Jak vybrat správné víno 5/6 – polosuché a polosladké

Publikováno: Autor:

Polosuchá a polosladká vína jsou takovým mezičlánkem mezi víny sladkými, se kterými začínají snad všichni milovníci vína ve svých začátcích a víny suchými, o kterých je známo, že se jek nim potřeba propít. Pokud na vás tedy jsou suchá vína moc kyselá a sladká zase moc sladká, jsou pro vás polosuchá a polosladká vína ideální volbou.

Někdy jsou tato vína trochu neidentifikovatelná, protože za určitých podmínek je vinař může různě zatřídit. Faktem ale zůstává, že tato vína mají mezi konzumenty příznivců nejvíce a to minimálně v Česku.

Pokud se tedy rozhodujete jaké víno zakoupit třeba na večírek, tak kombinací polosladkých a polosuchých vín uspokojíte naprostou většinu hostů, kteří si jejich lahvích skvěle pochutnají.

Co je polosuché a co je polosladké víno

Polosuché i polosladké víno, to je relativně široký pojem.

  • Polosuché víno může mít od 4 do 18 gramů zbytkového cukru na každý litr vína. Ne všichni vinaři uvádějí na etiketách přesné množství zbytkového cukru. A 4 nebo 18 gramů je v chuti vína docela dost výrazně znát. Nicméně v České republice existuje výjimka, která dovoluje vína se zbytkovým cukrem do 12 gramů uznat jako suchá. Avšak pouze v případě, kdy je rozdíl mezi zbytkovým cukrem a kyselinami 2 gramy anebo méně. Reálně ale počítejte spíše s obsahem zbytkového cukru mezi 12 -18 g, protože pokud bude mít víno obsah zbytkového cukru nižší, bude s největší pravděpodobností vinařem zařazeno mezi vína suchá, tedy ta určená pro opravdové fajnšmekry a ta, která se dají prodat za vyšší cenu.
  • Polosladké víno pak obsahuje od 12,1 až do 45 gramů zbytkového (tedy neprokvašeného) cukru na každý litr vína. I zde je velká rozptyl hodnot cukru a stejně tak i chuť těchto vín může být rozdílně sladká.

Jaké odrůdy a vína volit

Pro výrobu polosuchých vín se dobře hodí trochu výraznější odrůdy typu Tramín červený a Pálava. Skvělý je také Ryzlink rýnský, kterému často trochu zbytkového cukru velmi sluší. Ryzlink má totiž přirozeně velmi výraznou kyselinu.

Další skvělou volbou je Ryzlink vlašský a také Muškáty. Muškáty jsou také skvělá vína, ať už jde o Muškát moravský, nebo třeba Moscato d’Asti nebo Muškát žlutý.

Tokajská vína – Tokaj je velmi specifickou oblastí, kde mají hrozny velmi výrazné kyseliny. Zároveň skvěle dozrávají. Mají tak přirozeně hodně cukru. Kyselina jako taková by ve vínech z Tokaje byla tak výrazná, že místní vinaři svá vína rádi dělají jako polosuchá i polosladká. Výsledkem je skvěle vyvážené polosuché i polosladké víno. Mezi dvě nejznámější odrůdy patří Furmint a Lipovina.

V zahraničí polosuchá vína moc nefrčí. Jednou z mála výjimek je německý Riesling. Opět to souvisí s přirozeně vysokou kyselinou Rieslingu. Stylem některých oblastí nebo vinařů je štiplavou kyselinku vyvažovat jemným zbytkovým cukrem. Taková vína na etiketě mají napsáno halbtrocken.

Jinde na světě polosuchá budete hledat marně. Kategorizace vín na suchá a polosuchá je v podstatě výsadou naší, slovenskou a německou.

Sladší červená vína se vyrábějí hlavně proto, protože je někteří lidé cíleně vyžadují – jedná se zpravidla o vinné začátečníky, kteří se. ještě nepropili k suchým vínům. Snad nikdo je ale nevyrábí sladší červená vína nějak cíleně, ale pouze proto, že existuje poptávka. Obecně jde spíše o levnější vína, která bývají doslazená řepným cukrem.

A doslazená být musí. Přirozeně se, v podnebí jaké panuje v české republice, v hroznech nevytvoří dostatek přírodního cukru, aby se z nich dalo vyrobit víno se zbytkovým cukrem. Proto sladší česká červená vína budou vždy doslazovaná.

Doslazování má vždy negativní vliv na kvalitu vína a jeho chuť. V zásadě platí, že čím více cukru tím plošší chuť, která svojí sladkostí překryje všechny ostatní chuťové složky ve víně.

Proto jsou v případě polosuchých a polosladkých vín mnohem vhodnější volbou vína bílá, která nemusí být přislazovaná a mají tak mnohem lepší chuť i kvalitu.

Na takových vínech si prostě skvěle pochutnáte.

Všechny díly: