Jak dlouho lze konzumovat víno po otevření láhve 1/2
Říká se, že lahev vína je vhodným množstvím pro dva, nebo snad ne?
Nejprve je nutno uvést, že se jedná o marginální záležitost. Tento problém drtivá většina lidí nikdy v životě řešit vůbec nebude.
Prostě se jim nestává, že by jim doma zbývalo víno v otevřené láhvi. Naopak mívají ten problém, že mají doma vinné láhve, které jsou věčně prázdné a ze kterých se hned po jejich otevření víno doslova ztrácí před očima.
Jak postupovat v případě, když se vám nepodaří vypít celou lahev vína a chcete si ho uchovat na příště? Jak a za jakých podmínek lze otevřené víno skladovat tak, aby se nezkazilo a šlo ho ještě pít se dočtete v tomto článku.
Životní cyklus vína v láhvi
Pokud hovoříme o vínu v láhvi, každé má svůj životní cyklus. A životnímu cyklu je přizpůsobeno i balení vína, zejména barva láhve a materiál zátky.
Kvalitní vína mají životnost udávanou v letech nebo dokonce v desítkách let. Pokud jsou dobře utěsněna a ošetřena několika miligramy siřičitanu je známé, že si při správném skladování lze láhev vína použít i po mnoha letech. V tomto případě doslova platí známé přísloví – zraje s věkem jako víno.
Vína zrají a s věkem se zlepšují. Proces zlepšování kvality ale končí ve chvíli, kdy se k vínu dostává vzduch. Oxidace mění složení ovoce.
Vzduch a světlo je to, co vínu hlavně škodí.
- Burčák – zde se životní cyklus počítá na dny a záleží na tom, ve kterém stádiu zrání burčáku ho ten který konzument preferuje. Burčák může během svého kvašení v uzavřené láhvi i explodovat, proto je důležité pravidelně upouštět z láhve tlak, například přes šroubovací uzávěr.
- Mladé víno – typicky Svatomartinské či Beaujolais – která by měla být zkonzumována nejdéle do několika měsíců.
- Běžné víno – jedná se o většinu vín co se běžně prodávají v maloobchodě, typicky vydrží cca půl roku, některá maximálně cca 2-3 roky.
- Archivní víno – při správném skladování má životnost i desítky let.
Ovšem to hovoříme o neotevřených lahvích. Pokud láhev již otevřeme, je situace jiná.
Mikro oxidace, čili okysličování vína
Když je víno v lahvi, prochází před otevřením procesem mikro oxidace, kde malé množství kyslíku proniká uzávěrem a začíná pomalu zrát a rozkládat organické molekuly vína. Jakmile se víno otevře a dostane se do kontaktu se vzduchem, začíná proces jeho okysličování a rychlého stárnutí. Uvolňují se aromatické látky. Kyslík sice snižuje obsah tříslovin, ale mění aroma a klesá množství chuťových tónů typických pro jednotlivé odrůdy vína.
Jak dlouho vydrží po otevření láhve různé druhy vín
Vína zrají a časem se zlepšuje jejich kvalita. Tento proces je ale narušen v momentu, kdy si lahev vína otevře. K vínu se dostane vzduch, a právě ten nastartuje proces oxidace.
Okysličování uvolňuje látky, které mění chuť, barvu a vůni vína k horšímu. A způsobuje ho právě vystavení vína vzdušnému kyslíku. Oxidace není pro víno za všech okolností špatná. Mírně k ní dochází i během výroby a i zrání, protože část kyslíku prochází přes korkový špunt i dřevěný sud ve kterém bývají vína uskladněna.
Základem je lahev vína vždy důkladně uzavřít a nikdy jí nenechávat třeba v lednici, nebo spíži otevřenou.
Šumivá vína
- Šumivá vína, jako je šampaňské, cava a prosecco, mají nejkratší dobu životnosti. Jakmile otevřete lahev, tlak se rozptýlí a víno rychle ztratí bublinky. Zátka na šumivé víno může pomoci udržet víno čerstvé jeden den, ale pokud můžete, je nejvhodnější tato vína vypít v den otevření. Výjimečně vydrží tři dny. Skladujte dobře uzavřené nejlépe hermetickým uzávěrem, tzv. stopperem a v lednici.
Bílá vína
- Bílá vína s vysokou kyselostí, jako Ryzlink, Pinot gris a Sauvignon blanc, vydrží v lednici po otevření až pět dní. Bílá s nižší kyselostí vydrží v dobré kondici přibližně 3-4 dny. Víno s vyšší kyselostí přenesené do vzduchotěsné nádoby může vydržet až týden.
Červená vína
- Červená vína s nižším obsahem taninů, jako je třeba Merlot, vydrží 2-3 dny. Vína s vyšším obsahem taninů, jako Cabernet Sauvignon či Syrah, mohou vydržet až pět dní, pokud jsou správně skladována.
Růžová vína
- Růžová vína závisí na několika proměnných, včetně odrůdy hroznů a stylu výroby. Růžová vína s vyšší kyselostí nebo taniny vydrží až týden, pokud jsou dobře uzavřená a chlazená. Hledejte růžová vína z chladnějších regionů, ta mají přece jen životnost delší.
Fortifikovaná vína
- Fortifikovaná vína vám vydrží i déle než měsíc. Uložte je na tmavé místo, kde je chladno. Ideálním takovým místem je lednice.
Provzdušnění vína
Po otevření vína jej můžete provzdušnit například přelitím do karafy, dekantéru nebo džbánku. Aroma vína se více rozvine a zjemní se tříslovina.
Například mladá červená vína se doporučuje pít až den po otevření. Mírná oxidace jim jen prospěje. Jakmile se víno otevře a dostane se do kontaktu se vzduchem, začíná proces jeho okysličování a rychlého stárnutí. Uvolňují se aromatické látky.
Ideální teplota pro skladování otevřeného vína je teplota mezi 16 až 18 stupni. Oxidace probíhá pomalým tempem, víno se takto nechává takzvaně nadechnout.
U kvalitních vín platí, že se jejich chuť rozvine až několik hodin po otevření. Některá vína by měla být dokonce ochutnávána až druhý den nebo i později. Pokud máte víno připravené oxidativně nebo těžké barikové červené víno, otevřete jej den před plánovanou konzumací. Při otevření archivního červeného vína navíc vyniká efekt zjemnění taninů.
Kyslík a víno
Kyslík ovlivňuje vlastnosti vína, a to jak pozitivně, tak i negativně. Kyslík působí na hnědnutí a změnu barvy, ale také na vývoj a zrání vína. Snižuje obsah tříslovin a stabilizuje fenolické frakce. S působením kyslíku se mění aroma a tvorba látek ve vztahu ke zrání vín. Zároveň ale klesá množství chuťových tónů typických pro jednotlivé odrůdy.
Kyslík podporuje růst a rozmnožování mikroorganizmů. Řízené dodávání kyslíku pomáhá červenému vínu stabilizovat barvu a tvoří růstové živiny pro kvasinky. Tím probíhá alkoholové kvašení lépe.
Při výrobě vína se při technologii zrání ve dřevě používá řízené dodávání kyslíku, mikro oxidace je zase doporučena pro zrání vína v lahvích. Kyslík proniká do vína přes korkový špunt a víno by mělo být v kontaktu s korkem.
Při mikro oxidaci a zrání ve dřevě působí kyslík na tvorbu vyššího obsahu acetaldehydu. Ten stabilizuje barviva, fenoly a tvoří další aromatické látky.
Všechny díly
