Vinařská encyklopedie – V

Ve vinařské encyklopedii najdete slovník vína – výklad definic, pojmů a odborných termínů spojených s vínem, pěstováním odrůd vinné révy, vinařskými oblastmi, vinařstvím a vinohradnictvím.

  • Vady vína – Vady a nedostatky vína jsou chemicko-fyzikální procesy způsobené většinou špatnou hygienou a sanitací, nedoléváním nádob, špatným sířením vína. Tedy špatnou činností sklepmistra. Mezi vady a nedostatky vína patří hlavně: oxidáza, myšina, pachutě, zákaly, stařina (viz rovněž choroby vína).
  • Vědro – Je to objemová míra používaná v minulosti, označující objem dřevěných sudů na víno. V různých oblastech se lišila např.:1 vědro rakouské 56,6 litrů; 1 vědro uherské 54,14; 1 vědro Würtenberk 300; 1 vědro moravské 56,5
  • Velký ročník, velký rok – Takto se označují významné roky, s výjimečnými povětrnostní podmínky, kdy jsou produkovány bohatší a plnější vína než obvykle. Může být ale také použit pro rok s výjimečně vysokou úrodou.
  • Vermouth – Jméno pochází z německého Wermut, což znamená pelyněk, který je základní složkou tohoto vína. První vzorky vyrobené v Německu v 16.století sloužili pouze místní spotřebě, první vermut na komerční úrovni nesl název Punt-é-Mes a vyrobil jej v roce 1786 Antonio Carpano z Turína. Tradiční italský vermut je červený a sladký, zatímco francouzský je bílý a suchý, v obou zemích se však vyrábějí oba styly. Je to všeobecné označení pro typ aromatizovaných vín. Původ vermutu je v severní Itálii, měl by se vyrábět z vín alkoholických, s nižším podílem kyselin, neutrálních. Vermut se fortifikuje macerátem ze směsi bylin (musí obsahovat pelyněk), alkoholem a případně zahuštěným moštem.
  • Vigneron – Dělník zaměstnaný ve vinici.
  • Vin de café – Víno prodávající se v kavárnách.
  • Vin de glace – Francouzky ledové víno
  • Vin de paille – Francouzsky slámové víno
  • Vin de table – Stolní víno. Jedná se o nejnižší úroveň vín.
  • Vin jaune – Slavné žluté víno s medovou barvou z oblasti Jura.
  • Vin mousseux – Jedná se o levný produkt nízké kvality šumivých vín.
  • Vinařský zákon č. 115/1995 Sb. je prvním novodobým vydaným zákonem od r. 1907 upravujícím pěstování hroznů a výrobu vína na území Čech a Moravy. Zákon byl novelizován z důvodů přejímání legislativy ES zákonem č. 216/2000 Sb. a zákonem č. 321/2004 Sb., který je v současné době v platnosti. Ve světě existují prakticky jenom dva systémy vinařských zákonů. V severních vinařských státech včetně ČR je zaveden systém „germánský“, založený na měření cukernatosti hroznů při sběru (viz jakostní třídy). V ostatních státech je zaveden tzv. „románský“ systém vinařského zákona neboli apelační, který je založený na kontrole původu hroznů a kontrole regulace úrody.
  • Vinné kaly – Usazeniny v nádobách
  • Vinný kámen (hydrogenvinan draselný) – Způsobuje krystalický zákal v láhvi která je vystavena nízké nebo mínusové teplotě. Není na závadu v chuti ani ve vůni, jde pouze o vadu na kráse. Nejintezivněji se vysráží vinný kámen při kvašení moštu na stěnách nádob, ze kterých se odstraňuje jen s obtížemi. Vinný kámen je surovina pro výrobu kyseliny vinné.
  • Vinný destilát je všeobecné označení pro produkt pálený z vína. Označuje se podle oblastí, případně chráněných známek různými názvy, např. Congnac, Armaňak, Vinjak, vínovice, brandy, Metaxa, Pliska, grappa, gruziňák, aj…
  • Víno dlouhé – Víno které cítíme ještě dlouho po polknutí
  • Víno elegantní – Pojem vyznačuje vína stylová, delikátní
  • Víno hřejivé – Červené víno s vyšším procentem alkoholu
  • Víno krátké – Víno které po polknutí v ústech rychle zmizí
  • Víno parfémované – Víno s příjemně vonícím buketem
  • Víno tvrdé – Víno s nadbytkem tříslovin
  • Vláčkovatění je choroba vína způsobená slizotvornými anaerobními bakteriemi, které vytvářejí řetízky (vláčky) slizu. Tím se zdá být víno zahuštěné. Neprojevuje se výrazně ani v chuti, ani ve vůni. Odstraní se velmi lehko rozšleháním zahuštěného vína metlou, nebo přečerpáním čerpadlem přes růžici.
  • VOC  – Zkratka pro označování vín originální certifikace v ČR, dle ustanovení vinařského zákona z r. 2004. Je to prvek zaváděný k nám ze systémů románských apelačních vinařských zákonů. Kontrolu vín VOC uváděných na trh neprovádí státní potravinářská inspekce, ale instituce k tomu místně vytvořená. Cílem tohoto systému je prosadit víno s kontrolovaným původem a charakterním výrazem odrážející terroir.
  • Výlisnost  – Termín, kterým se označuje množství litrů moštu vylisovaného z původních kg hmotnosti zpracovávaných hroznů. Do ztrát se v této fázi zpracování hroznů počítá rovněž hmotnost odstraněných stopek a třapin (pokud se před lisování provádí odstopkování hroznů). Výlisnost se pohybuje od 60 – 75%. U speciálních kontinuálních lisů lze dosáhnout výlisnost i vyšší, vždy však na úkor kvality vyrobeného vína.