Anatomie koktejlů

Každý koktejl se skládá z několika základních částí, které si dnes představíme. Samozřejmě i z těchto základních částí a pravidel existují výjimky a není jich zrovna málo. Je to zejména tím, že dnes je za koktejl, oproti minulosti, považován jakýkoliv míchaný alkoholický nápoj, ať již horký, nebo studený.

1. Báze

První částí koktejlu je báze. Báze je základem každého koktejlu. Udává nejen základní ladění koktejlu, ale i významným způsobem koktejl odlišuje od všech ostatních koktejlů, založených na bázi jiné. Nejběžnější řazení řazení koktejlů je tedy dle báze. Ta obvykle představuje nejméně 50% skutečného obsahu nápoje. Mezi tradiční báze řádíme zejména nejrozšířenější destiláty:

  • vodku
  • rum
  • gin
  • whisky
  • koňak
  • brandy

Bází však mohou být i likéry a také kořeněná vína. Ve většině klasických koktejlů se uplatňuje báze pouze jedna. Existují však míchané nápoje, které jsou založeny na kombinaci dvou bází např. ginu a karibského rumu. A existuje také koktejl s názvem Long island iced tea, který má bází rovnou pět a obsahuje:

  • Tequilu (0,15 dl)
  • Vodku (0,15 dl)
  • Gin (0,15 dl)
  • Karibský bílý rum (0,15 dl)
  • Triple sec (0,15 dl)

Populární české koktejly jsou založeny především na bázi z likérů:

  • Beton (Becherovka)
  • Bavorák (Fernet)
  • Rum s kolou (Tuzemák)

2. Modifikátor

Pod slovem modifikátor si představte něco, co bázi chuťově upravuje, tedy modifikuje. Často se jedná o zjemňující a aromatizující složku, která bázi ochutí. Modifikátor dodává koktejlu charakter, zahaluje bázi (více či méně základní bázi skrývá), ale nepřerazí ji úplně. Pokud chcete přidat bázi aroma je možné využít vermutů či různých aperitivů. Tímto způsobem můžete přidat jako modifikaci hořkost. Dále můžete přidat ovocnou příchuť (použitím různých ovocných džusů či čerstvě vymačkaných ovocných a zeleninových šťáv). Dalšími často používanými modifikátory je například cukr, vaječný bílek. Se všemi modifikátory je třeba však pracovat velmi opatrně. V žádném nápoji by neměly dominovat a tím pádem přerazit chuť základu (báze). Například koktejl z rumu by měl po umíchání po rumu i nadále vonět a chutnat.

3. Speciální ochucující a barvící prvky a činidla

Tato třetí část míchaného nápoje se uplatňuje případ od případu. (co koktejl, to jiné prvky) Pro tuto třetí část koktejlu je typické, že se dávkuje po kapkách či střicích. (na rozdíl od báze a modifikátoru, kde se množství většinou udává v centilitrech či poměrných částech k celku). Do této skupiny patří i jedlé ozdobné dekorace. Tyto dekorace slouží často jako doplněk k nápoji. V tomto případě, se předpokládá, že host dekoraci na začátku nebo v průběhu pití zkonzumuje. Typický příkladem je například oliva v koktejlu Martini Dry, nebo řapíkatý celer u koktejlu Bloody Mary, a také třešeň Maraschino v koktejlu Chupito.

Často také tyto ozdobné dekorace slouží k vytvoření chuťového kontrastu či k dochucení nápoje podle hostovy chutě. Hierarchie těchto jednotlivých prvků není pro anatomii míchaného nápoje provždy daná a neměnná. V některých recepturách se můžete setkat například s tím, že červený vermut se objeví v pozici báze, jinde zase v roli modifikátoru.

Ve skupině long drinků je možné také vypozorovat zcela odlišné kvantitativní poměry, běžně vyjadřované v anglickém jazyce:

  • a strong – jeden díl báze – většinou destilát, případně silnější likér
  • two sweet – dva díly sladkého modifikátoru – např. simple sirup
  • three sour – tři díly kyselého modifikátoru – např. citrusová šťáva
  • four weak – čtyři díly nealkoholické složky – např. soda