Kocovina 1/2 – Jak vzniká

Dnes zahajujeme první část našeho seriálu o kocovině. V tomto díle si představíme co to vlastně je, jak vzniká, její průběh a působení na lidský organismus. Ve druhém díle si ukážeme jak jí léčit a co nejdříve se jí zbavit.

Jak charakterizovat kocovinu

Kocovina je označení vedlejších účinků konzumace alkoholu, které se projevují bolestí hlavy, pocitem žízně, citlivostí na světlo i hluk, nevolnostmi, třesem a celkovým oslabením. Alkoholová kocovina je způsobena metabolity alkoholu acetaldehydem a výraznou dehydratací organismu. Naplno se projevuje až po odeznění euforizujících a tlumivých účinků alkoholu. Kocovinu dále způsobuje nedostatek minerálů a vitamínu v těle. Při konzumaci alkoholu se může člověk dostat do fáze alkoholové intoxikace, kterou je složité odlišit od kocoviny.

Skutečně spolehlivou metodou, jak tomuto jevu předcházet, je omezit množství požívaného alkoholu. Před jeho konzumací se doporučuje dobře se najíst, v průběhu konzumace nemíchat druhy alkoholických nápojů a v průběhu konzumace a po ní pít čistou vodu. Fermentované nápoje jako ležáky a víno způsobují zpravidla silnější kocovinu než čisté destiláty, jelikož obsahují kongenery, látky, které jsou za kocovinu odpovědné.

Slovo kocovina

Slovo kocovina původně znamenalo výtržnost a vzniklo obměnou slova kočičina, kterým se označovaly výtržnosti proti mladoboleslavskému hejtmanovi Kotzovi v roce 1848. Ve druhé polovině 19. století začalo slovo kocovina pod vlivem německého výrazu Kater, které označuje kocoura i stav po alkoholovém opojení, nabývat dnešního významu. Dříve se také říkalo Katzenjammer (kočičí nářek). Z němčiny čerpala obdobným způsobem také polština: kackacenjamerkociokwik (česky kočičí kvik).

Jak předejít kocovině

Nejúčinnější ochranou před kocovinou je nekonzumovat alkoholické nápoje. V případě, že ke konzumaci dojde, se obecně doporučuje kvalitně se najíst (nejlépe mastnými výrobky) a být řádně odpočatý, unavený organismus má s alkoholem mnohem větší problémy než organismus odpočatý. Dále se doporučuje případně doplnit do těla 2 až 3 gramy vitamínu C společně s B-komplexem.

Konzument by si měl také uvědomit svůj aktuální fyzický stav, zdraví a věk. Obecně platí, že s narůstajícím věkem ztrácí organismus schopnost si poradit s alkoholem, což je způsobeno fyziologickými změnami, kdy dochází k poklesu množství vody v lidském těle a nárůstu množství tuku.

Během konzumace alkoholických nápojů se dále doporučuje vyvarovat se konzumace sladkého. Spojení alkoholu a sladkého zhoršuje ranní kocovinu. Otázkou je, zda problém je v příjmu glukózy, nebo v příměsích nekvalitních nápojů.

V současnosti existují také komerční produkty, které mají vzniku kocoviny předcházet anebo její účinky tlumit. V současnosti ale nejsou jejich pozitivní projevy zcela prokázány a často jsou prodávány jako doplněk stravy, a nikoliv jako léčebný přípravek.

Vznik a průběh kocoviny

Kocovina vzniká jako složitá chemická reakce organismu na odbourávání alkoholu v těle, při níž se na jeho odstraňování z těla využívá velké množství vody, minerálů a vitamínů (převážně vitamínu C). Konzumace alkoholu má za následek únavu organismu, jelikož zpracovávání alkoholu odčerpává tělu značné množství energie. Nedochází k sekreci antidiuretického hormonu a vylučování těch látek, které udržují rovnováhu v lidském těle. Na vzniku se podílí první metabolit oxidace alkoholu acetaldehyd, což je cytotoxická látka, poškozující játra.

Jaterní buňky se snaží odbourávat alkohol z organismu, a tak během této doby nevyrábějí glukózu, což může vést k poklesu hladiny krevního cukru. Výsledkem kocoviny je špatná nálada, která vzniká jako výsledek biochemických poměrů v mozku. Dochází k poklesu působků a zastavení neuroneogeneze. Vzhledem k tomu, že alkohol je osmoticky působící látka, dochází k natahování vody do všech buněk v lidském těle, a to včetně buněk v mozku. Vlivem natahování vody do buněk se mění jejich objem – roztahují se. To zapříčiní rozpínaní mozku, což se projevuje třeštěním hlavy. Společně se na bolesti hlavy ale podílí i odvodňování organismu, při němž je z těla voda vypuzována.

Alkohol také negativně působí na motorické centrum člověka, což se projevuje motáním a točením hlavy.

Mnohem závažnější účinky než ethanol má však acetaldehyd, vzniklý účinkem alkoholdehydrogenázy hlavně v játrech. Čím rychlejší a intenzivnější je dodávka etanolu tomuto enzymu, tím více toxického aldehydu se dostává do oběhu. Acetaldehyd je posléze přeměňován acetaldehyddehydrogenázou na dále snadno metabolizovatelnou octovou kyselinu (acetát). Překyselení organismu je po otravě etanolem neškodné. Život ohrožující stavy vznikají po zpracování metanolu.

Poznámka

Slovo kocovina se používá někdy i v přeneseném významu (jakožto řečnická metafora či přirovnání) pro vystřízlivění z nějaké myšlenkové iluze resp. z jiného než alkoholického opojení (nesprávného předpokladu) apod., zde vždy záleží na celkovém kontextu příslušného sdělení.

A jak se kocoviny zbavit si představíme ve druhém a posledním díle tohoto seriálu.

Všechny díly