Zpověď abstinující alkoholičky

Počet žen se závislostmi na alkoholu přibývá.

Nejčastěji Češky průměrně vypijí šest litrů lihu ročně (přepočteno na obsah 100% alkoholu). Pokud bychom to přepočítali například na víno, které obsahuje průměrně 12% alkoholu, dostáváme se k hodnotě 50 litrů, tedy více než 70 běžných lahví vína.

Jmenuji se Klára a jsem alkoholička

Se závislostí bojovala i pětatřicetiletá Klára, která se k abstinenci dostala díky pomoci lékařů na klinice adiktologie, která poskytuje potřebnou péči závislým ženám.

„Dnes už vím, že jsem byla závislá od první chvíle, kdy jsem se napila, což bylo v patnácti letech,“ říká Klára, jedna z bývalých alkoholiček, které absolvovaly léčbu na klinice adiktologie. „Alkohol mi pomáhal se uvolnit. Když jste člověk jako já, který se stydí mluvit třeba i mezi kamarády, tak využíváte každé příležitosti, kdy se napijete,“ svěřila se.

Problémy s alkoholem si Klára dlouho nepřipouštěla. „Dávala jsem si panáky před pracovním pohovorem nebo před obhajobou diplomové práce, abych se nebála. Říkala jsem si, že spousta lidí si dává panáka na kuráž. Akorát v průběhu času postupně přidáváte,“ vypráví.

Typickou pacientkou kliniky adiktologie jsou dnes ženy ve věku mezi 40 a 60, většinou bez partnera nebo s partnerem alkoholikem. Ženské pití alkoholu je u nás stále ještě poměrně stigmatizované a žena alkoholička je pro společnost méně přijatelná než muž alkoholik. Ženy proto svou závislost do poslední možné chvíle tají.

Přestože Klára chtěla abstinovat, bez alkoholu vydržela jen deset dní. „Pak jednou cestou do práce jsem si koupila flašku a do té práce už jsem nedojela. Z toho dne si pamatuji jen to, že jsem se probudila někde na benzince a později někde v Praze v parku na lavičce. Tenhle den byla poslední kapka, kdy jsem si uvědomila, že jsem ztratila kontrolu nad životem,“ vzpomíná na svůj zážitek.

Na problémy spojené s alkoholem umírá v Česku ročně okolo šesti tisíc lidí. Umírají bezprostředně na nějaké vážné komplikace nemírného pití, nejčastěji jde o jaterní poruchy nebo intoxikaci alkoholem.

Poslední flaška

Kláry poslední odstrašující zážitek byl i pro ni impulzem, díky němuž se rozhodla začít s léčbou a změnit svůj životní styl. Přestože začátky v léčebně popisuje jako velmi těžké, nyní je za ni vděčná. „Ze začátku léčby se mi chtělo utéct. Bylo to hodně náročné, taková vojna. Teď ale říkám, že jsem se díky ní znovu narodila,“ říká Klára, která od té doby úspěšně abstinuje.

Léčba závislosti

Za dobu existence prošlo klinikou adiktologie mnoho žen s podobným příběhem jako ona, z toho každá pátá byla zaměstnankyně ve zdravotnictví. Kromě závislosti na alkoholu se léčily ze závislostí na dalších návykových látkách.

Klinika adiktologie má lůžkové oddělení s desítkami lůžek pro muže i pro ženy, většinou bývají obsazená. Jsou zde i ambulance, kde léčí dětské pacienty, ale u těch se jedná spíš o procesuální závislosti, například problém s užíváním komunikačních technologií. Léčí tam i jiné závislosti než látkové.

Zatímco dříve měli sklon k závislostem spíše muži, dnes se poměr závislých žen a mužů vyrovnává. Počet závislých žen postupně narůstá. Tento trend je patrný i u nejmladších skupin.

Během pandemie většina populace konzumaci návykových látek spíše omezila. Velmi negativní dopad měla ale v případě rizikových skupin, které snášely toto krizové období hůře. Skokový nárůst v počtu závislých žen tak odborníci pozorují například mezi matkami samoživitelkami.

Lidé, kteří s alkoholem neměli vážný problém, měli tendenci konzumaci omezit, zatímco lidí, kteří byli v riziku, například byli v kategorii problémové nebo škodlivé pití, konzumaci alkoholu ještě zvýšili. Za nejproblémovější skupinu je považována věková kategorie okolo čtyřiceti let bez rozdílu pohlaví.

Téměř dvě třetiny žen vydrží abstinovat 

Běžná léčba na klinice adiktologie trvá několik měsíců. Po ní mohou pacienti nastoupit do tzv. programu následné péče, který může trvat až deset let. Umožňuje lidem vrátit se do své původní profese a není zaměřen jen na dosažení abstinence, ale také na udržení zdravého životního stylu.

Na rozdíl od vžitého povědomí o tom, že léčba závislostí nemá smysl, zde dokazují opak. Víc než čtvrtina pacientů rok od jediné základní léčby abstinuje. Více než 50 % je těch, u kterých se jedná o krátkodobý relaps, po kterém se rychle stabilizují, když se vrátí do kontaktu s léčebnou institucí, a chtějí abstinovat dál.

„Bez alkoholu se dnes bavím mnohem víc než dřív, což pro mne kdysi bylo nepředstavitelné. Jsem vděčná za to, že dnes dokážu prožívat život a bavit se i se střízlivou hlavou,” svěřuje se Klára s úsměvem na tváři.

Ovšem i ona ví, že vyhráno stále nemá a nikdy mít nebude. Jedině doživotní abstinence jí může pomoci před relapsem. A tak je pojem vyléčená alkoholička velmi nepřesný. Nic takového neexistuje. Správný pojem je abstinující alkoholička.