Pivní styly – Stout

Neprostupně tmavá barva a hustě krémová pěna dávají hned na první pohled najevo, že Stout je pivní styl hutné a plné chuti.

Stout je tmavé pivo typu ALE vyráběné z praženého sladu a ječmene, chmelu, vody a pivních kvasinek (svrchně kvasící). Tato piva jsou charakteristická hustou pěnou, tmavou barvou a příchutí po praženém sladu, někdy s ovocnou příchutí. Často se jedná o silná piva (podíl alkoholu může být i 8%).

Historický vývoj

Stout je velmi podobný pivům Porter, jejichž historický vývoj byl podobný, někteří lidé je dokonce považují za jeden styl, kde silnější varianta byla nazývána Stout a slabší Porter.

Porter, původně z Londýna, byl údajně takto nazván podle jeho obliby u poslíčků (anglicky porter).

Stout ale vznikl malinko později, částečně se jeho výrobci snažili na úspěch pivy typu Porter navázat a vydělat na něm. To se pohybujeme někdy v 18. století. S označením Stout v souvislosti s pivem se však setkáváme ještě dříve v roce 1677, kdy bychom označení stout beer mohli přeložit jako silné pivo. Neméně zajímavé je i samotné slovo stout, které se ještě v 14. století používalo ve významu hrdý či statečný. Zajímavé jsou pro historii stylu Stout 20. léta 20. století, kdy pivovar Guinness vedl reklamní kampaň, ve které vychvaloval jeho zdravotní účinky. Doporučoval ho tehdy pacientům po operacích, dárcům krve, těhotným a kojícím matkám se sloganem Guinness is good for you.

Druhy stylu Stout

Existuje mnoho druhů stoutů, například baltský porter (baltic porter), suchý stout (dry stout, též známý jako irský stout), imperial stout, řadí se sem i porter, mléčný stout (milk stout), oatmeal stout a další.

Dry Stout

Vedle označení dry stout se používá také označení irish stout. Z názvu je tedy patrné, že jeho domovinou je Irsko. Jak rovněž název napovídá chuťově je tento stout sušší, typické jsou však i kávové tóny a chuť po pražení. Co se týče alkoholu, řadí se dry stouty spíše mezi slabší. Mezi nejznámější výrobce dry stoutu patří již výše zmiňovaný Guinness a dále pivovar Murphy’s a Beamish.

Imperial Stout

Někdy označován také jako russian stout. Ne snad proto, že by se vyráběl v Rusku. Pochází opět z Britských ostrovů konkrétně z Londýna. Pivovar Thrale’s, který s jeho výrobou začal, ho však exportoval do zahraničí, hlavně na dvůr tehdejší ruské carevny Kateřiny Veliké. Jestli jsme o dry stoutu řekli, že se řadí spíše mezi slabší, pak imperial stout je pravým opakem. V drtivé většině případů má totiž přes 9% alkoholu, ale nezřídka kdy se přehoupne i přes 10%. Chuťově jsou imperial stouty velmi bohaté. Nejdeme v nich třeba náznaky čokolády, kávy, portského vína, nebo tmavého ovoce.

Milk Stout

Velmi zajímavým typem stoutu je milk stout nazývaný také cream stout nebo sweet stout. Při jeho výrobě je totiž přidán navíc mléčný cukr laktóza. Kvasinky pivního kvašení však nejsou v rámci fermentace schopny tento cukr zpracovat, takže v pivu zůstává. Výsledkem je sladší a tělnatější chuť spojená s vyšší energetickou hodnoutou tohoto piva.

Oatmeal stout

Anglické slovo out označuje oves. Při vaření outmeal stoutu je tedy kromě ječného sladu použit i slad ovesný. Jeho podíl se pohybuje zhruba do 30%. Výsledkem je opět plnější chuť s náznakem ovsa a vyšší viskozita piva způsobená vyšším podílem bílkovin a tuků v ovesném

Slavní výrobci

Proslulým výrobcem tohoto typu je například irský pivovar Guinness. V České republice stouty vyrábí například pivovar Berghof (značka Kacýny). Pivo Kelt od pivovaru Staropramen (nejednalo se ale o pravý Stout, jelikož nebylo kvašeno svrchně) se rovněž řadilo k tomuto druhu piv. Staropramen jej však již nevyrábí.

Optimální teplota podávání

Každý pivní styl vyžaduje o trochu jinou teplotu podávání tak, aby co nejlépe vynikla jeho chuť. Rozdíly bychom našli i v rámci pivních stylů.

Stout se podává při doporučených teplotách kolem 8–12 °C v případě těch slabších. Plná piva se silnější chutí se doporučuje podávat při teplotě ještě vyšší, okolo 14–16 °C.