Rozdělení lihovin 1/2

Rozdělení lihovin

  1. Líh čistý
  2. Lihoviny pitné
  3. Tresti

Pitné lihoviny rozdělujeme na tyto druhy:

1. Ušlechtilé lihoviny

Jsou výrobky získané výhradně destilací (pálením), tedy pravé pálenky ušlechtilých druhů, bez přísady cukru. Počítáme mezi ně:

  • Koňak (francouzský, či jiný importovaný destilát z vína)
  • Rum (původní, jamajský, kubánský a pod.)
  • Arak (původní Batavia, Goa, Cheribon a další druhy)
  • Slivovice (pravý destilát ze švestek)
  • Gin, nebo Borovička (pravý destilát z jalovce)
  • Třešňovku a višňovku (tuzemský, nebo italské Maraschino)
  • Pravá žitná kořalka (obilné pálenky)

Vyjmenované druhy lihovin jsou výrobně poměrně drahé. Proto se lihoviny nastavují, tj. ředí buď vodou nebo zředěným lihem, popřípadě se doplňují aromatickými přísadami, které částečně nahrazují vůni a chuť původního destilátu. Takové lihoviny se však označují jako řezané, přičemž musí dotyčná lihovina vykazovat ještě dostatečnou vůni a chuť lihoviny původní.

2. Obyčejné lihoviny

Patří sem veškeré lihoviny ostatní, kteréhokoliv druhu a jakýmkoliv způsobem vyrobené, obsahující až na výjimky nejméně 22,5 % alkoholu. Dělíme je na dvě kategorie:

Neslazené lihoviny

Do této skupiny náleží veškeré lihoviny, připravené destilací nebo studenou cestou, ale rovněž bez přísady cukru, tedy veškeré ostatní pálenky pravé i umělé. Zvláštní skupinu mezi nimi tvoří umělé pálenky, které mají nahradit lihoviny ušlechtilé.

Patří sem například:

  • Výčepní kořalka, umělá, připravená z trestí nebo éterických olejů
  • Tuzemák, připraven výhradně z trestí
  • Umělé brandy, nahrazuje zahraniční destiláty jako například koňak
  • Umělá slivovice, vyráběná rovněž z tresti
  • Umělá borovička vyrobená z tresti nebo jalovcového oleje

Veškeré tyto lihoviny pokládá zákon za náhražky lihovin ušlechtilých a stanoví pro ně označení „umělý“ nebo „tuzemský“.

Kromě těchto lihovin patří do kategorie neslazených lihovin ovšem i veškeré ostatní lihoviny bez cukru, jako jeřabinka, vodka, hořké lihoviny a jiné levnější, ale i kvalitní výrobky, jakoukoliv cestou vyrobené.

Zvláštní druhem neslazené lihoviny je posléze Absinth, silná hořká lihovina o stupňovitosti 50 – 72%, obsahující celou řadu éterických olejů, hlavně pelyňkového, anýzového, fenyklového a jiných. Bývá zeleně barvena přírodními nebo umělými barvivy a používá se jí tak, že se přimísí k vodě v níž následkem vyloučení olejů způsobuje mléčné zakalení. Vyrábí se v levných i dražších druzích.

Slazené lihoviny

Do této skupiny spadají veškeré lihoviny, vyrobené nejrůznějšími metodami, od jednoduché přípravy z trestí až po destilaci, obsahující však v každém případě cukr. Např. umělý arak náleží mezi lihoviny slazené.

  • Mírně sladké lihoviny bývají nazývány rosolkami
  • Sladší likéry
  • Silně sladké a husté krémy

Do kategorie slazených lihovin spadají také některé zvláštní druhy, tvořící samostatné skupiny. Nejběžnější z nich jsou tyto:

  • Ratafia čili ovocné likéry vyrobené z ovoce přímo nebo z  přírodních ovocných šťáv jejichž množství dosahuje u kvalitních likérů 20‒25 %. Lihu obsahují obvykle 25‒30 %, cukru až 35 %.
  • Méně kvalitní likéry u kterých bylo použito ovocné šťávy jen nepatrné množství, nebo byla vůbec vypuštěna, tedy likéry vyrobené pouze z tresti, nahrazující chuť a aroma dotyčného ovoce, nutno pokládat za umělé a v tom smyslu je také deklarovat.

Ovocné lihoviny se pak vyskytují ve třech druzích:

  • Jako lihoviny ušlechtilé – (destiláty z ovoce)
  • Jako pravé ovocné likéry – připravené buď přímo z ovoce nebo jeho šťávy
  • Jako likéry umělé, vyrobené pouze z tresti nebo jiných aromatických přípravků

V prvém případě jsou vyráběny cestou teplou, v obou zbývajících případech pak cestou studenou.

Všechny díly