Alkohol prý škodí i v malém množství
Existují výzkumy na jejichž závěrech se vědecké skupiny zřejmě vůbec nikdy neshodnou. Jedním z těchto nejednoznačných závěrů jsou výzkumy týkající se alkoholu a požívání alkoholických nápojů.
Není to zase tak dlouho, kdy výzkumníci uváděli, že víno je v malém množství pro lidské tělo velice prospěšné, protože zpomaluje stárnutí buněk a obsahuje spoustu užitečných látek.
Dnes zde máme výzkum z opačného spektra, který tvrdí, že veškerý alkohol v zásadě tělu pouze škodí a pokud někdo chce žít zdravým životním stylem, měl by na veškerý alkohol zapomenout.
Dlouhá desetiletí se mělo za to, že přemíra alkoholu škodí, ale že trocha kvalitního pití dokáže zdraví spíš prospět. Studie se rovněž zabývaly tím, zda je některý alkohol prospěšnější než jiný a o kolik.
To se poslední roky úplně otočilo, dneska už víme, že i mírné a občasné popíjení má svá rizika.
Pojďme se tedy podívat na závěry studie.
Jak moc alkohol tělu škodí
Alkohol zvyšuje mimo jiné pravděpodobnost rozvoje nemocí srdce a cév, jater a rakoviny. Lidé ale mají tendenci si myslet, že když se mluví o dopadech pití alkoholu na zdraví, týká se to těch, kdo se několikrát týdně opíjejí. Jenže rizikové je i pití mnohem menšího množství alkoholu, a to včetně toho, o němž mluvíme jako o kvalitním.
Nové studie se shodují v tom, že alkohol poškozuje lidskou DNA a tím, zjednodušeně řečeno, brání tělu v tom, aby samo dokázalo vyřešit různé počínající zdravotní problémy, třeba zhoubné rakovinné bujení.
Alkohol navíc v těle vytváří takzvaný oxidační stres, který buňkám rovněž škodí, podílí se rovněž třeba na problémech s tepnami a přispívá k rozvoji vysokého krevního tlaku. Lidem, co si nedokážou představit život bez alkoholu, také častěji hrozí fibrilace síní, krevní sraženiny a mrtvice.
Samozřejmě, pořád záleží na tom, kolik alkoholu člověk vypije. Například riziko onemocnění srdce je u lidí pijících nadměrně mnohem vyšší než u těch, kdo pijí jen málo a občas. Dobrou zprávou je, že když lidé přestanou pít nebo pití hodně omezí, jejich krevní tlak klesne.
Pití alkoholu škodí i v malém množství
Ukazuje se rovněž, že i velmi umírněné pití alkoholu škodí mozku. Vyšší míra pití alkoholu přímo souvisí se vzestupem rizika vzniku některých druhů nádorů, jako je rakovina hltanu, hrtanu, jícnu, jater, prsu či tlustého střeva.
Mnoho lidí alkohol pije, protože jim pomáhá zvládat každodenní stres, ale je to dvojsečné. Alkohol může navozovat příjemný pocit, pohodu, dobrou náladu a sváteční atmosféru. Mylně se domníváme, že je to i lék na dlouhodobý stres. V menší míře může alkohol sloužit pozitivně, ale ve větším množství škodí.
Alkohol mimo jiné odvodňuje a tělo kvůli tomu ztrácí například sodík, hořčík nebo draslík. To se může projevit například bolestmi hlavy, špatným spánkem nebo únavou.
V době menopauzy pak alkohol přispívá k návalům horka a výkyvům nálady. A lépe spát po něm také nebudete. Alkohol totiž narušuje spánkovou fázi zvanou REM, která je velmi důležitá především pro správnou regeneraci mozku a našeho myšlení. Pokud ji oslabíte, budete mít problémy s koncentrací a horším soustředěním v průběhu dne.
Nejednoznačné závěry výzkumů
Je pravda, že některé dřívější studie dávaly do souvislosti mírné pití alkoholu, zejména červeného vína, s pozitivním vlivem na zdraví srdce a oběhové soustavy, zdálo se dokonce, že pomáhá zvyšovat hladinu prospěšného HDL cholesterolu. Mluvilo se rovněž o pozitivním účinku látky jménem resveratrol, obsažené rovněž v červeném víně.
Tohle už dneska lékaři nehlásají a věda hledá zdůvodnění, proč se o této souvislosti uvažovalo – nejpravděpodobnějším vysvětlením je fakt, že lidé, kteří občas pijí malé množství vína, mají zároveň tendenci žít zdravě. Tedy například konzumovat hodně ovoce a zeleniny, cvičit, případně nekouřit.
Vypadá to tedy, že lidé žijící ve středomoří, kteří se stravují zdravě a občas si k jídlu dají sklenku vína by byli ještě zdravější a žili by déle, pokud by si i to víno odpustili. Je otázka, zda by přísně asketický život neměl negativní vliv na psychickou pohodu.
Alkohol versus hubnutí
Že alkohol a redukce hmotnosti nejdou zrovna dohromady je skutečnost více než známá. Důvod je více než zřejmý – je to sousta kalorií, které alkohol obsahuje a které působí na tělo přesně opačně, než potřebujeme.
Nejenže alkohol obsahuje velké množství energie, ale navíc nám i rozkýve hladinu cukru v krvi tak, že máme pak naprosto neodpovídající hlad spolu s chutí na nezdravá, zejména tučná jídla.
Nově se navíc ukazuje, že někteří lidé nedokážou hubnout, dokud zcela nepřestanou pít alkohol, i když se jinak omezují v jídle a se sklenkou na dobrou noc se vejdou do energetického příjmu doporučeného při hubnutí. To se jim začne dařit, až když omezí příjem alkoholu až úplně na nulu. Jejich tělo totiž jinak metabolizuje zejména alkohol místo toho, aby spalovalo tuky, jak by si přáli.
Závěr
Klidně si tu a tam skleničku vína dejte, stejně jako spláchněte únavu z výletu půllitrem piva. Ale nenamlouvejte si, že tímhle pitím děláte něco pro své zdraví. Spíše myslete na to, že je důležité žít celkově natolik zdravě, abyste podobné hříchy bez následků vstřebali.
Vědci se dnes shodují, že bezpečné pití alkoholu neexistuje, za výrazně rizikové pak považují více než deci pro ženy a dvě deci pro muže denně. Zdraví přitom může ublížit jak denní umírněné pití, tak nárazově vyšší konzumace po několika dnech abstinence. Nedá se rozhodně říci, že jedno je lepší než druhé.
