Riziková konzumace alkoholu

Pokud se bezpečná konzumace alkoholu změní na rizikovou, alkohol si bez varování začne vybírat drsnou daň. Co vše se děje s tělem, na to jaké jsou zdravotní, psychické a společenské důsledky jeho nadměrné konzumace se zaměříme v tomto článku.

Zpočátku se zdá, že s alkoholem jde všechno snáz – zvedne náladu, odstraní úzkost a depresi, rozptýlí napětí a stres. Na to, jak dlouho bude takto pomáhat, než se stane závažným problémem, neexistuje žádné pravidlo. Je to velmi individuální a přesun z jeho bezpečné konzumace k rizikovému pití alkoholu je nenápadný.

Rizikové faktory konzumace alkoholu

  • Pro rozvoj rizikového pití a následného vzniku závislosti na alkoholu jsou podstatné faktory genetické, psychologické a rodinné a značný význam má i vliv prostředí, v němž se člověk pohybuje.
  • Obecně se za rizikové považuje pití více než 60 g čistého alkoholu denně u mužů a 40 g u žen. Pro představu: 20 g čistého alkoholu obsahuje půllitr piva (maximálně 12°), dvě deci vína nebo jeden velký panák tvrdého alkoholu.
  • Závislost na alkoholu (pozor – nemusí jít vždy o pravidelné opíjení se) je považována za onemocnění centrální nervové soustavy s vysokou pravděpodobností progresivního průběhu (tedy stálého zhoršování).
  • Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je alkohol příčinou (či jednou z příčin) zhruba 65 onemocnění či poruch. Každoročně si tak vyžádá na dva a půl milionu lidských životů (asi 4 % všech úmrtí). Tím je třetím nejrizikovějším faktorem z hlediska předčasných úmrtí (a u mužů ve věku 15–59 let dokonce prvním).

Zdravotní důsledky nadměrné konzumace alkoholu

  • Akutní otrava – intoxikace, předávkování.
  • Poškození jaterních funkcí (ztukovatění jater – steatóza, cirhóza, karcinom, chronický zánět slinivky).
  • Onkologické choroby (karcinom jater, prsu, tlustého střeva, konečníku, nádory hlavy a krku).
  • Srdečně-cévní onemocnění (hypertenze, arytmie, mozková mrtvice, infarkt myokardu).

Psychické poruchy nadměrné konzumace alkoholu

  • Alkohol zvyšuje riziko deprese téměř čtyřnásobně, úzkosti zhruba trojnásobně a výskyt poruch osobnosti (asociální, agresivní, hysterická aj.) dokonce sedminásobně.
  • Ženám hrozí šestkrát vyšší riziko, že u nich alkohol vyvolá depresivní poruchu. U mužů je zase vyšší nebezpečí sebevraždy vlivem akutní intoxikace.
  • Takzvané úlevové pití je často příznakem duševní poruchy, přičemž ji samozřejmě nejen neléčí, ale naopak zhoršuje. Navíc platí, že přítomnost jedné duševní poruchy zvyšuje riziko vzniku druhé až dvojnásobně. Mnohdy tak nelze přesně určit, co je příčina a co následek.

Konzumace alkoholu a společenské problémy

  • Konzumace alkoholu je častou příčinou zločinnosti, dopravních nehod, domácího násilí, rozvodů, zanedbávání a zneužívání dětí, nezaměstnanosti, rodinných tragédií aj.  
  • Podle statistik WHO patří Česko v konzumaci alkoholu k absolutní světové špičce a Češi vévodí světovým žebříčkům. V konzumaci piva dokonce zaujímáme s velkým odstupem první místo.
  • Průměrná roční spotřeba čistého alkoholu na každého občana staršího patnácti let je v České republice 16, 6 litru (celosvětově je to okolo 6 litrů). Předpokládá se, že je u nás více než 700 000 lidí, kteří jsou na alkoholu závislí a potřebovali by se léčit (což však z nich činí pouhých cca 8 %).

Jak poznat závislost na alkoholu

Pokud splňujete tři z následujících šesti projevů, a to kontinuálně po dobu nejméně jednoho roku nebo nepřetržitě alespoň měsíc, pak jste závislí na alkoholu.

  • Cítíte silnou touhu či puzení si alkohol dopřát, bažíte po něm. Užívá se anglický výraz craving.
  • Kvůli alkoholu zanedbáváte své jiné zájmy.
  • Pokračujete v pití, přestože jasně víte i na sobě sledujete závažné negativní důsledky a to zdravotní i společenské.
  • Vaše tolerance vůči alkoholu stoupá – to znamená, že ho potřebujete čím dál víc, abyste se dostali do nálady.
  • Při nedostatku alkoholu máte absťák – tělesné příznaky typu nervozity, třesu, neklidu, bolesti hlavy, bušení srdce, křeče aj.
  • Nejste schopní konzumaci alkoholu kontrolovat – nedokážete si uhlídat míru ani si další pití zakázat.

Jak řešit rizikovou konzumaci alkoholu

Možná vás občas samotné napadlo, nebo vás v tom horším případě upozornilo vaše okolí, že váš přístup ke konzumaci alkoholu už poněkud přesahuje únosné meze. A třeba jste si řekli, že je načase s tím něco dělat.

Pokud se vaše obava týkající se konzumace alkoholu potvrdí, neváhejte a začněte problém řešit – čím dříve, tím lépe, ale pozdě není nikdy. V současné době už není nutné přestat s pitím úplně. V mnoha případech je vhodné za pomoci podpůrné terapie jen snižovat množství konzumovaného alkoholu a i to má velký význam.

Vzhledem k tomu, že je u nás nejméně 650 000 lidí, kteří by potřebovali své rizikové pití či závislost na alkoholu léčit, věnují se tomuto problému také praktičtí lékaři. Při každém vyšetření by měli zjistit, jak na tom s alkoholem jste s konzumací alkoholu, a v případě potřeby vám doporučit další postup.

Rozhodnete-li se svůj alkoholový problém řešit sami, můžete také začít u praktického lékaře. Vhodnější však je vyhledat přímo specialistu – odborníka na léčbu závislostí – adiktologa nebo psychiatra.

První fází v ordinaci adiktologa je monitorování. Pacient si denně dva až čtyři týdny zapisuje, co vše vypil a za jakých okolností. Může k tomu použít speciální formulář, ale i běžný diář. Tyto záznamy mnohdy překvapí samotného pacienta.

Druhým krokem je ujasnit si, zda je cílem úplná abstinence, nebo významná redukce množství vypitého alkoholu. Terapeut a pacient se poté dohodnou, na kolik se do příští kontroly dávky zkonzumovaného alkoholu sníží.

Pokud toho pacient není schopen vlastními silami dosáhnout, může mu lékař kromě psychoterapeutické podpory nabídnout také farmakologickou pomoc. K dispozici je nyní i další lék, který sníží nebo odstraní touhu po pití. Nejde o klasický antabus, ale o lék, jehož účinnou látkou je opioidní modulátor, s jehož pomocí se dávky alkoholu snižují velmi snadno. Je pouze na lékařský předpis, ale předepsat ho může i praktický lékař.

Postupné snižování vypitého množství alkoholu je vhodné pouze pro ty, u nichž problém nedošel extrémně daleko. V případě poškození jater nebo závažných psychiatrických diagnóz apod. je nutná úplná abstinence a doporučuje se klinický detox a ústavní léčba.