Co to je kvaska a recept na její domácí přípravu

Publikováno: Autor:

Kvaska je oblíbený a také velmi zdravý fermentovaný nápoj připomínající vzhledově i chutí něco mezi burčákem a pivem.

Zdravotní benefity kvasky

Fermentované nápoje jsou všeobecně velmi zdravé a poskytují tělu mnoho benefitů. Tyto zdravotní benefity tělo ocení zejména při konzumaci fermentovaných nápojů, jako je třeba kefír či jogurtový nápoj, které obsahují alkoholu jen stopové množství. Se zvyšujícím se množstvím alkoholu v nápoji zdravotní benefity klesají a pak je již jejich vliv na lidské zdraví negativní.

Díky procesu fermentace obsahuje kvaska probiotika, což jsou prospěšné mikroorganismy pro trávení a celkové zdraví střev. Tento nápoj také podporuje imunitní systém, optimalizuje trávení a napomáhá při boji se záněty v těle. Kvaska je rovněž přirozeně nízkokalorická a obsahuje vitaminy B a C, což ocení zejména ti, kteří drží dietu.

Historie a původ kvasky

Historie kvasky sahá opravdu daleko do historie až do starověkého Egypta a Mezopotámie, kde se chléb poprvé začal používat k výrobě alkoholického nápoje.

V průběhu staletí se kvaska rozšířila do různých částí světa, včetně Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu, kde se stala velmi populární a tato popularita jí vydržela dodnes, kdy se stále prodává na trzích. Tradičně se vyráběla v domech a zároveň byla také prodávána na trzích a v pouličních stáncích.

Kvas je tradičním ruským nápojem po dobu nejméně tisíc let. První písemná zmínka o něm je v kronice Nestor. Slovo kvas pochází ze slova kvasit. Je to směs obilného škrobu (staršího kváskového žitného chleba) a vody fermentovaná bakteriemi mléčného kvašení.

Své největší slávy ale kvaska dosáhla hlavně u vězňů a vojáků, kteří ji díky nenáročné přípravě a levným surovinám vyráběli na celách a v kasárnách. Důvodem této obliby však nebyly výše uvedené zdravotní benefity, ale zejména alkohol, který kvaska obsahuje a který je v prostředí kasáren a věznic opravdu špatně dostupný.

Co je kvaska a jak je to s alkoholem

Kvasit se dá prakticky vše, co obsahuje cukry nebo škroby. Chléb není žádnou výjimkou. Je to tradiční nápoj vyrobený fermentací pečiva.

Kvaska je hnědý, lehce perlivý, sladkokyselý, s chutí podobnou pivu.

Existují stovky druhů kvasů s bylinkami, kořením, ovocem, džusy , citrónem, rozinkami, atp.

Obsah alkoholu v kvasce může dosáhnout caa 8%, obsahuje tedy stejně alkoholu jako silnější pivo. Lze samozřejmě vyrobit i kvas s nižším obsahem alkoholu – cca 2,5%, ale to je většinou pro výrobce nežádoucí. Obsah alkoholu se při kvašení zvyšuje a pokud mají kvasinky dostatek potravy, stále alkohol produkují.

Kdo pije kvasku

Pro mnoho lidí se stále jedná o nevšední osvěžující nápoj a netradiční zážitek,

Kvasku si připravují nejčastěji dva druhy lidí:

  • Experimentátoři – po shlédnutí filmu Daniela Landy Kvaska se zvedl zájem o tento nápoj, protože většina lidí ho vůbec neznala a tak ho chtěli lidé ochutnat, už jen ze zvědavosti.
  • Odsouzení k nepodmíněným trestům – vězni nemají příliš možností pokud se chtějí napít alkoholu, zejména pokud nemají dostatek peněz na úplatky dozorcům. A věřte, že takto získaný alkohol není nic levného a marže dozorců jsou doslova astronomické.

Recept na domácí kvasku

Pokud vás kvaska zaujala a rádi byste jí ochutnali, není nic snazšího než si jí doma sami vyrobit. Suroviny jsou velmi levné a snadno dostupné v každém supermarketu.

Následující rozpis je pouze na degustační vzorek.

Suroviny potřebné pro přípravu kvasky

  • 250 g chléb – nejlépe tmavý, nemusí být čerstvý
  • 1,5 l vody, necháme převařit a poté vychladnout
  • 250 g cukr jakýkoliv
  • Kvasnice – lze použít čtvrtinu kostky droždí pro zachování tradiční chuti
  • 25 gramů rozinek – nakrájíme na malé kousky pro lepší extrakci chuti

Postup práce při přípravě kvasky

  • Chléb nakrájíme na malé kostky.
  • kostky chleba dáme do větší nádoby, kterou lze uzavřít – například větší zavařovací sklenice od okurek.
  • Přidáme všechny ostatní suroviny, zalijeme vodou a důkladně promícháme.
  • Alkoholové kvašení by mělo probíhat bez přístupu vzduchu, proto sklenici hermeticky uzavřeme a opatříme kvasnou zátkou, Pokud jí nemáte, lze použít například plastovou trubičku, na které vytvoříme tzv. sifon. Trubičku prostrčíme přes otvor ve víčku a okolí otvoru zalepíme, nebo můžeme utěsnit například horkým voskem. Sifon zalijeme vodou. Takto může z láhve unikat při kvašení vznikající CO2 a zároveň je zamezeno nežádoucímu přístupu vzduchu do láhve.
  • Nádobu přeneste na místo se stabilní, nejlépe pokojovou teplotou a nechte kvasit asi pět týdnů. Neotvírejte dříve a nechte kvasný proces proběhnout stanovenou dobu.
  • Poté obsah sklenice přefiltrujte, například přes plátno, případně přes sítko a poté použijte papírový filtr, či jiný vhodný filtr.
  • Kvasku dejte nejlépe do PET láhve a umístěte do lednice.
  • V nápoji může stále probíhat kvašení, proto je nutné ho pravidelně, několikrát denně kontrolovat a v případě potřeby, pokud je láhev podezřele tvrdá či nafouklá, upustit tlak. Je to stejné jako například s burčákem.

Závěr

Pokud vás degustační vzorek zaujme, můžete přikročit k výrobě ve větším množství. Zde je vhodné použít plastový kanystr, například o objemu 50 litrů.

S tímto nápojem lze velmi snadno experimentovat. Na ochucení lze použít například ovocný džus dle vlastního výběru – nejčastější volbou bývá pomerančový či jablečný, kompotovou šťávu, různé ovoce, koření, bylinky, apod. Z ovoce jsou pak vhodné především citrusy.

Pro kvašení není nutné používat pouze droždí, lze použít i vinné kvasinky.

A pokud chcete docílit vyšší obsah alkoholu, lze doplnit i vhodnou výživou pro kvasinky, kterou seženete ve vinařských potřebách.