Vinařské oblasti Rakouska

Rakousko má velmi dlouhou historii vinařství a produkuje především suchá bílá a dezertní vína. Červená vína nejsou v Rakousku příliš rozšířená, nicméně v poslední době získávají velmi dobrou pověst. Rakouská vína jsou díky chladnějšímu podnebí podobá vínům z jižní Moravy. Nejoblíbenější bílou odrůdou je Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Müller-Thurgau. Z červených odrůd pak Zweigelt, Modrý Portugal a Blaufrankisch.

Nejkvalitnější vína v Rakousku pocházejí z vinařských oblastí údolí Dunaje Wachau a Kamptal. Hlavní vinařská centra Rakouska jsou Spitz, Arnsdorf, Wösendorf, Joching, Weißenkirchen, Dürnstein, Loiben, Rossatz, Mautern. Vinice v Rakousku zaujímají plochu 50 tisíc ha a celková produkce vína je 3 miliony hektolitrů. Rakousko má velmi přísný vinařský zákon, který omezuje výnosy (9000 kg / 1 hektar) a stanovuje vyšší stupně cukernatosti. Rakouské vinařství je historicky spojeno s vinařstvím moravským.

Historie vinařství v Rakousku

Historie rakouského vinařství sahá pravděpodobně až do doby 700 let př. n. l. ke starým Keltům. Nedávné vykopávky ve vinařské obci Zagersdorf odhalily hliněné nádoby se zbytky zrníček vinné révy. Opravdový základ kultury vinařství v Rakousku však položili Římané, a to již počátkem našeho letopočtu. Již za vlády římského císaře Claudia (41-54 n. l.) se hranice římské říše posunuly až k Dunaji, do Vídeňského lesa a Štýrska. Pěstování vína v oblasti Rakouska se začíná rychle šířit. Velký rozmach pěstování a výroby vína začíná za vlády římského císaře Proba (276-282), který povoluje Galům, Španělům a Angličanům mít vlastní vinice a vyrábět víno. Tímto zrušil nařízení císaře Domitiana z roku 91, které zakazovalo pěstování vína na sever od Alp.

Po pádu Římské říše dochází na území Rakouska k migraci národů, což má za následek úpadek vinařství a devastaci vinic. Rozvoj vinařství přichází až s Franskou říší, za vlády Karla Velikého (742-814 n. l.). Tato doba přináší nejen pokrok v pěstování vinné révy a zakládání nových vinic, ale i ve výrobě vína novými technologiemi. V této době začíná i třídění vinic, skladování vína v sudech a výběr pěstovaných odrůd. Po roce 955 začíná výrobu a pěstování vína zajišťovat církev. Hlavními producenty vína se stávají kláštery a vinice začíná mít ve svém majetku i šlechta. Ve 13. století se rakouské vinice rozšiřují na západ.

Roku 1359 je zavedena vévodou Rudolfem IV. daň z vína. 15. století je ve znamení nadprodukce rakouského vína. Na počátku 16. století došlo k největšímu rozšíření vinic v Rakousku. Vinice se šířily až do Čech, Moravy, Slezska a Pruska. Útlum rakouského vinařství přichází v 17. století vlivem vysokých daní a konkurence – oblíbenosti piva. V 18. století dochází opět k výraznému oživení vinohradnictví a obchodu s vínem. Katastrofa přichází v 19. století vlivem chladnějšího podnebí a napadení rakouských vinic houbovitými chorobami a plísněmi.

V roce 1860 je založena první rakouská vinařská škola. Další katastrofa přišla v roce 1872 ve formě napadení vinic révokazem, který poničil většinu vinic v Evropě. V tomto období se zakládají první vinařská družstva a hledají se odolné odrůdy vinné révy. Z této doby pochází i první vysazení odrůdy Veltlínské zelené. V roce 1985 došlo k poškození rakouských vín, kdy do místních přívlastkových vín byl přidáván některými vinaři glykol. Tento skandál poznamenal rakouské vinařství na několik desetiletí. Dnes je Rakousko opět na vzestupu.

Odrůdy vín pěstovaných v Rakousku

Nejrozšířenější vinnou odrůdou pěstovanou v Rakousku je Veltlínské zelené. Dalšími bílými odrůdami jsou Ryzlink vlašský,  Müller-Thurgau (Rivaner), Neuburské, Silvaner, Roter Veltliner, Frühroter Veltliner (Malvasier), Muscat Ottonel, Goldburger, Zierfandler (Spätrot), Rotgipfler, Pinot gris (Ruländer), Pinot blanc (Weissburgunder) nebo Weissburgunder a Sauvignon blanc. Z červených odrůd jsou to Zweigelt, (Zweigelttrabe), Blauburger, Frankovka a Modrý Portugal.

Klasifikace rakouských vín

Jakostní rakouská vína (Qualitätswein) musí být vyrobena z 35 schválených odrůd (nebo směsí) révy vinné, vyprodukována ve  specifikovaných vinařských oblastech a označena místem původu. Jakostní vína podléhají kontrole kvality. Symbol DAC (Districtus Austriae Controllatus) označuje přívlastkové víno typické pro danou oblast. 

Rakouská přívlastková vína (Prädikatswein) jsou jakostní vína s určitým stupněm zrání a způsobem sklizně. Není povoleno rakouská přívlastková vína doslazovat nebo zvyšovat koncentraci.

  • Tafelwein je označení pro stolní vína.
  • Landwein je označení pro zemská vína.
  • Qualitätswein je označení pro jakostní vína.
  • Kabinet je označení pro kabinetní vína.
  • Prädikatswein je označení pro víno s přívlastkem.

Druhy rakouských přívlastkových vín:

  • Spätlese jsou vína pozdního sběru ze zcela zralých hroznů o cukernatosti 19 °KMW.
  • Auslese jsou vína z výběru hroznů pozdního sběru o cukernatosti  21 °KMW.
  • Beerenauslese / BA jsou vína typu výběru z bobulí (vína z přezrálých hroznů nebo z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea) o cukernatosti 25 °KMW.
  • Ausbruch jsou vína vyrobená z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea nebo ze suchých přezrálých hroznů o cukernatosti  27 °KMW.
  • Trockenbeerenauslese / TBA jsou vína výběru z cibéb (ze suchých hroznů) na keřích napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea o cukernatosti 30 °KMW.
  • Eiswien je označení pro ledové víno (hrozny jsou v době sklizně a lisování přirozeně zmrzlé) o cukernatosti 25 °KMW.
  • Strohwein/Schilfwein je označení slámového vína z plně dozrálých hroznů sušených na slaměných nebo rákosových rohožích minimálně 3 měsíce) o cukernatosti 25 °KMW.
  • Bergwein je označení pro horské víno, kde hrozny byly vypěstovány na svazích se sklonem vyšším než 26 %.
Rakouské vinařské oblasti

Vinařské oblasti Rakouska

Rakousko má čtyři hlavní vinařské regiony:

  • Niederosterreich (Dolní Rakousko)
  • Burgenland
  • Steierland (Štýrsko)
  • Wien (Vídeň)

Tyto vinařské regiony se dělí do vinařských oblastí: Weinland (Weinland Österreich)  – Burgenland, Carnuntum, Kamptal, Kremstal, Mittelburgenland, Niederösterreich, Neusiedlersee, Neusiedlersee-Hügelland, Südburgenland, Thermenregion, Traisental, Wachau, Wagram, Wien a Weinviertel. Vinařská oblast Niederösterreich se dále dělí na podoblasti Carnuntum, Kamptal, Kremstal, Thermenregion, Traisental, Wachau, Wagram a Weinviertel (někdy ještě děleno na: Westliches Weinviertel, Veltlinerland a Südliches Weinviertel, vinařská oblast Burgenland na podoblasti Mittelburgenland, Neusiedlersee, Neusiedlersee-Hügelland a Südburgenland, vinařská oblast Steiermark na podoblasti Süd-Oststeiermark, Südsteiermark a Weststeiermark a vinařská oblast Bergland na podoblasti Kärnten, Oberösterreich, Salzburg, Tirol a Vorarlberg.