Vinařské oblasti Itálie 1/3

Itálie je jedním z největších producentů vína na světě. Itálie byla odedávna zemí oliv a vína. Ke kvalitě italského vína přispívá především tradice stará několik tisíc let, rozmanitost místních odrůd a pestrá škála italských vín. Nalezené důkazy o pěstování vína na ostrově Sicílie pocházejí již z roku 2000 před Kristem.

Italské odrůdy jsou velmi rozmanité, od lehkých stolních vín až po plná vína. Italská vína jsou rozdělena do dvou tříd:

  • stolní vína (vini di tavola)
  • jakostní známková vína neboli vína DOC (Denominazione di origine controlatta).

Označení Denominazione di Origine Controllata e Garantita (DOCG) znamená, že víno bylo vyrobeno s využitím tradičních metod z tradičních odrůd. Označení Denominazione di Origine Controllata (DOC) znamená, že víno musí být vyrobeno obvyklým způsobem. Indicazione Geografica tipica (IGT) je označení pro jakostní víno, které není DOC nebo DOCG, obvykle z důvodu použití netradičních metod nebo odrůd. Vino da Tavola je nejnižší stupeň, jedná se o stolní víno. Vino Spumante (Aromatico) je označení pro šumivá vína, kde dochází k dokvašování v láhvi.

Historie vinařství v Itálii

Historie italského vinařství se datuje až do období 2000 let př. n. l. Kolem roku 1000 př. n. l. Etruskové zakládají první vinice na území dnešní Itálie, nejprve na Sicílii a v Kalábrii. Na severozápadě Itálie vyráběly víno ligurské kmeny, které obchodovaly s jihovýchodní Gálií. V této době kolonizují od jihu Apeninský poloostrov a ostrovy Středozemního moře Řekové, kteří tamní vinohradnictví silně ovlivnili. S příchodem Římanů nastala doba nebývalého rozkvětu pěstování révy a výroby vína. Cato Censorius popisuje ve svém spise „De Agri Cultura“ z roku 196 př. n. l. systém agrotechniky keřů a jejich výnosy. Plinius starší popsal své nejdůležitější poznatky ve svém díle „Historia Naturalis“, které sloužilo jako nezbytná učebnice pro zemědělce a vinohradníky po celá staletí. Columella pak v roce 65 po Kristu sepsal 12 knih o zemědělství v díle „De Re Rustica“, z nichž se kniha třetí a čtvrtá zabývá ovocnářstvím a vinohradnictvím.

Úpadek italského vinohradnictví nastává po vpádu Hannibala. Již na přelomu našeho letopočtu produkovala Kampánie vína nejen pro Řím, ale pro polovinu celé říše. Již v této době existovala první klasifikace jakosti vín. Římané hodnotili vína podle kvality, geografického původu a ročníku. Vína se plnila do hliněných nádob zvaných amphorae, které byly uzavřeny korkovými zátkami a byly utěsněny pryskyřicí. Víno již v této době bylo předmětem lukrativního obchodu a tvořilo součást každodenního společenského života. Již ve třetím století bylo víno pěstováno po celé Itálii, od jihu až k Alpám.

Po rozpadu římské říše dochází k bouřlivému období, kde se na území Itálie střídají kmeny ze severní Evropy. Časté války a nemoci měly za následek devastaci italského vinařství. Změna přichází až v období renesance, kdy byly založeny nové vinice. V šestnáctém století přichází nová krize v souvislosti s úpadkem rodiny Medici (Itálie je pod nadvládou španělské habsburské monarchie).

Teprve v 18. století dochází vlivem politického sjednocení k rozvoji italských vinic a technologických postupů výroby vína. Po druhé světové válce Itálie získala pověst zdroje levných vín. V 60. letech minulého století zavedením systému DOC došlo ke zvýšení kvality italských vín, vysazovaly se nové mezinárodní odrůdy a zaváděly se nové výrobní technologie. V současné době Itálie je největším světovým výrobcem vína, s průměrnou roční produkcí 60 milionů hektolitrů.

Odrůdy vín pěstovaných v Itálii

K nejznámějším bílým italským vínům patří Nobile di Montepulciano, Barolo, Chianti bianco, Soave, Prosseco a z červených vín Barbaresco, Grinolino a jiné. Z vermutů pak Cinzano, Gancia a Martini.

Itálie se může také pochlubit zcela originálními místními odrůdami jako Nebbiolo, Sangiovese, Aglianico, Barbera, Dolcetto, Malvasia, Montepulciano, Moscato, Tocai Friulano nebo Trebbiano.

Vinařské oblasti Itálie

Vinařské oblasti Itálie

Itálie je rozdělena na 20 vinařských oblastí, které zaujímají významnou část mezinárodního trhu s vínem. Vinice v Itálii nalezneme takřka na celém území, od Alp na severu až po jih Sicílie. Rozsáhlé hory a podhůří poskytují rozmanité klimatické a půdní podmínky pro pěstování révy. Na své si zde přijdou příznivci lehkých vín, ale i milovníci plných a komplexních vín. Mezi nejznámější italské vinařské oblasti patří Toscana, Piemonte, Veneto, Abruzzo, Sicilia nebo Trentino-Alto Adige. Tři vinařské oblasti Itálie mají dominantní postavení přo výrobu nejlepších vín z Itálie.

Vinařská oblast Toskánsko (Toscana) v okolí města Florencie je známá pro velmi kvalitní červená vína. Nejslavnější víno z Toskánska je Chianti, dále Brunello di Montalcino, Vino Nobile di Montepulciano a Carmignano. Region Piemont v severní Itálii vyrábí největší množství jemného čeveného vína Barolo, Barbaresco a šumivého vína Asti. Vinařská oblast v okolí Benátek je známá jako region pro výrobu bílých vín Soave a Pinot Grigio.

Všechny díly