Hippies 1/4 – Co to vlastně bylo

Na rozdíl od jiných světových hnutí a společenských subkultur, jejichž vznik nelze přesně datovat ani lokalizovat, tak v případě hnutí Hippies to lze učinit naprosto přesně.

Tím dnem je 14. leden 1967 a tím místem je kalifornské San Francisko, respektive park Golden Gate nacházející se na úpatí stejnojmenného mostu, kde se sešlo na happeningu Human Be-In okolo 25.000 mladých lidí, aby protestovali proti zákazu LSD a aby světu představili svůj životní styl (úvodní foto).

Byly to takzvané květinové děti, hippies. A strhly lavinu…

A kdo jste kdy byli v San Francisku, tak mi jistě potvrdíte, že toto město si ducha bezstarostnosti a svobodomyslnosti Hippies zachovalo dodnes a tak není nic výjimečného potkat tam na ulici někoho, kdo je oděn např. pouze do spodního prádla z korálků a růžového klobouku.V následující sérii článků si představíme podrobněji a v souvislostech toto hnutí, proč vlastně vzniklo, čím se vyznačovalo, jaké mělo cíle a jaký je jeho dnešní odkaz ve společnosti.

Hnutí Hippies a jeho cíle

Hippies, jedn. číslo je hippy (děti květin neboli ‚Květinové hnutí‘), je hnutí, které vzniklo v 60. letech v USA.

Jednalo se o  hnutí neorganizované, vycházející z generace beatniků (umělecké a literární hnutí vzniklé v USA, které se vyznačovalo bohémským a nonkonformním způsobem života). Samo slovo hippie je zdrobnělinou výrazu hipster, který beatnici často užívali k popisu nonkonformních hrdinů svých děl. Šířit se začalo v polovině 60. let ze západního pobřeží USA, ze San Franciska. Cíle „hippísáků“ byly nejednotné, za základní lze ale považovat vzpouru proti společnosti, mír, lásku, přátelství, svobodu. 

Častým cílem byl někdy ale jen opak chování většinové společnosti a vyjádření protestu. Hippies propagovali spontánní chování, lásku a prosazovali názor, že si člověk má užít života a nebudovat kariéru, nehonit se za penězi. Příslušníci hippies nosili často dlouhé vlasy, volné oblečení a korálky a celkově prosazovali „primitivní“ vzhled jako projev negativní reakce proti většinové metrosexualitě u mužů v 30., 40. a 50. letech 20. století.

Kromě silně nekonformního způsobu života, který provokoval většinovou konzervativní americkou společnost, se velmi angažovali v protestech proti válce ve Vietnamu, organizovali obrovské protiválečné demonstrace. Tehdejší americká mládež totiž byla do stále se prodlužující a ne příliš úspěšné války povolávána (například pomocí tzv. draft lottery), takže odpor proti konfliktu vzrostl rychle a trval velmi dlouho.

Hippies

Styl života a rysy hnutí

K naplnění těchto cílů se sdružovali do skupin či komun, které pak často provozovaly volnou lásku (free love). Často se užívaly drogy – zvláště psychedelické (LSD). 

Dalším poměrně výrazným projevem spojeným s tímto hnutím bylo tíhnutí k mysticismu, různým druhům východních náboženství a filosofií, objevování na Západě doposud neznámých kultur a zvyků a jejich propojování se soudobou kulturou a způsobem uvažování.

Po skončení války ve Vietnamu zmizel i společný nepřítel a hippies jako masové hnutí se postupně asimilovalo do většinové společnosti.

Největší část stoupenců se později stala běžnou součástí většinové společnosti i s jejími hodnotami, malá část podlehla drogám a jen velmi malá část příslušníků hippies zůstala ve společenstvích věrna všem původním ideálům. Přesto v 70. a 80. letech některé atributy hnutí získaly na popularitě, jednalo se nejen o protiválečný aktivismus (který například v Evropě měl podobu protestů proti americkým a sovětským balistickým střelám), ale také i o zvýšení zájmu o východní náboženství, ekologii, vegetariánství, či alternativní kulturu. Objevily se zcela nové hudební proudy, které získaly rychle na popularitě, jako například reggae, zatímco bývalí členové subkultury hippies v Británii, kteří byli fanoušky kapely Black Sabbath, vytvořili subkulturu heavy-metalu.

Hippies v Československu

V Československu se začali sympatizanti hnutí hippies (oficiálním tiskem označovaní jako „máničky“, „chuligáni“) objevovat v polovině 60. letech a byli režimem pronásledováni, hlavně za protisocialistickou činnost a vyhýbání se vojenské povinnosti. Mnohdy byli také násilím stříháni. Významným místem projevů proti tehdejšímu režimu se stala tzv. Lennonova zeď v Praze na Kampě.

Máničky v Československu
Lennonova zeď

Všechny díly