Vliv konzumace alkoholu na rakovinu

Rakovina je dnes hlavní příčinnou úmrtí a její výskyt a mortalita stále celosvětově narůstá. Z vědeckých důkazů víme, že užívání alkoholu má příčinnou souvislost s nejméně sedmi druhy rakoviny. Jinými slovy to znamená, že pití alkoholu má přímý vliv na vznik rakoviny. A dále se spekuluje i o souvislosti užívání alkoholu s rakovinou slinivky, prostaty a se zhoubným melanomem, dále pak existují důkazy o souvislosti s rakovinou žaludku a žlučníku.

Konkrétně se jedná o:

• rakovinu dutiny ústní
• rakovinu hltanu
• rakovinu hrtanu
• rakovinu jícnu
• rakovinu jater
• rakovinu tlustého střeva a konečníku
• rakovinu prsu

U čtyřech druhů rakovin (rakovina dutiny ústní, hltanu, jícnu a prsu) byla navíc souvislost mezi výskytem rakoviny a pitím alkoholu zjištěna i v případě užívání nízkých dávek alkoholu.

Závěry mezinárodních výzkumů

K těmto závěrům dospěla na základě studia analýz, jež během posledního desetiletí provedly Světový fond pro výzkum rakoviny (WCRF), Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, oddělení pro rakovinu při Světové zdravotní organizaci a další instituce.

Největší rizika jsou pochopitelně spojena s těžkým pitím, ale značně rizikovou zátěž podstupují i ti, kdo pijí umírněně až středně. Ohroženy jsou tak všechny typy konzumentů alkoholu.

Z údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) vyplývá, že z 9 milionů všech úmrtí na rakovinu bylo celkem 4,2 % zapříčiněno užíváním alkoholu. Tento údaj platí však pro celý svět, tedy i například muslimské země, kde se alkohol konzumuje jen minimálně, nebo vůbec.

Nejvíce úmrtí na rakovinu v souvislosti s pitím alkoholu bylo zjištěno v Evropském regionu, kde se dokonce jedná o více než 6 % ze všech úmrtí na rakovinu. Nejčastěji vyskytovaným nádorovým onemocněním s největším podílem úmrtí byl kolorektální karcinom (rakovina tlustého střeva a konečníku), rakovina jater a jícnu.

Mechanismus, kterým alkohol působí na vznik rakovinového bujení, není zcela známý. Pravděpodobně se zde uplatňuje více faktorů. Diskutuje se například o roli acetaldehydu (vzniká v těle při metabolizování etanolu) jako karcinogenu (látka vyvolávající rakovinné bujení).

Sílí také argumenty pro závěr, že popíjení piva, vína či lihovin je rizikový faktor pro vznik rakoviny kůže, prostaty a slinivky. Míra tohoto rizika roste logicky s množstvím konzumovaného alkoholu, přičemž kombinace pití a kouření je vůbec tou nejhorší variantou.

Muži, kteří patří mezi častější konzumenty, byli postiženi třikrát víc než ženy.

Kolik sklenek škodí?

Neexistuje nic jako nerizikové pití, uvádí vědci ve studii. Zatímco mezi laiky může být umírněná konzumace určitých druhů alkoholu chápána jako zdraví prospěšná, data hovoří jasně: konzumace do deseti gramů alkoholu denně, tedy jedno velké pivo či sklenička vína, zodpovídala v roce 2020 celosvětově za 35 až 146 tisíc případů rakoviny.

„elmi mírná spotřeba malých dávek alkoholu skutečně může snižovat výskyt některých kardiovaskulárních onemocnění, ale ne jiných onemocnění. Novější studie navíc říkají, že protektivní efekt mírné konzumace je spíše mediální artefakt a alkohol je toxická látka, která poškozuje zdraví v jakémkoliv množství.

V západní Evropě celková spotřeba alkoholu buďto klesá nebo se stabilizovala na nižší úrovni než je u nás, kde se výrazně nemění. Podíl tvrdého alkoholu na celkové spotřebě je navíc v jiných státech nižší, což může být zdravotně výhodnější. Efekty alkoholu se ale projevují bez ohledu na druh nápoje.

Světová zdravotnická organizace označuje alkohol za hlavní rizikový faktor nejen u rakovin, ale také u předčasných úmrtí obecně. V Evropě zodpovídá za jedno ze čtyř úmrtí mezi lidmi do čtyřiadvaceti let – typicky jde o autonehody, fyzické útoky a úrazy.

Průměrný dospělý Evropan vypije 9,8 litru čistého alkoholu ročně. Podle Světové zdravotnické organizace na kontinentu pijí tři z pěti lidí, což znamená, že je více než 200 milionů ohroženo vznikem rakoviny z konzumace alkoholu. Neznamená to, že postihne každého, nicméně riziko představuje už umírněné pití a pravděpodobnost vzniku onemocnění strmě narůstá u více než dvou skleniček denně.

Etanol podle výzkumníků způsobuje nevratné poškození DNA, proteinů a lipidů v těle. Právě to může vést až ke vzniku nádorových onemocnění.

Rakovina v určitém okamžiku života postihne 27 procent Evropanů. 

Salmonela jako zázračný lék

Jiná zpráva kolem tématu nádorová onemocnění přišla mezitím ze Spojených států: vědci tam oznámili, že proti rakovině vyzkoušeli geneticky upravené bakterie salmonely.

Ty totiž vylučují protinádorovou látku, jež vede k likvidaci zasažené buňky – jde o protein AHL, který při dosažení určité koncentrace v tkáni vyvolává samolikvidaci buněk postižených zhoubným bujením.

Bakterie se dají nasadit přímo do nádorů, jak uvádí odborný časopis Nature, který zveřejnil studii týmu z University of California San Diego a z Massachusetts Institute of Technology v americké Cambridgi o modifikované salmonele.