Ponziho schéma

Ponziho schéma je investiční podvod, u nás známý také pod názvy Pyramida či Letadlo.

Pojďme se podívat, o co přesně se jedná a jak to vlastně funguje.

Charles Ponzi

Charles (Carlo) Ponzi (Ponci, Bianchi, ad.)(1882 – 1949) byl italský podvodník, který působil v Severní Americe.

Proslavil se na počátku 20. let pyramidovým podvodem, kterým vybral asi 20 milionů tehdejších dolarů od investorů, kteří uvěřili slibu, že za 45 dní získají zisk 50 % nebo za 90 dní zisk 100 %.

Ponzi uváděl, že za investované peníze v cizině nakoupí levné poštovní odpovědní kupóny, které pak bude dráže prodávat v USA. Ve skutečnosti však žádné poštovní kupóny nenakoupil a dřívější investory vyplácel penězi, které mu svěřili pozdější investoři.

Ponzimu za podvody hrozilo doživotí. Protože však spolupracoval s policií, soud ho odsoudil jen k pětiletému trestu. Po odpykání trestu se odstěhoval na Floridu a začal podvádět v realitách. Sliboval trojnásobné zhodnocení investice za pouhé dva měsíce. Jak se ukázalo, šlo opět o podvod. Byl zatčen a tentokrát odsouzen na sedm let. Po propuštění se přestěhoval do Itálie a rok poté do Brazílie, kde se stal zaměstnancem italských aerolinií.

Ponziho schéma

Podvod se stal tak známým, že se od té doby v anglosaském světě podobné machinace označují jako Ponzi scheme, „Ponziho schéma“.

Ponziho schéma označuje podvodné investiční operace, kde investoři svěřují provozovateli fondu peníze za účelem jejich zúročení, avšak provozovatel tyto peníze dále neinvestuje, a namísto toho pouze vyplácí prostředky fondu jen některým investorům. A to většinou těm, kteří investovali dříve.

Tento systém může omezeně fungovat, dokud přicházejí noví investoři a prostředky se dají vyplácet ostatním. Když už ve fondu nezbydou žádné peníze na vyplácení, fond zkrachuje a vyplaceni tak jsou jen někteří investoři, zatímco ostatní nedostanou nic.

Ponziho schéma bývá často chybně používáno jako synonymum k pyramidové hře, ve skutečnosti je ale maximálně její zvláštní variantou, pokud je vůbec pod tento pojem zahrnováno. Hlavním rozdílem mezi Ponziho schématem a klasickou pyramidovou hrou je, že v pyramidové hře členové musejí hledat nové členy a mají pak provize z jejich vkladu. V Ponziho schématu se o hledání nových investorů stará provozovatel fondu a ten také sám určuje, komu vyplatí peníze.

Ponziho schéma v historii

  • Charles Ponzi však nebyl první, kdo podobný zločin spáchal – William F. Miller v Brooklynu obral na podobném principu své krajany roku 1899 o asi milion dolarů.
  • Charles Deville Wells alias Lucien Rivier na svou podvodnou banku ve Francii v letech 1910–11 nalákal přibližně 6000 obětí.
  • Organizátorem jednoho z největších takovýchto schémat v historii byl americký podnikatel Bernard Madoff, jenž byl za svoji činnost v roce 2009 odsouzen na 150 let do vězení.
  • V Česku podvodně podnikala na principu Ponziho schématu v 90. letech například brněnská společnost Sorrena Invest, jejíž většinový majitel Jiří Kubiš byl v roce 2006 odsouzen k 12 letům vězení.

Tolik tedy z historie Asi jste zaznamenali, že většina provozovatelů tohoto investičního modelu nepodala příliš slavně. Organizátoři byli většinou odsouzeni k vysokým trestům a investoři přišli o peníze.

Obrana z řad investorů je poměrně jednoduchá – neinvestovat své peníze do pochybných podniků slibujících nereálné zhodnocení.

Nyní se blíže podíváme na to, jak Ponziho schéma úspěšně aplikovat, aniž by vás chytli.

Jak na to, abyste uspěli

V první řadě zapomeňte na to, že budete organizátoři takové akce. Vaše jméno nesmí nikde figurovat. Na to si sjednejte tzv. bílého koně, jehož jméno bude uvedeno ve smlouvách a v obchodním rejstříku.

Při výběru do čeho „investovat“ se zaměřte na komoditu, co již lidé důvěrně znají a na které už někdo zbohatl – například na ropu (žádné krypto měny). Působení zvolte mimo EU. Potřebujete zemi, co je relativně bohatá, ale zároveň dostatečně uzavřená, běžně se tam moc nejezdí a lidé toho o ní moc nevědí.

Pro náš případ bude ideální například Turkmenistán a investice do tamních ropných nalezišť. Potřebujete nějakého občana Turkmenistánu – nejlépe ex-pata, jako bílého koně.

Vy budete pouze jeho zaměstnanec a pracovat budete na základě pracovní smlouvy a budete pobírat odměny za získání nových investorů. V tomto případě nebudete nic vlastnit, nebudete za nic odpovědný (zejména ne za investice) a budete pobírat tučné provize a to zcela legálně.

Teď máte neodolatelnou investiční příležitost, která se již nebude opakovat, příležitost kterou můžete prezentovat a shánět hejly. Potřebujete také vybudovat síť obchodníků, kteří budou investice klientům zprostředkovávat.

Na začátku je potřeba investovat hodně do marketingu – potřebujete sehnat nějakou celebritu, co je věčně švorc a bude souhlasit se vším. Tu pak můžete využít k propagaci.

Jak dlouho bude celý investiční podvod fungovat, to záleží jen na vaší šikovnosti, investicím do marketingu a PR, schopnému obchodnímu oddělení, kladnému cash flow a vůbec vůbec pozitivní prezentaci společnosti na veřejnosti jako úspěšného investora, který plní vše, co klientům kdy slíbil.

Ale zase nebuďte nenažraní – žádný strom neroste do nebe, neztraťte soudnost, a pamatujte na základní poučku – nikdo nezbohatl tím, že si spořil, ke zbohatnutí je potřeba investovat.

Většina lidí co takto zbohatnou udělá tu chybu, že si nakoupí vily, sportovní vozy, jachty a letadla. A když podvod praskne, tak jim úřady vše zabaví. Navíc tímto majetkem na sebe zbytečně přitahujete nežádoucí pozornost úřadů a médií.

Takové věci se prakticky nedají koupit anonymně a pokud ano, tak je to tak drahé, že se to vůbec nevyplatí. Odolejte pokušení a nic takového nekupujte. Když už něco takového musíte mít – pronajměte si to.

Jediné co nakupujte jsou diamanty. Ale žádné velké, nebo snad unikátní kousky. Kupujte pouze ty malé, co se běžně vsazují do zásnubních prstenů. Ty jsou dokonale anonymní a takových kamenů se prodají miliony za rok. A plaťte výhradně cash.

Hrst takových kamínků vás dokáže zabezpečit do konce života. Koupí je od vás po kusech každý klenotník na celém světě, aniž byste na sebe přitáhli pozornost.

Až vše praskne, můžete se přidat na stranu podvedených a tvrdit, že vás podvedli také a jako zaměstnanec jste nedostal slíbené provize. Poté můžete v klidu zmizet do ústranní.