Alkohol je prokázaný karcinogen

Alkohol je nedílnou součástí života Čechů – slaví se s ním narozeniny, svátky, svatby, rodinná setkání, pije se na víkendových oslavách a společenských akcích, a pije se také na žal, při životních zvratech. Většina lidí ho běžně konzumuje několikrát do týdne, mnozí dokonce denně. Alkohol prostě k životu patří a nikomu to nepřijde až tak moc divné.

Pokud alkohol ve společnosti někdo odmítne, stává se objektem nechtěného zájmu. U žen se začne spekulovat o graviditě a muži si často musí vyslechnout poznámky o nemocech, nebo o protivných abstinentech.

Alkoholem si připíjíme na zdraví a ani si při tom neuvědomujeme, že se jedná o prokázaný karcinogen první třídy, který je spojován hned s devíti druhy rakoviny.

Vztah Čechů k alkoholu

Pokud existuje národ, který je historicky determinován alkoholem, jsou to Češi. Pivovarnictví se zde rozvíjelo už dávno ve středověku, na vinohrady nedal dopustit ani císař Karel IV. Lidé dávali přednost zkvašeným nápojům především proto, že pitná voda byla hygienicky závadná. Pálenice domácího kvasu tu fungují dodnes. Panák slivovice vypaluje červa, dvě deci červeného vína jsou dobré na krev, po pivu se skvěle spí a navíc je plné vitaminů.

Alkohol nás doprovází od narození až do smrti: zapíjí se jím příchod nového potomka, slaví se promoce i svatba, zapíjí se i žal z odchodu blízkého. Alkohol je našimi životy spojený do takové míry, že si jeho zdravotní rizika starší generace vůbec uvědomuje. Je to právě až mladá generace, která od jeho konzumace ustupuje. A dobrovolná abstinence jí nepřijde vůbec divná.

Alkohol tělu pouze škodí

Alkohol je karcinogen první třídy, který je prokazatelně spojený s devíti druhy rakoviny. Toto je podloženo lékařskými výzkumy, která se opírají o vědecká poznání a nemá smysl je zpochybňovat.

Alkohol způsobuje nádorová onemocnění všech oddílů trávicího traktu včetně jater a slinivky, kromě toho i rakovinu prsu. To jsou jednoznačně potvrzená fakta. Mimo to má na svědomí obezitu, cukrovku a další tzv. civilizační choroby. Kudy alkohol kudy, tudy narušuje buněčnou strukturu a taková buňka může být náchylná k rakovinnému bujení. Ale z hlediska karcinogenních vlivů je jenom jedním z fragmentů obrovského mixu všech rakovinotvorných vlivů.

Protože nelze pro jednotlivce stanovit množství alkoholu, jehož konzumace by byla bezpečná, je nutné pití alkoholu obecně nedoporučovat. To platí jak pro zdravé osoby, tak i pro onkologicky nemocné.

Nízkoriziková konzumace alkoholu

Nízkorizikovou konzumaci alkoholu považuje mnoho lidí za takzvanou bezpečnou konzumaci která člověku nijak neškodí, ba dokonce naopak její konzumace lidskému tělu dokonce prosívá. A lidské tělo tak získává z alkoholického nápoje zdraví prospěšné látky. Hovoří se zejména o pivu a červeném vínu.

Nízkorizikový je třeba půllitr piva, dvě deci vína nebo jeden velký panák tvrdšího alkoholu. Nízkorizikový ale znamená, že při konzumaci tohoto jednoho takzvaného standardního nápoje denně, kdy ale dva dny v týdnu jsou úplně bez alkoholu, by nemělo vzniknout žádné onemocnění způsobené alkoholem. Nemělo by. To neznamená, že nevznikne. A slovní spojení nemělo by vzniknout se značně liší od slovního spojení je zdraví prospěšné.

To znamená, že ideální variantou by bylo, kdyby lidé byli abstinenti, protože bezpečná konzumace alkoholu neexistuje. Bezpečné množství je pouze nula. Pokud alkohol pijeme pouze v rozumném množství, už hovoříme o nízkorizikové konzumaci alkoholu.

Alkohol a rakovina

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) i Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) je zvýšená spotřeba etylalkoholu prokázaným významným rizikovým faktorem pro výskyt zhoubných nádorů. Odborníky definovaná relativně bezpečná maximální dávka alkoholu se v České republice často překračuje a patříme mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu ve světě.

Etylalkohol patří mezi nejvýznamnější karcinogenní faktory a významně zvyšuje riziko vzniku řady nádorů již při relativně nízké konzumaci. Nejvýrazněji byl potvrzen vliv alkoholu na vznik nádorů v ústní dutině a krku,  jícnu a v játrech, přičemž v těchto lokalizacích je riziko ještě výrazně navyšováno současným kouřením. Je sledován také vliv alkoholu na riziko vzniku kolorektálního karcinomu, nádorů prsu a možné zvýšení rizika je i u nádorů plic. Riziko přitom zvyšuje jakýkoliv alkohol v libovolném nápoji bez ohledu na druh a koncentraci. 

Konzumace alkoholu se z onkologického hlediska nedoporučuje vůbec. Vyšší konzumace alkoholu zvyšuje riziko nádorů, přitom však neexistuje žádná zcela bezpečná hranice a i malé dávky zvyšují riziko nádorového onemocnění. Pokud se přesto ke konzumaci rozhodnete, má být určitě spotřeba omezena – pro muže na méně než dvě dávky za den a pro ženy na méně než jednu dávku za den. Jako jedna dávka se definuje 250 ml piva, sklenka 100 ml vína nebo 25 ml lihoviny. Zejména ženy s vyšším rizikem rakoviny prsu by se měly rozhodnout k úplné abstinenci.

Alkohol je rizikový faktor. Neexistuje žádná zcela bezpečná hranice a i malé dávky zvyšují riziko vzniku rakoviny. Vyšší konzumace alkoholu pak ještě zvyšuje riziko nádorů, přitom však neexistuje žádná zcela bezpečná hranice a i malé dávky zvyšují riziko nádorového onemocnění. 

Alkohol je látka se schopností vyvolat v lidském organizmu nádorové onemocnění. Pití alkoholu prokazatelně zvyšuje riziko vzniku nádorů dutiny ústní, hrtanu, hltanu, jícnu, jater, tlustého střeva, konečníku a prsu, a zřejmě i nádorů slinivky břišní a žaludku. Alkohol je příčinou 3 až 6 % úmrtí na rakovinu. Riziko vzniku nádorů je nejvyšší u osob, které pijí alkohol každý den nebo ve zvýšené míře, a to bez ohledu na to o jaký alkoholický nápoj se jedná.

Toto riziko dále narůstá, pokud lidé současně ještě kouří nebo jsou obézní a mají nízkou pohybovou aktivitu. Alkohol způsobuje i řadu dalších velmi závažných onemocnění, v důsledku kterých může dojít k trvalému poškození zdraví nebo k úmrtí.  Užívání alkoholu může vést k úrazům a ke vzniku závislosti.

Je odpovědností každého člověka, jak přistupuje ke svému zdraví. Dospělí, kteří se i přes tyto skutečnosti rozhodnou v pití alkoholu pokračovat, by neměli alkohol konzumovat denně a jejich spotřeba čistého alkoholu by neměla v jednotlivé dny překročit 14 g 

14 gramů alkoholu za den

Přibližně 14 g čistého alkoholu obsahuje například:

• 0,5 litru 10° piva o obsahu 3,5 % alkoholu.
• 0,33 litru 12° piva o obsahu 5 % alkoholu.
• 1 sklenka vína o objemu cca 140-150 ml.
• 1 sklenka tvrdého alkoholu – 40 ml = 0,04 l s nápojem o 40 % obsahu alkoholu.

Celková týdenní spotřeba čistého alkoholu by neměla překročit 100 g.

Překročení těchto limitů významně zvyšuje riziko vzniku výše uvedených nádorů. Lidé, kteří pijí alkohol, by rozhodně neměli kouřit a pokud jim to zdravotní stav dovolí, měli by se pravidelně věnovat pohybové aktivitě. Současně by měli pravidelně podstupovat preventivní prohlídky u svého praktického a zubního lékaře, v případě žen i u gynekologa, a plně využívat pro ně dostupných onkologických screeningových programů.

Praktičtí lékaři, onkologové, stejně jako ostatní lékaři a zdravotníci, by se měli pacientů pravidelně dotazovat na užívání látek způsobujících nádorová onemocnění a v případě kladného zjištění by měli preventivně zapůsobit, a to minimálně krátkou intervencí.