Zemské versus přívlastkové víno

Dnes se podívám v čem je hlavní rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi vín, a zejména budeme zjišťovat, zda má smysl si připlácet za dražší produkt a jak se cenový rozdíl projeví na kvalitě.

Víno s přívlastkem

Víno s přívlastkem, pod které spadá např. víno kabinetní, nebo oblíbený pozdní sběr, nebo výběr z hroznů, je označení, na které u výběru vína slyší skoro každý. Není se čemu divit, toto označení deklaruje splnění požadavků daných zákonem. Ale ani zemskému vínu se splnění zákonných požadavků nevyhne. Pojďte se s námi podívat, proč by zemské víno mělo dosáhnout stejné obliby jako vína přívlastková. 

Zemské víno

Zemské víno, na rozdíl od vína přívlastkového, dle zákona nepodléhá povinnosti zatřídění vína do přívlastkové kategorie (kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů a tak dále), které provádí laboratoř, což je zdlouhavý a finančně náročný administrativní proces.

Obzvláště menším vinařům se však podstoupení tohoto zdlouhavého procesu nevyplácí, a tak u svého vína často ponechávají označení “moravské zemské víno”. Stejně jako víno přívlastkové musí být hrozny sbírány na území České republiky a musí rovněž splňovat zákonem dané požadavky. Proto má mnoho moravských zemských vín stejnou cukernatost hroznu při sběru jako například víno s přívlastkem pozdní sběr. 

Třídění vín do kategorií

A podle čeho se samotné zatřídění do určité přívlastkové kategorie řídí? Čím vyšší přívlastek, tím vyšší cukernatost hroznu při samotném sběru. Ovšem pozor, pokud má víno na etiketě napsáno “pozdní sběr” ještě neznamená, že bude víno sladší. Výslednou sladkost vína, tedy zda bude sladké, polosuché nebo suché však ovlivní samotný vinař dobou jeho kvašení. 

Dnes se na policích obchodů a vinoték setkáme nejčastěji s jakostními víny s přívlastkem „pozdní sběr“. Podle vinařského zákona hrozny pro přípravu takového vína, přesněji z nich vylisovaný mošt, musí mít obsah cukru nejméně 21 °NM, tedy 210 g cukru na litr. To je opravdu hodně, to je 8 kostek cukru ve 2dl sklenici! Ovšem i z tak sladkého moštu se dá získat výborné suché víno, které bude mít třeba kolem 5 g cukru na litr. To znamená, že 97 % původního cukru zkvasilo na alkohol nebo se přeměnilo na jiné aromatické látky.

Jakostní třídy vín dle cukernatosti hroznů při sběru

Závěr

A na závěr, jak už bylo uvedeno výše, zatřídění vína do nižšího jakostního stupně nemusí znamenat, že jde o horší víno. Někteří vinaři si chtějí ušetřit náročný zatřiďovací proces a víno, které svou kvalitou odpovídá třeba pozdnímu sběru, označí jen jako jakostní odrůdové (bez přívlastku) nebo dokonce zemské. Může to být také třeba proto, že část použitých hroznů je už ze sousední vinařské podoblasti. Jinak řečeno, když si koupíte (a zaplatíte) výběr z hroznů, máte jistotu o jeho původu a velmi pravděpodobně půjde o velmi dobré víno. U takového zemského je ta jistota (a zpravidla i cena) menší, trochu riskujete, ale přesto ve většině případů to bude dobré víno. A někdy i velmi dobré! S vínem to prostě není jednoduché, a v tom je právě jeho krása.

Pokud jde tedy o malého vinaře, který nemá rád papírování a byrokracii, je zde velmi vysoká pravděpodobnost, že jeho zemské víno bude minimálně dosahovat kvalit přívlastkových vín velkých vinařství, kterým se vyplatí vzhledem k objemu výroby investovat do zatřiďovacího procesu a mají na tento proces vyčleněny dostatečné personální kapacity.

A naopak u zemských vín velkých vinařství nelze očekávat zázraky. Tato vína budou kvalitativně splňovat parametry pro vína zemská a kvalit přívlastkových dosahovat nebudou, protože, pokud by tomu tak bylo, byla by jako přívlastková prodávána.

I mezi zemskými víny se vyskytují špičkové kousky