Stolní víno, tedy Víno

Stolní víno je pojem, který se používal pro základní vína do roku 2011, kdy se od jeho používání upustilo a byl nahrazen pouze pojmem Víno.

Výroba (stolního) vína

Víno (bez dalšího označení) se vyrábí z hroznů sklizených na území kteréhokoli státu EU, které dosáhly cukernatosti nejméně 11 stupňů normalizovaného moštoměru (°NM), tedy 110 g přírodního cukru na litr moštu, tedy vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných ve kterémkoli státě EU. Ke zpracování mohou být použity také hrozny neregistrovaných odrůd vysazených před 1. 9. 1995. Víno nesmí být označováno názvem odrůdy (pokud není zastoupení jedné odrůdy alespoň 85 %) ani názvem vinařské oblasti (pokud alespoň 85 % nepochází z jedné oblasti).

Je to nejnižší kategorie vín. Bývají to vína zpravidla lehčí se 7-11 % obj. alk., méně extraktivní, vhodná k běžnému stolování. Jelikož se v rámci kvašení přeměňuje přírodní cukr na alkohol, není ani možné očekávat více procent.

Tato vína se vyrábějí zejména z hroznů, které jsou jinak určeny k přímé konzumaci a při pěstování je u nich nejdůležitějším parametrem vzhled a množství, tedy výnos z jednoho keře. Kvalita je u nich až druhořadá. Jedná se o hrozny, které nejsou primárně určeny pro výrobu vína. Abychom byli fakticky správní, hrozny mohou být z odrůd stolních, moštových nebo neregistrovaných.

Mošt určený pro výrobu stolního vína lze přislazovat náhradním sladidlem. Víno lze chemicky stabilizovat povolenými stabilizačními přípravky. Označovat jako (stolní) lze i víno s původem mimo ČR, výrobce musí v tomto případě označit původ vína na etiketě. Stolní víno nelze plnit do nádob o objemu menším než 1 litr.

Při nákupu v supermarketu je poznáme celkem snadno, jsou to ta nejlevnější vína co se prodávají a zpravidla jsou balená s ohledem na co nejnižší cenu obalu v litrových tetrapakových krabicích jako mléko (odtud také český název „krabičák“), nebo ve skleněných demižonech zpravidla o objemu 5 litrů, popřípadě v pet lahvích o objemu 1,5 a 2 litry, nebo ve skleněných lahvích o objemu 1 a 1,5 litru. Jejich maloobchodní cena je velmi nízká a pohybuje se už od cca 20 Kč/ 1 litr.

Od těchto vín neočekávejte zázraky, nehledejte v nich rozmanité extrakty, aromata či jiné parametry. Hodí se především k běžnému stolování. Nikdy však není dáno, že vám takové víno nemůže chutnat, kvalita těchto vín bývá kolísavá a chuťové vjemy jsou velice subjektivní. Kvalita hroznů a jejich cukernatost však nedosahuje takové úrovně jako u vyšších kategorií. Přesto i tato vína mohou být ve své kategorii velmi kvalitní.

Tato vína mají své konzumenty hlavně ve středomoří, zejména v Itálii, Španělsku a Řecku, kde není taková pivní tradice jako u nás. Tato vína se zde běžně denně konzumují ke každému jídlu. Prodávají se i ve vratných lahvích s korunkovými uzávěry a v horkém podnebí je zvykem je ředit pramenitou vodou, nebo sodovou vodou a to i ve velkém poměru, např. 1 díl vína na 4 díly vody. Tato konzumace vychází z historické tradice, podobně jako u nás konzumace piva. Zpravidla v chudých zemědělských oblastech pěstitelé kvalitnější produkty prodali a pro sebe si nechávali jen to nejlevnější co jim zbylo a z těchto zbytků lisovali tento nápoj.

Předsudky

V našich podmínkách dochází často k nepochopení účelu těchto vín a jsou vnímána jako něco podřadného, co je vhodné jen pro bezdomovce (kteří si je kupují pro jejich nízkou cenu a s oblibou je konzumují přímo na parkovištích supermarketů). Jsou to ale vína určená k běžnému dennímu stolování, zejména k jídlu, k výrobě vinných střiků a pro použití v kuchyni a vaření. Nejsou určena pro sváteční a speciální příležitosti.