Alkoholismus ve vězení

Alkohol je ve vězení zakázán. A stejně tak pochopitelně i jeho výroba. To však neznamená, že se tento zákaz striktně dodržuje, pokud vězni chtějí, dokáží si zajistit alkoholu dostatek a to platí zejména pro alkoholiky ve výkonu trestu.

Desinfekce

Pokud je některý vězeň závislý na alkoholu, jsou i kuriózní možnosti jak se k alkoholu dostat – např. desinfekční roztok na ruce, který používá personál věznice. Přibližně litr roztoku se nalije do ešusu, přidá se půl lžičky krystalické kyseliny citronové a pak už jen stačí roztok zahřívat. Dojde k chemické reakci, kdy se v roztoku navážou éterické oleje, které se poté odpaří. Takto upravený a vychladlý roztok je lépe poživatelný, aniž by měl konzument pocit, že zrovna rozkousal mýdlo.

Ve vězeňských ordinacích se také dají sehnat dezinfekční polštářky naložené v lékařském lihu. Následně je možné je vyždímat.

Kvaska

Ale ta nejchutnější a přitom nejzdravější je běžná výroba alkoholu kvašením. Takzvaná vězeňská kvaska, jež se dlouhá desetiletí drží v oblibě, je nejznámější a nejrozšířenější dostupný alkohol v tuzemských věznicích. Množství i samotný výrobní proces je však velice individuální. Někdo si nakládá tradičně do univerzálních kbelíků od mazláku (pastovité mýdlo na mytí podlah). Základ však tvoří tři základní suroviny, jako je voda z kohoutku, droždí z kuchyně a cukr z kantýny. Někdo přidává do tohoto základu rozinky, jablka, citrusové plody. Jiní zas nakoupí kompoty nebo džusy. Ne každému odsouzenému se však podaří zajistit ono vzácné droždí. To však neznamená, že by se mu nepodařilo kvásku vyrobit. Všelijaké ovoce, kompoty, džusy, ať už s kouskem chleba či rohlíku, nebo bez nich nakrájí najemno, nastrouhá a zalije vodou. Opět se přisype cukr a uloží se na klidné místo. S droždím je kvaska hotová v rozmezí tří až pěti dnů. Bez droždí je třeba čekat čtrnáct dní až tři týdny. Pak už je důležité dodržet dvě základní věci. Ať už jde o jakoukoli nádobu, nesmí být hermeticky uzavřena. Při kvašení se uvolňuje velké množství oxidu uhličitého, takže by se uzavřená nádoba začala raketovým tempem tlakovat. Už po čtyřiadvaceti hodinách může dojít k poměrně slušnému výbuchu, kdy se kvaska rozstříkne do všech stran. Povolené víčko, vyrobené bublátko či jen proděravělé víko je proto nezbytnou nutností.

Ovšem ani zmíněné bublátko na sto procent nezaručí, že k oné kvasivé explozi nemůže dojít. Jsou známy případy, kde se bublátko ucpalo vytlačenými kousky ovoce a kanystr prostě nevydržel vzniklý tlak. Nejen cela, ale i vězeňská chodba v daném oddílu se rázem zalije alkoholovým odérem a mnoho odsouzených začne pátrat, kde že se koná ta párty. A samozřejmě pátrají i dozorci a všichni se musí povinně podrobit testu na alkohol.

Jako druhý nezbytný bod je třeba kvasku uschovat na důmyslném místě, a zabránit tak jejímu objevení – ať už personálem věznice nebo neukojitelnými spoluvězni, ti by ji předčasně vychlemtali, kdežto dozorci by ji v lepším případě rozlili po celé chodbě oddílu. Pokud by však kvasku objevili na něčí cimře, nejednou se už přihodilo, že ji všímavý dozorce rozlil rovným dílem všem odsouzeným po postelích a zbytek na podlahu. Vzešlého odéru se pak obyvatelé nezbaví ani po několika dnech usilovného čištění matrací a dek včetně povlečení. Takovýto trest je však pro všechny přijatelnější než nabízená druhá varianta. Tedy kázeňský trest zapsaný do osobní karty a následný pobyt na díře.

Chuť i vůně kvasky by se dala přirovnat bez nadsázky k burčáku. Komu se už tedy stala ta osudová nehoda, kdy si flašku s burčákem utáhl a ta mu následně bouchla, ten dobře ví, o co se jedná. Dobře vykvašená kvaska obsahuje poměrně velké množství alkoholu rovnajíc se silnému vínu. Takže už dva vypité hrníčky dokáží vykouzlit úsměv na tváři a rozpoutat docela vtipné debaty. Problém však spočívá v tom, že se nedá odhadnout, kolik alkoholu vlastně kvaska obsahuje. Vše totiž závisí na poměru kvasnic, cukru a samotné doby kvašení. Občas se zábava natolik rozjede, že se někteří vězni začnou válet po zemi už po čtyřech vypitých skleničkách nebo hrníčcích tohoto zrádného moku. Přitom sebekontrola je při těchto dýcháncích poměrně důležitá, jinak by si jedinec pro jednu zábavnou chvíli mohl zavařit i po zbytek svého trestu. Dozorci provádějí kontrolu oddílu v hodinových intervalech a mají čich jako psi. Sebemenší závan vinného odéru jim napoví, že někdo pořádá mejdan. Vyzbrojeni testery na alkohol pak vyrážejí sbírat body v podobě podnapilých provinilců, kteří už následnou noc prospí na díře. Pokud však vězni nedělají randál a nikdo o nich neví, dokážou někteří dozorci i přivřít oči a nedělají hned z celé věci kovbojku. Pít se zkrátka musí umět, jak venku, tak v base.

Destilace

Někteří vězni, kteří pracují a mají tak přístup do pracovních zón a dílen v těchto prostorách dokáží z dostupného materiálu sestavit jednoduchá destilační zařízení, na kterých kvasku ještě destilují. Z deseti litrů tohoto kvašeného nápoje tak získají přibližně litr tvrdého alkoholu, vysokoprocentní vězeňské pálenky.

Pašování

Jiní si přes různé známosti nechávají do věznice propašovat originální lihoviny. Cena takto pašované kořalky se pak pohybuje v násobcích běžné maloobchodní ceny.

Protialkoholní ústavní léčba po výkonu trestu

Pokud odsouzený páchal trestnou činnost pod vlivem alkoholu, bývá často odsouzen také k ústavní protialkoholní léčbě, kam bývá eskortován bezprostředně po výkonu trestu odnětí svobody.

Jsou známy i případy, kdy vězni ve věznici slavili konec výkonu trestu takovým množstvím kvasky, že byli eskortováni do protialkoholní léčebny totálně opilí.