Jak Češi konzumují pivo, pivní trendy 2024

Česko má společně třeba s Německem a Belgií velkou tradici pivní kultury, která spočívá v přípravě a typické hospodské konzumaci čepovaného piva.

Ovšem poslední statistiky a data o spotřebě piva v hospodách ukazují, že pití čepovaného piva má už své lepší časy, minimálně prozatím, za sebou. Spotřeba čepovaného piva i přes mírný meziroční růst ani zdaleka nepřiblížila dřívějším hodnotám.

Česká pivní kultura

Česká pivní kultura stojí a padá s kvalitním čepovaným pivem.

Pivní kultura se tak dostává do ohrožení a tradiční místa setkávání mohou brzy zaniknout. Zvláště menší podniky zasáhly v posledním roce nebývale rostoucí vstupní náklady a celková inflace.

Pivo na hladinku

Čepování piva takzvaně na hladinku. Jde o pivo čepované na jeden zátah, s poměrně vysokou, hodně mokrou pěnou. Často pivo vypadá jako podmírák, protože udržet přesnou míru takového piva je nezkušeného výčepního dost těžké. Ale zkušený výčepní by to měl zvládnout.

Mlíko

Sklenice je plná mokré pivní pěny až po okraj. Hustá pěna je velmi kompaktní a tekutá, právě proto na první pohled připomíná mléko. Pije se hned, tedy ještě před přeměnou v pivo a vyznačuje se sladkou chutí s nízkým řízem. I proto je mlíko oblíbeno mezi ženami.

Šnyt

Citujeme Karla Čapka: „Piják piva, když se nechce napít, nýbrž toliko se zavlažit, nedá si třetinku, za niž by se jaksi před celým světem styděl, nýbrž šnyt.“ Jedná se o malé pivo s bohatou pěnou, ovšem ve velkém půllitru. Obsahem sklenice je 1/3 piva, 1/3 pěny a 1/3 zůstane prázdná.

Natřikrát

Klasicky natřikrát, to je prostě česká klasika. Začne se čepovat zhruba půlka sklenice s pořádnou pěnou. Jakmile spadne, po skle se přidá druhá dávku zlatavého moku. Potřetí se už jenom pěna vytáhne nahoru do pořádné čepice a pohlídá se míra.

Češi přestávají pít čepované pivo

Spotřeba čepovaného piva po letech covidových lockdownů vzrostla jen nepatrně. Na vině jsou vysoké ceny piva, které od letošního roku ještě vzrostly vlivem přeřazení z nižší do vyšší sazby dph. A tento trend potvrzují rovněž zkušenosti spotřebitelů a obchodníků ve městech a regionech.

Konzumenti a milovníci piva si rozmyslí, zda jít na pivo za 46 nebo 50 nebo 70 či snad 90 korun tak, jak byli zvyklí chodil dříve, někteří nejsou ochotni pivo za zvýšené ceny akceptovat, nebo mají příliš napjatý rozpočet. Štamgasti si nějaké to pivo si v restauraci či hospodě dají, ale rozhodně už ne s takovou frekvencí jako v dřívějších dobách.

Pokračuje tak trend předchozích let, kdy se konzumenti nejprve kvůli pandemii, poté v důsledku vysoké inflace a zhoršující se ekonomické situace domácností začali přesouvat z hospod do bytů a garáží. Toto dopadá zejména na provozovatele menších vesnických hospod, z nichž podstatná část zvažuje ukončení provozu.

Prodeje čepovaného piva potvrzují nepříznivý trend posledních let, a pivovarníci i hospodští hledí do budoucna s velkými obavami. Od nového roku přišlo zvýšení DPH na čepované a nealkoholické pivo, což celou situaci ještě zhoršilo. Dá se očekávat, že hospodští skutečně budou omezovat a ukončovat svou činnost.

Cena piva se na trhu výrazně liší podle balení a sudové pivo je přibližně dvakrát dražší než pivo lahvové. Paradoxem je, že sanitovat a naplnit jeden padesátilitrový sud je výrazně levnější, než udělat to samé u sta půllitrových lahví. Je tak zřejmé, že prodejní cena piva nesouvisí s náklady na jeho výrobu a distribuci, ale s prodejní strategií pivovarů.

Souvisí to s tím, že hostinský je většinou smluvně zavázán odebírat od určitého pivovaru pivo výměnou za různé investice pivovarů o jeho podniku. Je tak pro pivovar jistým zákazníkem a nemůže si vybírat od koho pivo zakoupí. Kdežto láhve spadají pod volný trh a tam vítězí nákupčí řetězců a snadno se prosadí nižší cena tzv. v akci.

Oproti tomu je zde mírně stoupající trend prodeje piva v supermarketech. Rostoucí ceny piva v hospodách a ekonomická nejistota bohužel drží lidi více doma. To nepříznivě dopadá na sektor gastronomie, který se dosud zcela nevzpamatoval z tvrdých následků pandemie a nyní čelí dalším problémům. Lidé si raději koupí pivo v supermarketu a vypijí si ho doma s přáteli. Tento trend potvrzují i zaměstnanci v supermarketech. „Přijde pátek a máme prodejnu plnou chlapů, kteří nakupují pivo ve velkém. Vidíme to stále častěji. Ne, že bychom to dříve neviděli, ale teď to vidíme vážně hodně.“

Statistika spotřeby piva mluví jasnou řečí

Zatímco mnozí lékaři nižší spotřebu čepovaného piva v Česku, v němž rizikově pije alkohol více než milion lidí, jistě vítají, tradiční český pivovarnický průmysl a hospody a restaurace na to hledí docela jinak.

Ještě v roce 2009 se téměř polovina piva zkonzumovala v hospodách a restauracích, v loňském roce to byl a už jen necelá třetina, a to je nejnižší úroveň za poslední desítky let.

Slabý návrat hostů do restaurací ovlivnil i celkovou konzumaci piva v Česku v přepočtu na obyvatele. Ta je nyní na historicky nejnižších úrovních. V roce 2022 činila 136 litrů. Což je s výjimkou Covidu nejnižší hodnota za poslední dekády. Tento trend tvrdě dopadá hlavně na hospody a restaurace v menších městech. Právě ty jsou totiž často až z 50 procent závislé na prodeji piva.

Česko produkuje méně piva než dříve a více ho vyváží

Výsledky nepotvrzují pouze propady čepovaného piva, ale obecně ukazují i přes mírné růsty produkce na to, že pivovarnictví stále zaostává za dřívějšími čísly. Celkový výstav piva roce 2022 v Česku sice vzrostl meziročně o 945 tisíc hektolitrů na 20,5 milionu hektolitrů, i tak ale zůstává výrazně pod úrovní roku 2019. Stále mu k ní chybí jeden milion hektolitrů.

Celkový výstav piva v letech 2009 až 2022 [v tis. hektolitrů]

[Zdroj: ČSPS]

Na domácí trh v roce 2022 směřovalo celkem 15,6 milionu hektolitrů piva. Což je taktéž o milion hektolitrů méně než v roce 2019. Propady tuzemské pivovary dohánějí v zahraničí. Jejich vývoz ze země loni vzrostl o dvě procenta. Čímž se vrátil na historicky nejvyšší úroveň 5,4 milionu hektolitrů, která je srovnatelná pouze s rokem 2019.

Nejvýznamnějšími exportními trhy byly Slovensko, Německo a Polsko. Statistiky z roku 2023 ještě nejsou k dispozici.

A co bude dál?

Je potřeba si uvědomit, že u nás se prodá 40% veškerého piva v gastru, tedy jako točené. V Německu se takto prodá pouhých 15% piva. Stále tak je zde značný prostor pro další pokles prodeje točeného piva.

Ve městech, a to jak těch velkých, tak i těch menších se dá očekávat konsolidace trhu a přežijí jen ti nejlepší v každé cenové kategorii, kteří chápou jak funguje trh a dokáží nalézt recept na to jak přilákat hosty do svého podniku. Hospod bude méně, ale návštěvnost bude vyšší.

Na vesnicích, pokud tam není nějaká turistická atrakce, nebo pokud se nejedná o nějakou větší vesnici přežije většinou pouze jedna hospoda. Na malých vesnicích se hospoda už teď vůbec neuživí.

Zajímavou alternativou k nalákání hostů může být široký výběr. Lahvová piva jsou podstatně levnější než piva sudová a tak hostinský může mít na výběr třeba sto druhů tuzemských piv a ještě ušetří za výčepní zařízení a sanitaci a nemusí mít obavy, že by se mu roztočený sud vlivem nízké výtoče zkazil. Postačí mu pouze prosklená lednice, kde piva vystaví.

Ale je otázka, zda Češi budou ochotni pít v hospodě lahvové pivo. Časy se ale mění a před revolucí si také nikdo nedokázal představit, že se v hospodách nebude vůbec kouřit a voda se bude v lahvích prodávat v samoobsluze. Kdo se dokáže adaptovat na nové podmínky, ten přežije, to je zákon, který platí třeba v přírodě odnepaměti.