ze suterénu. Člověk, který má problémy s alkoholem, zprvu léčbu odmítá, později se stane ambivalentním – chce a zároveň se nechce léčit.

Až teprve poté, když u něj narostou negativní důsledky vyplývající z jeho pití, tak už je dostatečně motivován a a je vůči léčbě více přístupný.

Stádia vývoje motivace

Stádium 1 – před uvažováním o změně

Ve tomto stádiu člověk pije, ale nemá náhled, své potíže zlehčuje nebo popírá. Není motivovaný k terapii, protože pozitivní důsledky z jeho pití jsou vysoké a momentálně výrazně převyšují důsledky negativní. Člověk v tomto stádiu asi se svým problém nezabývá. Spíše se začínají zajímat jeho blízcí. Vhodné je nabídnout nenásilnou formou pomoc

Stádium 2 – uvažování o změně

V tomto stádiu si člověk již připouští, že má určité potíže s alkoholem, že ho nezvládá, že snad potřebuje léčbu. Motivace je vyšší, ale stále kolísavá. Možná o léčbě přemýšlí a občas o ni mluví s druhými, ale nic moc konkrétního pro ni nedělá. Stále si myslí, že jeho pití není zase tak vážné, že pití zvládne omezit sám. V této fázi mu blízcí lidé mohou pomoci jen tím, že mu potvrdí současná negativa a rizika z jeho pití, že za něj nebudou řešit problémy vyplývající z pití alkoholu.

Stádium 3 – rozhodování

Ve tomto stádiu, kdy negativní důsledky zase o něco narostly, se jedinec vážně rozhoduje o tom, že do léčby opravdu nastoupí. Jeho odhodlání a motivace jsou vysoké. Sám o změně nejenom mluví, ale začíná pro ni i něco konkrétního dělat. Teď mohou jeho blízcí nabídnout aktivní podporu.

Stádium 4 – pokus

Ve této fázi čili pokusu o změnu nastupuje jedinec do nějakého typu terapie a stává se z něj klient, případně pacient, pokud se léčí ve zdravotnickém zařízení. Blízcí by ho v tomto období měli podporovat, povzbuzovat, dodávat odvahu, aby léčbu dokončil.

Stádium 5 – udržení

V toto stádiu se člověk nacházíte poté, co úspěšně léčbu ukončí. Má konkrétní plán co dělat jinak, snaží se na sobě pracovat, např. pravidelně dochází na skupinové terapie a doléčování.

Stádium 6 – trvalá změna

Do této fáze se většina lidí dostane až po sérii lapsů, tedy opakovaného návratu k pití.

Většina lidí se po léčbě znovu napije. Důvody jsou různé. Ten, kdo prošel léčbou, si může chtít zkusit, jestli zvládne pít kontrolovaně, nebo se v jeho životě objeví výraznější stres, který nezvládne. Napije se a nastává…..

Alkoholik vlastně není nikdy úplně vyléčen. Vždy i po několika desítkách let může uklouznout a vrátit se k pití alkoholu. Jediným trvalým řešením je doživotní abstinence bez výjimek. To je ta trvalá změna.