Náboženská vína

Jako náboženská vína označujeme vína používaná k náboženským účelům a rituálům. Pro tato vína platí zvláštní předpisy, způsob pěstování a výroby, který je spjatý s daným náboženstvím a stanovený náboženskými pravidly. V praxi se jedná a mešní a košer vína.

Mešní vína

Mešní víno 

je víno, používané při eucharistii jako tzv. krev Páně. U většiny církví musí splňovat zvláštní požadavky na způsob výroby, tyto požadavky se u jednotlivých církví liší. Římskokatolická církev používá z praktických důvodů bílé víno, pravoslavné církve používají symbolické červené. Neoficiálně a spíše slangově se za „mešní víno“ označuje víno bez přídavku cukru. Musí být vyrobeno pouze z hroznů, bez dalších příměsí a přidaného cukru, vinohrad poskytující úrodu nesmí být chemicky ošetřován (fakticky jde o přírodní a ekologicky pěstované víno). Dříve bylo vyráběno výhradně v klášterech, dnes je produkují i soukromé společnosti.

Církev si pro udělení souhlasu s označením produktu za mešní víno vymiňuje podmínku, že nesmí mít pochybnosti o tom, zda výrobce bezpodmínečně a soustavně dodržuje správný výrobní postup. Podle českých zákonů je nutné, aby k označení vína za mešní byl vydán souhlas příslušné církve, totéž pravidlo platí pro košer víno. Většinou mají jednotlivé církve tzv. pověřené výrobce mešních vín, tedy vinařské firmy, které se specializují na výrobu mešního vína pro onu konkrétní církev.§ 6, odstavec 16 vinařského zákona: „Na etiketě vína lze uvést, že splňuje požadavky pro účely církví a náboženských společností, například, že jde o mešní víno, košer víno apod., pokud byl vydán písemný souhlas příslušné církve nebo náboženské společnosti s uváděním takto označeného vína do oběhu; bez předchozího písemného souhlasu příslušné církve nebo náboženské společnosti je zakázáno uvést takto označené víno do oběhu.“

V této věci je poměrně známý soudní spor mezi Českou biskupskou konferencí a společností Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž. ČBK odmítla v roce 2006 firmě povolit označovat jí vyrobené víno jako mešní. Firma, která v minulosti vedla řadu soudních sporů s arcibiskupstvím olomouckým (které bylo dříve jejím podílníkem), podala na ČBK žalobu pro údajné omezování hospodářské soutěže, Městský soud v Praze žalobu však odmítl s tím, že nemá pravomoc rozhodnutí ČBK přezkoumávat. Firma podala proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost, kterou však Nejvyšší správní soud 29. ledna 2008 taktéž zamítl. Podle jeho verdiktu Římskokatolická církev zastoupená Českou biskupskou konferencí má výlučnou pravomoc stanovit, které víno smí být označováno jako mešní, a její rozhodnutí nemohou přezkoumávat soudy. Představovalo by to nepřípustný zásah do autonomie církve.

Košer vína

Kosher (košer, kašr) – obecně znamená „vhodné“ jídlo či nápoje, které byly připraveny v souladu se židovskými předpisy; nejen při přípravě vína to např. představuje nutnost používat nástroje a nádobí, které slouží vždy jen přípravě košer potravin; při výrobě lze používat jen produkty certifikované rabinátem; na přípravě košer vína se mohou během celého procesu výroby až po otevření a rozlévání podílet jen Židé; pokud s vínem manipuluje někdo jiný, přestane být víno ve smyslu náboženských předpisů košer – to v případě, že jde o víno nepasterizované (Not/Non Mevushal), na jeho obvykle vysoké kvalitě to samozřejmě nic nemění;

Mevushal (M´vushal) – je pasterizované košer víno; víno bylo totiž technologií UHT rychle ohřáto na vysokou teplotu (k „varu“); příprava tohoto vína jinak nevybočuje ze základních předpisů, tzn. při jeho výrobě s ním nepříjde do styku nikdo jiný než šabat světící Žid (Nežidé nemohou ovládat ani knoflíky výrobní linky); s láhvemi vína ovšem už mohou manipulovat a otevírat je i Nežidé (obchodníci, číšníci), víno tím nepřestává být košer; chceme-li ortodoxnímu Židovi věnovat láhev vína a očekává se, že ho budeme pít spolu, je vhodné volit právě Mevushal; moderní technologie zaručují, že pasterizace víno negativně neovlivňuje, může naopak některé zajímavé charakteristiky toho kterého vína zdůraznit;

Passover (Kosher for Passover, Pesach) – označení pro košer víno vhodné i pro použití během oslav židovského svátku Pesach; na jeho správnou přípravu se dbá asi nejpřísněji; zde obzvlášť platí, že drtiče, lisy, tanky a další zařízení musí být třikrát očištěny horkou párou nebo horkou vodou a je-li to nutné, používá se i plamenomet; všechny sudy musí být nové nebo předtím použité jen pro výrobu košer vína; k čiření vína se narozdíl od nekošer vín nepoužívají živočišné produkty (vaječné bílky, želatina), ale bentonit; vína „Kosher for Passover“ mohou být jak nepasterizovaná (Not/Non Mevushal), tak pasterizovaná (Mevushal);

Kiddush (víno pro kiduš) – sladká košer vína, Židy jsou používána především o některých židovských svátcích, obřadech nebo slavnostních příležitostech; (košer vína jsou někdy chybně ztotožňována právě se sladkými těžkými víny, košer vína jsou ale vyráběna v celé šíři – od suchých, přes polosuchá a desertní až po perlivá);