Základní dělení a druhy vín 2/4

Dělení vín podle druhu a kvality

Vinařský zákon z roku 2004. stanovuje následující jakostní třídy pro česká a moravská vína:

Stolní víno

Stolní víno je víno, které může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoliv zemi EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín. Nesmí být označeno názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem. Stolní vína bývají lehčí s objemem alkoholu 7-11 %. Stolní vína jsou méně extraktivní a jsou vhodná k běžnému stolování.

V České republice se stolní víno se vyrábí z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti (hrozny s cukernatostí 10 stupňů mohou být zpracovány na základě zvláštního povolení Ministerstva), nebo rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní – i z dovozu. Ke zpracování mohou být použity také hrozny neregistrovaných odrůd vysazených před 1. 9. 1995. Stolní víno nesmí být označováno názvem odrůdy ani názvem vinařské oblasti.

Zemské víno

Zemské víno je stolní víno splňující následující požadavky:

  • Je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd.
  • Výnos na vinici nesmí překročit 12 t/ha.
  • Cukernatost hroznů musí být min. 14 °NM.
  • Na rozdíl od stolního vína může být označeno názvem oblasti, ročníkem a odrůdou, ze které bylo vyrobeno.

Zemské víno v České republice jako kategorie jakostních tříd je v platnosti vinařského zákona od roku 2004. Podmínkou uznání třídy moravské zemské víno nebo české zemské víno je původ hroznů na Moravě nebo v Čechách a cukernatost hroznů při sběru min. 14°. Zemské víno lze označovat odrůdou, ročníkem atd. a nepodléhá povinnosti zatříďování u SZPI. Hektarový výnos u zemského vína není vinařským zákonem omezený.

Etiketa zemského vína může kromě shora uvedených údajů dále obsahovat název odrůdy nebo odrůd, a to v souladu s předpisy Evropských společenství. Podíl každé odrůdy, která je na etiketě uvedena, musí být nejméně 15 %, velikost písma názvu odrůdy nebo odrůd musí dosahovat nejvýše poloviční velikosti písma názvu „zemské víno“, název odrůdy nebo odrůd musí být uveden pouze ve stejném zorném poli na etiketě spolu s názvem „zemské víno“ a označení odrůdy nebo odrůd na etiketě nesmí být zaměnitelné s označením jakostního vína nebo vína originální certifikace (VOC).

Jakostní víno

Na výrobu jakostního vína mohou být použity pouze tuzemské hrozny z vinice pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Výnos nesmí překročit 12 t/ha a cukernatost hroznů musí dosáhnout min. 15 °NM. Jakostní víno je vyráběno ve dvou druzích. Jakostní víno musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno Inspekcí, a to buď jako jakostní víno odrůdové nebo známkové.

Jakostní víno známkové je víno vyrobené ze směsi hroznů, rmutu, hroznového moštu, popř. z vína vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín. Známkové jakostní víno smí být vyráběno smísením odrůdových jakostních vín.

Odrůdové jakostní víno je víno vyrobené z vinných hroznů, rmutu nebo z hroznového moštu nejvýše tří odrůd, které musí být na seznamu odrůd pro výrobu jakostních vín.  Odrůdové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.

Jakostní víno s přívlastkem

Hrozny na výrobu přívlastkových vín musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena SZPI. U vín s přívlastkem se nesmí zvyšovat cukernatost moštu. Víno může být vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše tří odrůd. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Pokud podíl jednotlivých odrůd je min. 15 %, lze je uvést na etiketě v sestupném pořadí. Kromě síry nesmí být použito žádné chemické konzervace.

Vína s přívlastkem se dělí na jednotlivé druhy:

  • Kabinetní víno

Kabinetní víno se vyrábí z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti. Jakostní víno s přívlastkem – kabinetní víno je kategorie vín vzniklých z moštů, které dosáhly 19-21 °NM. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.

  • Pozdní sběr

Vína s označením Pozdní sběr se vyrábí z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti. Jsou to vína, u nichž byla sklizeň hroznů v pozdějším termínu, teprve když cukernatost hroznů dosáhne 21-24 °NM. Bývají to kvalitní, extraktivní, suchá či polosuchá vína.

  • Výběr z hroznů

Vína s označením Výběr z hroznů se vyrábí z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti. Je to název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na 24 – 27 °NM. Bývá to víno plné, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.

  • Výběr z bobulí

Vína s označením Výběr z bobulí se vyrábí z hroznů, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Jde o název přívlastkového vína vyrobeného z vybraných hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt obsahoval alespoň 27 °NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína.

  • Výběr z cibéb

Vína s označením Výběr z cibéb se vyrábí z hroznů, které dosáhly nejméně 31 stupňů přírodní cukernatosti. Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na vinici na min. 31 °NM. Takto vyzrálé hrozny se díky extrémně dlouhé době zrání na vinici většinou změnily na hrozinky – cibéby. Bývá to víno velmi extraktivní, sladké, vzácné, a proto drahé.

  • Ledové víno

Ledové víno se vyrábí lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě alespoň – 7 °C a získaný mošt musí vykazovat alespoň 27 °NM cukernatosti. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstane část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů. Ledová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná, a proto drahá.

  • Slámové víno

Název vína s přívlastkem, které vzniklo z hroznů dosoušených po dobu nejméně tří měsíců po sklizni na slámě či rákosu, nebo byly zavěšeny v dobře větraném prostoru. Tím se odpaří část vody z bobulí a koncentruje se obsah extraktivních látek. Pro takovou výrobu se musí nechat hrozny dobře vyzrát a nesmějí být poškozené. Většinou se užívá hroznů bílých odrůd. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná, a proto drahá.

Všechny díly