Alkohol v jakémkoliv množství škodí

Publikováno: Autor:

Že pití alkoholu ve velkém zdraví škodí, na tom se shodnou téměř všichni. Snad každý člověk ví, že neřízené pití alkoholu není pro zdraví přínosné a může způsobovat řadu nejen zdravotních problémů.

Na čem už tak velká shoda nepanuje je pití menších takzvaně přiměřených dávek alkoholu. Mnoho z nás již určitě někdy slyšelo, že pití alkoholu s mírou až tak moc neškodí, dokonce může být i zdraví prospěšné. Oponentní názory se shodují na tom, že jakkoliv alkohol je škodlivý. A rozpory v této oblasti panují i mezi lékaři, nejčastěji podle jejich specializace.

Jak to tedy je, kdy si říci, že už je toho moc a co to moc vlastně znamená? Kolik alkoholu je ještě v pořádku a kolik už ne a na jaké nemoci může mít vliv i občasné popíjení?

I na základě těchto nejasností, které ovšem nepanují jen mezi lékaři, odborníky a vědci došlo ke zkoumání.

Definice bezpečné konzumace

Za bezpečné množství alkoholu se uvádí maximálně 140 ml čistého ethanolu pro muže za týden.

Pokud bychom to vztáhli na obvyklou konzumní jednotku bylo by množství následující:

  • pivo ležák (5% alkoholu) – 6 piv (0,5 l)
  • slivovice (50% alkoholu) – 7 panáků (0,04 l)
  • whisky, vodka (40% alkoholu) – 9 panáků (0,04 l)
  • víno (14% alkoholu) – 1 litr (5 x 2 dl.)

Světová zdravotnická organizace pak tvrdí, že žádné množství alkoholu není bezpečné. Toto tvrzení však rozporují mnohé studie, které naznačují, že například sklenka vína nebo půllitr piva denně mohou být naopak pomocníkem v boji proti některým nemocem.

Z hlediska lidského organismu je alkohol jed

Cirhóza jater či mrtvice bývají často spojovány s nadměrným pitím. Jak ale poukázala nedávná velká lékařská studie, popíjení alkoholu, a to i to mírné, může stát za rozvojem či zhoršením nemocí, o kterých se dosud ve spojitosti s alkoholem nemluvilo.

Jak uvádějí vědci, kteří analyzovali data dospěli k závěrům, že alkohol může rovněž zvyšovat riziko výskytu dny nebo šedého zákalu. Celkem ve své studii představili více než šedesát zdravotních potíží na kterých se alkohol prokazatelně podílí.

Mezi další problémy, které nebyly ve studiích dříve s alkoholem přímo spojovány, jak tvrdí vědci, řadí také třeba zlomeniny, rakovinu plic nebo nemoci krevního oběhu. Některé přímé souvislosti navíc byly dokonce zjištěny i při menším než bezpečném množství alkoholu.

Zkoumána byla data z databáze obsahující informace o více než 512 000 dospělých v průměrném věku 52 let včetně jejich pitného režimu alkoholu – přibližně třetina mužů pila alkohol pravidelně – alespoň jednou týdně, zatímco u žen to byla pouze dvě procenta. I v rámci toho byly ženy použity jako kontrolní skupina k potvrzení, že nadměrné riziko různých onemocnění bylo u mužů způsobeno spíše právě alkoholem než například genetickými vlivy.

Analyzovali také nemocniční záznamy lidí za posledních 12 let, aby posoudili, jak alkohol ovlivňuje riziko rozvoje 207 různých onemocnění. Nešlo ale jen o onemocnění jako taková, zahrnuty byly například i dopravní nehody a různá zranění.

Zjištění ukázala, že konzumace alkoholu zvyšuje u mužů riziko rozvoje přes 60ti nemocí. Z toho 28, která Světová zdravotnická organizace již dříve propojila s pitím (rakovina jater, střev, konečníku…), a 33 dalších, které dosud s pitím spojovány nebyly (dna, šedý zákal, některé zlomeniny nebo žaludeční vředy).

Tým také identifikoval souvislost mezi dávkou přijatého alkoholu – každé čtyři menší drinky denně například zvyšují rizika nemocí již dlouho spojovaných s alkoholem o 14 procent. U 33 „novějších“ nemocí stejné množství zvyšuje riziko rozvoje o šest procent.

Muži, kteří pravidelně pili, měli vyšší riziko vzniku či rozvoje jakýchkoli z uvedených onemocnění ve srovnání s těmi, kteří se napili je příležitostně.

Úroveň konzumace alkoholu roste, hlavně mezi muži. Zjištění dokládají, na jak široké spektrum nemocí má alkohol vliv. Začíná být dost jasné, že pití alkoholu je jedním z nejrizikovějších faktorů špatného zdraví. A to po celém světě.

Stejně tak poukazují poukazují na vliv alkoholu již dřívější studie, které uvádějí, že lehcí a mírní pijáci alkoholu mají tendenci žít stejně dlouho jako abstinenti a obecně žijí déle než ti, kteří pijí opravdu hodně. K tomu pak ještě dodává, že pro většinu dospělých je jakékoli riziko, které představuje mírná konzumace alkoholu, nízké. S dovětkem, že každý člověk by se měl vyhnout přílišnému pití, stejně jako pro některé lidí je vhodné nepít alkohol vůbec.

Přehled nemocí a stavů, na které má podle studie vliv alkohol

  • tuberkulóza
  • rakovina (plic, konečníku, jícnu, hrtanu, tlustého střeva, rtů, dutiny ústní, žaludku ad.)
  • anémie
  • cukrovka
  • epilepsie
  • šedý zákal
  • kardiomyopatie
  • hypertenze
  • srdeční choroby
  • chronická bronchitida
  • obstrukční plicní nemoc
  • zápal plic
  • abscesy v oblasti rekta
  • refluxní choroba
  • dna
  • artróza
  • únavové stavy či nevolnosti
  • zlomeniny (stehenní kosti, ramene či paží, žeber atd.)
  • nespecifikované příčiny jiných nemocí.
  • otravy
  • sebepoškozování
  • zranění způsobená dopravními nehodami pod vlivem alkoholu

A jak pijí alkohol Češi

Stručně řečeno opravdu hodně.

Jinak bychom ani pravidelně a dlouhodobě nezaujímali přední příčky ve světových tabulkách spotřeby alkoholu na osobu a rok.

  • cca 16% populace zcela abstinuje
  • cca 18% pije alkohol pouze výjimečně
  • cca 26% pije alkohol nepravidelně a přiměřeně
  • cca 40% pije více než by mělo a to dle jejich vlastního hodnocení

Výše uvedená čísla a hodnoty a týkají celé populace, nerozlišujeme zde mezi dětmi, kojenci a dospělými osobami.