Slavíme 1. máj, ale proč?

První máj má v naší historii dlouhou tradici, v moderních dějinách se slaví od 19. století, ale málo kdo ví co se vlastně slaví a proč. Tento svátek se v dějinách vyvíjel, až do dnešní podoby, kdy je považován především za den volna (pokud vyjde na pracovní den), kdy je možné jet odzimovat chalupu, pokud se to nepodařilo již na Velikonoce, protože nevyšlo počasí.

V tomto článku se podíváme na to, jak se první máj slavil v epochách dějin.

Komunisté svátek zneužívali k vlastní propagandě

Pošramocenou pověst prvnímu máji zajistili během minulého režimu komunisté. Od roku 1890 se v první květnový den slavil svátek práce, tedy oslava památky prvních dělnických hnutí, která pro pracující lid vybojovala práva, bez kterých by si dnes člověk nedovedl práci představit. Svátek práce se slavil již za první republiky, kdy pracující oslavovali zavedení minimální mzdy, maximální pracovní doby, zavedení pravidel pro bezpečnost a ochranu zdraví a zákaz dětské práce. Pro komunisty se svátek stal symbolem vzepření se proletariátu vůči nenáviděným kapitalistickým vykořisťovatelům. V podobě oslav pracujícího lidu se první máj dodnes slaví po celém světě, nutno nicméně poznamenat, že v postkomunistických zemích je vnímán mnohem negativněji.

A i po revoluci v roce 1989 připomínal svátek socialistický skanzen pro milovníky komunismu

Generace, která vyrostla s tím, že na prvního máje byli nuceni obléct nenáviděný pionýrský kroj a se stupidními fáborky a mávátky jít do průvodu a povinně vyřvávat o tom, jak kráčí kupředu levá, zpátky ni krok, se Sovětským svazem a nikdy jinak, pochopitelně na tento svátek nevzpomíná s radostí. Pro tyto lidi je první máj symbolem komunistického útlaku, nicméně pro mnohé z generace jejich rodičů, je naopak připomínkou starých dobrých časů. Ostatně důchodci, kteří zůstali komunismu věrni, se s představiteli KSČM schází u Křižíkovy fontány dodnes, nechybí ani ta mávátka, jen hesla na nich doznala drobných změn.

Báseň Máj od Karla Hynka Máchy zpopularizovala první máj jako svátek zamilovaných

Odprostíme-li se od rozměru oslav práce a jejich zneužití komunismem, je první máj nejčastěji vnímán jako svátek zamilovaných. V Česku byl do této podoby zpopularizován hlavně romantickou básní Karla Hynka Máchy, jejíž děj se odehrává právě na pozdní večer, první máj – večerní máj, lásky čas. Nejen mladé dvojice vyhledávají rozkvetlou třešeň, pod kterou by se mohli políbit. V Praze tento rituál symbolicky probíhá na Petříně poblíž sochy právě Karla Hynka Máchy. Zajímavostí je i to, že mnozí z těch, kteří opovrhují svátkem práce jako komunistickým, slaví první máj jako svátek zamilovaných jako protest proti Valentýnu, tedy zavlečenému západnímu svátku, který tu „za našich mladých let“ nebyl.

Máchova socha v sadech na Petříně

Původ prvomájových oslav je nicméně mnohem starší než z dob dělnických hnutí nebo časů Máchových. Na území dnešního Česka se dávno slavily pohanské svátky jako keltský Beltain nebo germánský svátek bohyně Walpurgy. Z těchto dob pochází i další populární česká tradice, kterou je pálení čarodějnic právě v předvečer prvního máje. Ona oběť ohněm měla o půlnoci před začátkem nového měsíce května zaručit na jaře hojnost sklizně, ale i plodnost žen. Z předkřesťanských dob pochází i tradice vztyčování májek, tedy osekaných stromů nahoře s věnci a pentlemi, které jsou chloubou celé vesnice. Naproti tomu největší potupou je, když májku v noci z prvního na druhého května muži z jiné vesnice ukradnou.

Vztyčování májky jako pohanská zvyklost

Ať už pro vás první máj znamená cokoliv, anebo třeba i neznamená vůbec nic, užijte si ho naplno jako den volna. Ve většině českých měst se naskýtá příležitost k mnoha aktivitám, kterými si můžete začátek nového měsíce zpestřit. Tak tedy, slovy starších generací: „Ať žije první máj!“ „Čest práci!“

První máj (1973) retro
První máj (2015) recese