Martini Dry koktejl
Martini Dry cocktail – tedy Suché Martini
Asi znáte ten starý vtip o tom, jak indián pozná, že mu vyschla řeka? Všimne si, že se mu práší za kánoí. Dnes budeme zkoušet, jak ještě dále vysoušet již tak dost suché vermuty a to prakticky až do nuly.
Suché Martini je předmětem mnoha nedorozumění a kontroverzí. Většina lidé si s potěšením vychutnává sklenku suchého vermutu s olivou, a je přesvědčena, že konzumují literárně proslulý nápoj „Martini Dry“. Omyl je způsoben nápisem na lahvi suchého vermutu firmy Martini (Martini Dry). Míchaný nápoj (koktejl) Martini Dry, se ale ve skutečnosti připravuje „vysoušením“ již jmenovaného suchého vermutu ginem.
Historie koktejlu Martini Dry
První zmínka o tomto koktejlu se objevuje již v publikaci profesora Jerry Thomase z roku 1862, avšak ne v provedení, ve kterém ho známe dnes. Proto za jeho autora považujeme až italského barmana Di Arma Di Taggia z Knickerbocker Hotelu v New Yorku, kde jej začal míchat někdy okolo roku 1910. Tento nápoj se tam stal, mimo jiné, nejoblíbenějším koktejlem slavného multimilionáře Johna D. Rockefellera (populárního „DžejÁra“). Říká se, že tento multimilionář dával za nápoj 25 centů spropitného.
Technologie přípravy koktejlu Martini Dry
Poměr míchání vermutu a ginu v tomto nápoji je proměnlivý. Jedná se totiž o nejznámější, tedy nejobyčejnější koktejl na světě, a tak je nutno jeho rutinní přípravu obestřít jistým tajemstvím a tvrdit, že pouze ta naše varianta je ta nejlepší. Různé předpisy se většinou shodují většinou pouze na olivě, a i ta bývá někdy nahrazena (třeba kouskem citronové kůry) nebo zcela vypuštěna.
Obecně je známo, že největší znalec přípravy Martini Dry byl James Bond (Nr 007), jeho varianta koktejlu je uvedena v úvodní Bondovské knize „Dr. No“, na straně 267. Pro zajímavost, recept vůbec neobsahuje Martini, ani gin, pouze vodku a jiné nepodstatné náhražky, nemíchané, pouze protřepané a zdobené citronem. To jenom svědčí o tom, že Bond byl ve skutečnosti pouhopouhým vodkou odkojeným zaměstnancem KGB, což nás dnes nepřekvapuje, ale je to už zase úplně jiná historie.
Při čtení předpisu, nebo při samotné přípravě koktejlu se nenechte vystrašit poměrem vermutu a ginu (zde 1 : 8), ve skutečnosti tento koktail plně legalizuje konzumaci čistého ginu, která se ve vyšších společenských kruzích netoleruje. Poměr vermutu k ginu osciluje někde mezi 1 : 10 (velmi suché) a 2 : 7 (ještě suché). Vyšší poměry pak jsou již zavlhlé, případně až vyloženě mokré.
Každý si musí „vyšlapat“ svou optimální variantu nápoje a pochutnávej si dál právě jen na tom svém Martini Dry. Třeba se jím může stát i dále uvedený Martini Dry koktejl.
Martini Dry (koktejl)
Suroviny na jednu porci:
- 5 cl Martini Dry
- 4 cl Seagrams Extra Dry Ginu
- 1 ks olivy
Postup přípravy koktejlu Martini Dry
Vychlaďte si sklo, pak do míchací sklenice vložte kostky ledu a na ně nalijte tekuté suroviny. Důkladně promíchejte (míchací lžičkou) a sceďte přes sítko (strainer) do předem prochlazené sklenice. Ozdobte olivou. Podávej jako aperitiv před jídlem, a pak vždy, když máte příležitost a chuť. O tomto koktejlu se říká, že první je nezbytný, druhý nebezpečný a třetí nikdy nestačí.
Poznámka
Jistě jste postřehli, že koktejl se nepřipravuje v populárním šejkru, ale v míchací sklenici. Je to proto, aby se nápoj zbytečně neředil, ale jen prochladil (je to krátký nápoj, „Short Drink“). Proto je dobré (nezbytné) brát suroviny vychlazené z lednice, tedy ne vyhřáté na pokojovou teplotu.
Komentář
Ve snobském světě koktejlů se málokdy toleruje záměna surovin, protože jen ty nejdražší se považují za vhodné. My lakomci si ale stejně dobře pošmákneme na Martini Dry připraveném z Dynybyl Ginu a z Barbera Dry (nebo i Garone) a srazíme tím cenu za nápoj na méně než polovinu.
Ovšem i lakomec dává do koktejlu vždy jen olivu vypeckovanou, také odmítá všechny její nadívané varianty (zvláště ty s ančovičkou). Zkus příležitostně přidat olivu naloženou (od výrobce) v olivovém oleji, je to trochu jiná chuť než u olivy ze slaného nálevu. Kdo má, může olivu dozdobit „napichovátkem“. Kdo nemá olivu sežene někde aspoň kousek citronové kůry.
Extra Dry Martini
Nakonec ještě dva jiné recepty na tuto klasiku mezi klasikami a jeden z nejoblíbenějších a nejpopulárnějších koktejlů vůbec. Jedná se o EXTRA suché varianty. Ovšem již jen samotné pomyšlení na vylívání takzvaných „zbytků“ Martini lakomcovi startuje infarkt. Omluvou pro tento zavrženíhodný postup může být jen skutečnost, že recepty jsou uvedeny na firemních stránkách výrobce Beefeater Ginu, který nechce a nebude propagovat firmy vyrábějící vermuty. Na závěr připomenu ještě pikantní informaci o zakladateli fy Beefeater panu Masojídkovi. Je o něm notoricky známo, že se za svobodna jmenoval právě Dynybyl.
Martini Dry (EXTRA suché I.)
Koktejlovou sklenku (na nízké stopce se širokým hrdlem) nechte důkladně namrazit. Poté do ní nalijte 0,5cl suchého Martini a „pohoupejte“ ve sklenici tak, aby se Martiny uchytilo na stěnách namražené sklnice. Zbytek Martini vylij (pro lakomce, rozuměj: vypij). Dolijte opatrně 2cl Beefeater Ginu, přidejte olivu.
Martini Dry (EXTRA suché II.)
Smíchejte 3 díly vermutu Barbero Dry a kostky ledu v šejkru. Slijte vermut zpět přes sítko (proboha, snad ne zpět do lahve s vermutem?, to já ho tedy raději sliju do sebe), smíchejte ochucené kostky ledu a 3 díly Beefeater Ginu. Míchejte 15 vteřin a okamžitě rozlévej do vychlazených sklenic ozdobených citronem.
Poměr 5:1 – nejsušší varianta
- Usrkávat Gin a přitom sledovat obrázek vynálezce vermutu
- Slavný poměr 5 ku 1 (5 dílů Ginu a 1 minuta ticha za vermut)
