Vinařská oblast Čechy

Vinařská oblast Čechy je vinařská oblast, která obsahuje schválená území pro pěstování révy vinné v prostoru středních a severních Čech. Oblast vznikla v květnu 2004 v souvislosti s novým uspořádáním vinařských oblastí, které přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 324/2004 Sb. (později č. 254/2010 Sb.).

Českou vinařskou oblast tvoří dvě podoblasti

• Mělnická – na mapě zobrazena červeně
• Litoměřická – na mapě zobrazena žlutě

Oblast zahrnuje 75 vinařských obcí, které oproti vinařské oblasti Morava netvoří velké spojité území, ale jsou roztroušeny po územích s příznivými klimatickými podmínkami a vhodnou půdou zejména ve severní části středních Čech kolem řek Labe a Ohře a v severozápadních Čechách v Podkrušnohoří kolem řeky Bíliny. Celková výměra vinic ve vinařské oblasti Čechy v roce 2017 činila 653 ha (tj. 4 % plochy vinic v Česku).

Bílá vína z vinařské oblasti Čechy jsou přirovnávána typově k vínům z Porýní, kde je podobné klima. Typická odrůdová skladba je Rulandské šedé, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Muškát Othonel a Kerner. Z červených Modrý Portugal, Dornfelder a Rulandské modré.

• jedna z nejsevernějších oblastí vinohradnictví v Evropě
• viniční tratě dosahuji rozlohy zhruba 662 ha, které spadají pod 72 vinařských obcí
• historie pěstování révy vinné spadá do roku 892
• panovníci Karel IV. a Rudolf II. přispěli nejvíce k rozvoji vinohradnictví
• zvláštností je tzv. městské vinařství
• úpadek v 19. století je zastaven až po roce 1989, kdy vinaři navazují na tradici vinohradnictví v této oblasti
• vinice, vinařství jsou atypická, ve srovnání s oblastí Morava

Charakteristika vinařské oblasti

Oblast, jež se řadí k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví, je výjimečná nesouvislými plochami, které jsou osázeny vinicemi, což vtiskuje vínům nezaměnitelný projev a svéráznost, zdejším podoblastem vlastní. Zdejší viniční tratě, rozprostírající se na zhruba 662 ha, mají potenciál ohromit vás zajímavým spektrem vůní, jež je doplněna nezaměnitelným chuťovým projevem místních vín. V této oblasti můžeme navštívit 72 vinařských obcí, 152 viničních tratí a 164 pěstitelů.

Historie pěstování révy vinné spadá v této oblasti do období Velkomoravské říše, kdy roku 892 přivezli do této oblasti sud moravského vína. Víno zde bylo poprvé využito k náboženským účelům. Z historického hlediska byl pak sv. Václav označován za nejvyššího perkmistra hor viničních. Samotný rozvoj vinařství je pak spojen s církevním dohledem.

Nejstarším dokladem o existenci českého vinařství je zakládací listina kapituly litoměřické z roku 1057. Karel IV. byl osobností, která iniciovala rozvoj českého vinařství, které největšího rozvoje dosáhlo za vlády Rudolfa II.. Kolonizace nových zemědělských ploch měla za následek vznik nového typu vinařství v Čechách – tzv. vinařství městské, které velmi významně přispívalo k rozvoji vinohradnictví až do období 30-ti leté války.

Postupem času i vinařství venkovské zastává významnou funkci, jelikož právě po válce města ztrácejí zájem o zemědělství a orientují se na obchod a řemesla. V 19. století, po boji s révokazem, jsou vinice vysázeny zejména v okolí Mělníka, Litoměřic, Mostu a nově i Prahy, na jižních svazích v okolí řek, avšak na konci tohoto století nastává úpadek vinařství v Čechách, mnohé vinice pustnou a až po roce 1989 dochází k obrodě vinohradnictví díky navázání na staré tradice a využití moderních postupů při pěstování a školení vín.

Pro přehlednost si můžeme ukázat vývoj rozlohy viničních ploch v této oblasti – roku 1756 – 3 336 ha, 1870 – 684 ha, 1945 – 286 ha, 1983 – 543 ha a 1995 – 392 ha. V poslední době roste i zájem o místní vína, jejichž zajímavé nuance a svěžest, spolu s jedinečností viničních tratí dotváří charakter zdejšího vinařství, které si zaslouží pozornost milovníka vína. Najdete zde ta nejkrásnější vína, které v dávných dobách ocenili králové a církevní hodnostáři Zemí koruny české.

Ovšem závěrem je třeba říci, pokud chcete poznat opravdovou krásu vinařské oblasti Čechy, pak zapomeňte na oblast Morava a její typické rysy – sklepní uličky, rozlehlé viniční tratě či tradiční vinařské závody.