Alkoholické nápoje – Vliv na zdraví

Alkohol škodí (ve velkých dávkách) zdraví, o tom nejsou žádné pochybnosti. Pojďme se podrobněji podívat, proč tomu tak je a co se s tím dá dělat.

Alkoholické nápoje všeobecná definice

Alkoholické nápoje jsou nápoje obsahující přes 0,75 objemových procent ethanolu. Legislativně je alkoholický nápoj definován jako „nápoj obsahující více než 0,5 % objemových ethanolu“. Jejich požití způsobuje opilost: v menších dávkách (v závislosti na metabolismu jedince) uvolnění a euforické stavy, nebo pocity napětí, ve větších dávkách útlum, nevolnost až otravu.

Alkohol ethanol je omamná látka, obsažená v některých nápojích. Savci jsou schopni díky enzymu ADH4 trávit alkohol již milióny let. Metabolizuje na acetaldehyd. Užíval se při rituálech či oslavách jako například mešní víno. U člověka způsobuje změny ve vnímání a chování. Alkohol je návykový (tělo si na něj zvykne a vyžaduje ho víc a víc), proto se řadí mezi drogy.

V přírodě vzniká alkohol kvašením, při kterém kvasinky mění cukr na oxid uhličitý a alkohol. Začne-li se kazit jablečný mošt, dělají se v něm bublinky. Mošt kvasí a přestane být sladký (cukr se přeměnil), je nakysle trpký – „navinulý“. Podobným způsobem se vyrábí jablečné víno nebo víno z vinných hroznů, které daly nápoji jméno.

Víno běžně obsahuje 10 až 15 % alkoholu, pivo přibližně polovinu, vyšších koncentrací již přirozenou fermentací nelze dosáhnout, takzvané pálenky se vyrábí destilací. Po konzumaci alkoholických nápojů nesmí lidé v mnoha zemích řídit dopravní prostředky, protože by mohli být nebezpeční sobě i druhým. Člověku, který alkohol nikdy nepije, se říká abstinent.

Vliv konzumace alkoholu na zdraví

Soustavným požíváním alkoholických nápojů v nadměrné míře se může vyvinout (jak duševní tak i tělesné) onemocnění – alkoholismus. Ohledně přiměřené dávky alkoholu se studie rozcházejí. Půjde však pravděpodobně o vliv systematické chyby studií, kdy do skupiny abstinentů například spadají lidé, kteří nepijí ze zdravotních důvodů. 

Některé alkoholické nápoje (např. víno) mohou částečně organismu prospět (jistými ovocnými látkami jako jsou flavonoidy), ale podle výzkumu Cincinnatské univerzity vlastní alkohol zdraví škodí i v této míře bez ohledu na typ nápoje. Od malých dávek způsobuje i například karcinom prsu – dvě alkoholové jednotky (půl litru piva s 4 % alkoholu) za den zvyšují riziko této rakoviny o 24 %. Malé dávky zvyšují riziko i dalších typů rakovin. Alkohol způsobuje přibližně 6 % rakovin a nepomáhá proti kardiovaskulárním onemocněním. 

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny alkoholické nápoje klasifikuje jako prokázané karcinogeny skupiny 1 (kde je například i tabákový kouř či radioaktivita). Alkohol způsobuje mutace DNA. 

Za efektivní způsob snížení rizika rakoviny se považuje snížení konzumace alkoholických nápojů. Proto se v jistých zemích přistupuje k varovným označování lahví podobných varováním na krabičkách cigaret. Dalším negativním důsledkem požívání alkoholu je i zubní kaz. Může také snižovat plodnost či šanci na početí.

Z hlediska společenského vlivu se alkohol řadí mezi nejnebezpečnější drogy. Alkohol je škodlivější než heroin nebo kokain z toho důvodu, že kromě uživatelů může ohrozit i nevinné lidi v jejich okolí. Alkohol způsobuje řadu onemocnění, od kardiovaskulárních a neurologických poruch až po degeneraci jater.

Nepřímo způsobuje dopravní nehody, zvyšuje promiskuitní aktivity a tím i pravděpodobnost, že se lidé nakazí řadou přenosných nemocí, způsobuje i obrovské výdaje v ekonomice národa, protože se platí za léčbu pro ty, kteří trpí problémy souvisejícími s alkoholem.

Podle Světové zdravotnické organizace užívání alkoholu stálo život 3 miliony lidí v roce 2016. Více než tři čtvrtiny těchto úmrtí se týkaly mužů. 28% úmrtí způsobila zranění (nehody, násilí, apod.), 21% zažívací potíže, 19% kardiovaskulární nemoci a zbytek infekční choroby, rakoviny, mentální a ostatní onemocnění.

V České republice podle vládních odhadů z roku 2019 alkohol pije denně asi 600 tisíc lidí. Konzumace pouhého půllitru piva významně ovlivňuje řidičské schopnosti. Přesto má většina států nenulový limit. Trendem ale je limity alkoholu snižovat, protože se tím snižují následky nehod.