Ernest Hemingway – Opilec, který občas něco zajímavého napsal

Ernest Miller Hemingway (1899 – 1961) byl americký spisovatel považovaný za čelného představitele tzv. ztracené generace – spisovatelů bojujících v první světové válce a přinášejících si válečná traumata z bojiště i do civilního života, což následně vedlo ke ztrátě ideálů, a projevilo se v jejich tvorbě.

A Hemingway naplňuje tuto definici naprosto dokonale. Měl velmi bouřlivý a neklidný život. Přežil například antrax, malárii, zápal plic, úplavici, hepatitidu, pády letadel, protržené ledviny i slezinu, frakturu lebky a mnoho dalšího. Stihl se 4x oženit, byl milovník krásných žen a měl také mnoho milenek, procestoval podstatnou část světa, což mělo velký vliv na jeho tvorbu, mnoho jeho románů a povídek je do značné míry autobiografických.

Hemingway ukončil svůj život, stejně jako jeho otec, sestra i bratr, sebevraždou.

Ke konci života se Hemingwayův stav postupně zhoršoval, což se projevovalo také na jeho psychice. Měl vysoký tlak, nemocná játra a ledviny, trpěl stavy úzkostí, depresemi a přemýšlel o sebevraždě. Opakovaně byl hospitalizován a léčen i elektrošoky. V červnu 1961 byl z nemocnice propuštěn a vrátil se domů do Idaha. Dne 2. července 1961 ráno si ustřelil hlavu ranou z brokovnice. Přivolaný lékař prohlásil jeho smrt za náhodnou a Hemingway byl pohřben s církevním obřadem na hřbitově v Ketchumu. Nezanechal po sobě žádný vysvětlující dopis a jeho přátelé se shodli na pravděpodobnosti sebevraždy.

Za svojí literární tvorbu byl oceněn Pulitzerovou cenou (1953) a o rok později pak získal Nobelovu cenu za literaturu. Hemingway byl mistrem krátkých forem v próze a jeho úsporný styl se stal pojmem v moderní světové literatuře.

Jeho dílo je dnes všeobecně známé a i přes kolísavou kvalitu jednotlivých titulů vyhledávané. Ovšem literatura není to, v čem vynikal úplně nejvíce, a o ní tento článek nebude.

Dnes se zaměříme zejména na to, co šlo Ernestu Hemingwayovi úplně nejlépe.

„Piju, aby byli ostatní lidi zajímavější.“

Ernest Hemingway

Ernest Hemingway byl zejména prvotřídní piják a alkoholik

Spisovatel Ernest Hemingway nikdy neměl ke sklence daleko – a v posledních dvou dekádách života pil téměř litr whisky denně. Uvědomte si, že zde hovoříme pouze o whisky, když pobýval na Kubě, prokládal jí ještě koktejly z bílého rumu, když v Paříži, byl to absint a Martini….

Pokud bychom míru jeho konzumace porovnávali s dnešními měřítky bezpečného pití, tak bychom mohli konstatovat, že jeho spotřeba je překračovala více než 20x. Což zanechalo neblahé následky na jeho zdraví a to zejména poškozených orgánech.

Své literární tvorby tak byl schopen pouze ráno, kdy jí věnoval 1-2 hodiny hned po probuzení a poté se již jen až do noci utápěl v alkoholu.

Spousta lidí si spojuje s Ernestem Hemingwayem kubánské koktejly z bílého rumu, ovšem nenechte se mýlit. Hemingway pil vše, co teklo a něco jako jeden oblíbený drink, nebo druh nápoje bychom u něj hledali marně, on měl v oblibě úplně vše v čem byl líh.

On spíše než na kvalitu, hleděl zejména na množství. A rád ochutnával lokální nápoje, podle toho, kde zrovna pobýval, o čemž svědčí i jeho citát:

„Když chcete poznat místní kulturu, neztrácejte čas kostely, vládními budovami nebo náměstími, ale prožijte noc v místních barech.“

Ernest Hemingway

Oblíbené nápoje Ernesta Hemingwaye

  • Martini

Martini popíjel rád a měl v oblibě zejména jeho suchou variantu, ve které tvoří rtivou většinu nápoje gin.

Martini Dry koktejl – ALKOHOL DRINK

  • Absint

Tento silný destilát a nápoj umělců a bohémů si oblíbil za svého pobytu v Evropě

Tajemná zelená víla – Absinth – ALKOHOL DRINK

  • Bloody Mary

Traduje se, že prvním kdo v Paříži umíchal Bloody Mary byl právě Hemingway. A stalo se to prý v pařížském baru New York Bar, který rád navštěvoval. Jiné zdroje však zas tvrdí, že Bloody Mary vznikla úplně někde jinde. Toto spíše vypadá na nějakou barovou legendu.

Světové koktejly – Bloody Mary – ALKOHOL DRINK

Koktejly

Ernest Hemingway proslul jako milovník koktejlů, Ty měl rád asi nejvíce. Ovšem on si potrpěl na odlišné složení – vynechával cukr, což je podstatná složka u některých koktejlů, která sladkostí vyvažuje kyselost ostatních složek. Zde bychom důvod toto rozhodnutí měli hledat zejména v rodinné anamnéze diabetes, tedy cukrovky. A jak už jsme uváděli výše, při pití na množství rozhodně nehleděl a tak pokud by pil koktejly namíchané podle originální receptury, dostal by do těla třeba půl kila cukru za večer, což si jako diabetik rozhodně nemohl dovolit.

Koktejly měl tak rád nejen velmi suché, ale také řádně vychlazené, možná bychom řekli až podchlazené. Prý prohlásil, že koktejl má být studený tak, že ho nebudete moct držet v ruce, neboť vám k němu budou přimrzat prsty.

Na ostrově Kuba, popíjel koktejl Daiquiri. Ovšem na rozdíl od klasického Daiquiri v tom Hamingwayově nebyl cukr. Pil také Mojito a tohoto spojení se podařilo k propagaci využít slavnému havanskému baru La Bodeguita del Medio, který možná Hemingway ani nikdy nenavštívil.

Za střízliva říkej to, co říkáš v opilosti. To tě naučí držet jazyk za zuby.

Ernest Hemingway

Autorské koktejly

Existují i koktejly, které Hemingway prokazatelně umíchal jako první.

  • Death in the Afternoon

Nejznámějším z nich je koktejl Death in the Afternoon, což je také i název jedné z jeho knih, která pojednává o španělské tradici býčích zápasů, což byl za jeden z Hemingwayových koníčků. Složení je celkem prosté – absint a suché šampaňské.

  • Death in Gulf Stream

Dalším z jím vytvořených nápojů je pak koktejl s podobným názvem jako předchozí, koktejl Death in the Gulf Stream. Jeho název by se dal přeložit jako Smrt v Golfském proudu. Umíchal ho i slavnému spisovateli kuchařek Henry Bakerovi při jeho návštěvě na Kubě. Hemingway mu ho představil jako koktejl, jehož hlavním kouzlem je jeho spojení hořkosti a kyselosti. Dalo by se říct, že klasický Hemingwayovský koktejl. Spojuje se v něm totiž chuť Geneveru, likéru Angostura a limetky.

  • The Montgomery

Inspirací pro název koktejlu byl britský polní maršál Montgomery, o kterém se vyprávěl vtip, že neútočí, dokud nemá převahu 15 : 1. A právě takový poměr ginu ku vermutu měl i koktejl The Montgomery, který tak byl vlastně jakousi variací na Martini. Vermut tedy obsahoval pouze ve stopovém množství.