Jaké trendy v konzumaci alkoholu budou v roce 2024

Blíží se konec roku a v tak se v tomto článku zaměříme na to, jaké jsou trendy v konzumaci alkoholu v Česku a co lze v tomto směru očekávat od příštího roku.

Točené pivo zdraží

S cenou blížící se padesátikoruně za půllitr piva budou zřejmě muset počítat po Novém roce i štamgasti nejlevnějších hospod a pivnic. Od prvního ledna totiž přejde točené pivo z dosavadní desetiprocentní snížené sazby daně z přidané hodnoty do plné 21procentní sazby. Změna DPH je součástí vládního úsporného balíku.

Točené pivo se od nového roku přesune do vyšší sazby dph, což nevyhnutelně bude znamenat jeho zdražení. Nejlevnější vesnické hospody nyní prodávají točené pivo za 40 Kč (výjimky samozřejmě existují, ale to už jde prakticky o charitu). Ve městech se ceny nejlevnějších točených piv pohybují kolem padesáti korun a v Praze pak korun šedesát. Zdražení lze očekávat cca o 5 Kč u levnějších podniků, až do 10 Kč u dražších podniků na půllitr. Ve všech případech hovoříme o pivu od velkých pivovarů, tedy masové výrobě. Nikoliv o řemeslných pivech, jejichž cena už je teď podstatně vyšší.

Ceny určí trh, jako vždy, a situace se bude lišit dle lokality a situace tržní poptávky a nabídky. Již dnes průměrná cena půl litru točeného padesát korun přesahuje. Nejdražší je Praha, kde konzumenti zaplatí dokonce v průměru téměř 63 korun, v Plzeňském kraji stojí jedno pivo přes 53 korun a v nejlevnějším Moravskoslezském kraji pak stojí téměř 47 korun. Žádná láce už nepanuje ani v malých vesnických hospodách. I v nejmenších obcích napříč republikou přesáhla průměrná cena 45 korun.

Hospodští, zejména ti menší nemají téměř žádný prostor jak zvýšené ceny absorbovat do své marže, protože točené pivo (sudové i tankové) také pivovary zdražují. A nakoupit jej levněji v nějaké „akci“ se prakticky vůbec nedá. Cena piva přitom výrazně promlouvá do rozhodnutí zákazníka, zda podnik navštíví, nebo ne.

Společně s nárůstem cen se dá očekávat další pokles konzumace točeného piva, další zavírání hospod na těch nejmenších vesnicích a vůbec pročištění celého trhu. Doba kdy pivaři byli schopni za večer vypít deset točených piv je nenávratně pryč. Konzumace klesá a může za to především generační obměna, kdy starší generace vymírá (mnohdy kvůli své vášni pro pivo) a mladší generace už nevidí smysl života v sezení v hospodě a lití do sebe jednoho piva za druhým. Tato daňová úprava dává smysl, protože co jiného by už mělo být ve vyšší sazbě dph, když ne alkohol a v pití piva nám už teď patří prvenství ve světě.

Zdraží i destiláty a likéry

Příští rok se zvedne spotřební daň z alkoholu u likérů i destilátů o 10%.

Procentuální nárůst cen běžných lihovin bude výrazně vyšší než u prémiovému alkoholu, třeba u whisky. Pokles poptávky po dražších značkových lihovinách by se neměl projevit, ale u běžných lihovin je desetiprocentní zvýšení docela podstatné zdražení.

Schválené změny zdraží vyšší spotřební daň lihoviny o šest až 12 procent podle kategorie.

Toto zdražení ještě více podpoří trend nižší spotřeby lihovin, který trvá v ČR už téměř 20 let, přestože stále patříme k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě. Což lze ze zdravotního hlediska považovat za pozitivní. Letošní rok znamenal cca 5-ti procentní pokles v prodeji likérů a destilátů v maloobchodu, v porovnání s rokem předchozím.

V sektoru gastronomie, která tvoří pro likérky cca 30% objemu prodejů se jedná cca o 20% pokles. Tento trend souvisí se spotřebitelským chováním, kdy si lidé kupují více alkoholu v maloobchodě a konzumují ho pak doma na domácích večírcích a při setkáních se sousedy, kamarády a příbuznými a méně popíjejí po hospodách, barech a restauracích.

Nezanedbatelný vliv na konzumaci alkoholu má i zde generační obměna, kdy mladší generace pije spíše na chuť než na objem.

Pěstitelské pálení zdraží nejen spotřební daň

U pěstitelského pálení alkoholu je zachováno daňové zvýhodnění (50% oproti průmyslově vyráběným destilátům a likérům), Daň bude tedy stále poloviční, i když se zvedne o schválených 10%.

Dá se také očekávat, že v souvislosti se službami pálení budou mít pálenice vyšší náklady a ty také přenesou na pěstitele. Bude se jednat o náklady na zaměstnance, energie a také je potřeba započítat vliv inflace.

Víno je vítězem a bude i v roce 2024

Dalo by se dodat – zatím…ale nedá se předpokládat, že by případné daňové změny schválené v roce 2024 platily od poloviny roku. Víno tedy bude vítězit po celý rok 2024.

Vinaři rozhodně pocítí, že končí daňová uznatelnost tichých vín do 500 Kč za láhev, což jim prakticky zaručovalo bezpracný vysoký odbyt a láhev vína byl oblíbený firemní dárek. Tomu bude konec.

A také se dá očekávat, že společensky neúnosné nulové zdanění tichého vína skončí. Tohle už prostě nelze společnosti rozumně vysvětlit a jen to provokuje.

Od nového roku se také nemění spotřební daň u šumivých vín, což je také zarážející, když u všech ostatních druhů alkoholu se zvedá. Je vidět, že vinařská lobby pomocí lidovců nasadila všechny své páky. Tipujeme, že to také dlouho nevydrží, protože na to oprávněně poukazují ostatní výrobci alkoholu.

Orientace spotřebitelů na kvalitu

Dá se očekávat i nadále pokles spotřeby alkoholu jak v celé ČR, tak i v samotném gastru. Spotřebitelský trend bude i nadále orientace na vyšší kvalitu a omezení množství spotřeby (bude se pít na chuť, nikoliv na objem). Lihoviny celkově se loni propadly o tři procenta a tento trend je očekávatelný i letos.

Meziročně rostou jen dvě kategorie – RTD nápoje (ready to drink – míchané drinky a koktejly v plechovce i ve skle) a giny. V současné době je zejména u mladší kategorie konzumentů patrný trend lihovin s nižším obsahem alkoholu – pod 30 procent, a to na celosvětově.

21% DPH i pro nealkoholické nápoje

Alkohol i nealko skočí v hospodách od nového roku z nižší sazby DPH na 21 %. Samozřejmě, že se ceny zvednou. Zatímco jídlo v restauracích zůstane v novém roce ve snížené, nově 12% sazbě DPH, všechny nápoje podávané v podnicích, kromě kohoutkové vody, přijdou o výjimku a nově budou v základní 21% sazbě.

Daně na nealkoholické nápoje se prakticky zvýší o 100 procent. Jestli teď máme 10 % a bude to 21 %, tak je to dvojnásobná daň. Mimochodem tato daň nebude pouze v gastro provozech, ale také bude uvalena na nealkoholické nápoje i v maloobchodě.

EET a platby kartou

Nápis karty nepřijímáme, nebo karty nebereme na dveřích podniku by měl hostovi jasně signalizovat, že by se měl ihned otočit na podpatku a svojí návštěvou poctít jiný podnik, protože v tomto se nehraje fér a pokud hospodský má potřebu šulit daně, určitě bude také šulit nejen kvalitu pokrmů, ale i nápojů.

Ať provozní hospod, barů a restauratéři argumentují jakkoliv, je to nesmyslné a nelogické. I když si banky z každé transakční platby nějaká procenta strhávají, stále se jedná o zlomek marže a maximálně nízké jednotky procent, což při běžné útratě několik set korun a poměrně vysoké marži v gastru hraje jen minimální roli, protože hospodský přijde minimálně o vyšší desetinásobky této částky tím, že podnik kvůli povinně vyžadované platbě v hotovosti vůbec nenavštívíte.

Ani ve velkoobchodech už dnes není zvykem platit hotově, vše se dá předplatit, případně mít otevřený účet, či probíhá běžná platba na fakturu.

Jediným důvodem proč požadovat hotovost je okrádání státu na daních a i na neodvedené DPH například za pivo, kterou ale host hospodskému platí. Nutno dodat, že tomuto chování Fialova vláda zrušením EET výrazně napomohla. EET by mělo být opět zavedeno, ale nedá se očekávat, že by v sobě vláda našla sebereflexi, proto si na něj budeme muset ještě pár let počkat.