Alkoholismus jako nemoc 6/6

V dnešním posledním díle našeho seriálu o nemoci alkoholismu si představíme některé stavy, se kterými se organismus potýká při zvýšeném přísunu alkoholu, nebo naopak, pokud dojde u na alkoholu závislé osoby k jeho vysazení.

Delirium tremens

Delirium tremens je život ohrožující stav, který vzniká po přerušení užívání alkoholu typicky např. pokud se v opilosti zraní a je hospitalizován. Průběh je individuální, předchází mu predelirantní stav charakterizovaný pocením, nevolností, zrychlenou srdeční činností, nespavostí. Pokud se nezasáhne včas, dochází k přechodu do deliria. Během deliria pacient mohutně halucinuje – může vidět různá malá zvířata (tzv. mikrozoopsie), často vykonává zažité, zautomatizované pohyby, např. řidiči z povolání řídí auto atp. Dostavuje se hrubý tremor (třes).

V čase a prostoru je nepřesně orientován či vůbec neorientován, výrazná je porucha bezprostřední paměti a porucha konsolidace paměťových stop (tj. není schopen si zapamatovat nové údaje a události). Jsou zde přítomné poruchy psychomotoriky – pacient je zvýšeně aktivní, neklidný, agresivní či naopak zcela klidný, utlumený. Toto se může celkem rychle měnit. Vyskytují se poruchy emocí – může být nadnesená nálada, euforie či naopak úzkost či agrese. Mohou být přítomné bludy – např. pacient může být přesvědčen, že mu ostatní usilují o život. Může se objevit epileptický záchvat. Tento stav může trvat několik dní a končí hlubokým spánkem. Na proběhlý stav je amnézie.

Jedná se o život ohrožující stav, pacienti bývají často hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče. Lékem 1. volby tohoto stavu je Clomethiazol (firemní název Heminevrin) ve vyšších dávkách – až 16 tablet denně. Pokud ten nelze podávat (neboť je v ČR dostupný pouze ve formě tablet) – např. z důvodů odmítání cokoliv spolknout, lze použít další preparáty:

  • Benzodiazepiny – nejčastěji diazepam ve vysokých dávkách (až 80 mg/den)
  • Atypická antipsychotika – tiaprid, risperidon,
  • Klasická antipsychotika – haloperidol, melperon
  • Antiepileptika – karbamazepin

Vzhledem k tomu, že u těchto pacientů je přítomná minerálová dysbalance (zejména nízká hladina draslíku), dále deficit vitamínů skupiny B – zejména Thiamin, je nutné tyto látky dodávat – buď perorálně a pokud pacient není schopen či ochoten polykat, tak ve formě infúzí. V důsledku nižší hladiny záchvatového prahu se k prevenci epileptického záchvatu podává Magnezium (Hořčík). V důsledku vysokého krevního tlaku a pulzu je někdy nutné podávat antihypertenziva, pro poruchy krevního cukru se většinou dávají infúze s glukózou.

Hrozí riziko smrtelných komplikací vyplývajících z nasedajících tělesných komplikací typických pro chronickým alkoholizmem poškozený a oslabený organizmus (například zápal plic, selhání jater, ruptura jícnových varixů apod.).

Alkoholická halucinóza

Alkoholická halucinóza se projevuje neklidem, úzkostí, bolestí hlavy, potom sluchovými iluzemi až halucinacemi. Na rozdíl od deliria tremens si postižený zpravidla uvědomuje, že jde o iluzi. Alkoholická halucinóza je diagnostikována na základě trvalé přítomnosti halucinací, zpravidla sluchových a vizuálních, objevujících se po náhlém odnětí alkoholu u osoby závislé 10 a více let. Postihuje čtyřikrát častěji muže než ženy, vzácně přechází do chronické formy připomínající schizofrenii. Toto onemocnění je celkem vzácné.

Alkoholická paranoidní psychóza

Bludy pronásledování a žárlivecký blud. Postihuje přednostně paranoidní psychopatické osobnosti. Objevuje se často při zvýšeném přísunu alkoholu. Netřese se, nepotí se, komunikuje. Typická je právě žárlivost.

Alkoholová demence, odumírání buněk

Projevuje se jako jiné demence postupným zhoršováním paměti, úsudku a duševních schopností sloužících k zajišťování svých životních potřeb. Pro alkoholovou demenci jsou typické tzv. konfabulace: fakt, že si pacient něco nepamatuje, „maskuje“ vymyšlenými údaji, přičemž ale na stejnou otázku pokaždé odpoví jinak. Postižený si své poškození neuvědomuje. Alkoholová demence je na rozdíl od ostatních demencí reverzibilní, tj. může dojít k navrácení ztracených, resp. poškozených duševních schopností, a to pokud pacient dlouhodobě abstinuje. K léčbě bývají používány některé vitamíny. Alkoholismus je obecně hlavním rizikovým faktorem demence.

Náš seriál o alkoholismu jako nemoci tímto dílem končí, problematice se však budeme věnovat i nadále a to v již samostatných článcích, kdy půjdeme u zvolených témat více do hloubky.