Kolik stojí alkohol v různých evropských zemích?

Evropa a ani Evropská unie není z hlediska cen různých druhů alkoholu rozhodně jednolitá.

Asi všichni tušíme, že alkohol je na severu dražší, na jihu levnější. Ceny alkoholu v Evropě zkušené cestovatele nejspíše nepřekvapí, přesto ale existují mezi jednotlivými státy výrazné rozdíly právě v cenách alkoholu.

V porovnání nejdražší alkohol je tradičně a nepřekvapivě v severských zemích, dále Turecku a Irsku. V roce 2024 byl nejdražší zemí Island, kde lidé zaplatí 285 eur za alkohol, který by na pevnině stojí v průměru 100 eur. Na dalších místech žebříčku je Norsko (226 eur), Finsko (210 eur) a Turecko (203 eur). Ve všech těchto zemích stojí alkohol víc než dvojnásobek průměru EU. Irsko se s cenou 198 eur hranici velmi blíží. Tři nejdražší země přitom všechny patří do severského regionu. A nad průměrem EU se nachází i Švédsko (146 eur) a Dánsko (125 eur).

Na opačném konci žebříčku stojí Itálie, Německo, Rakousko, ale i Česko (90 eur) nebo Slovensko (91 eur). V Itálii vyjde stejný koš alkoholických nápojů na 84 eur, tedy o 16 % méně než činí průměr EU. V Německu je cena 87 eur a v Rakousku, stejně jako u nás, 90 eur. Ve Španělsku lidé za stejný koš zaplatí 91 eur.

Alkohol je tedy ve čtyřech největších ekonomikách EU levnější než unijní průměr. Mírnou výjimkou je pouze Francie, kde cena dosahuje 102 eur.

Z čeho rozdíly v cenách alkoholu vycházejí

Rozdíly v cenách alkoholu napříč Evropou samozřejmě nejsou rozdělené jen na sever a jih, ani dané pouze kulturními zvyklostmi. Ve velké míře odrážejí vědomou politiku států, které prostřednictvím daní regulují spotřebu alkoholu a snaží se omezovat s ní spojené zdravotní a sociální dopady.

  • Výše spotřební daně na alkohol.
  • Výše daně z přidané hodnoty.
  • Vztah dané země k alkoholu (volný prodej, regulace, částečná prohibice, prohibice).

Při nastavování daňové politiky hraje roli i domácí produkce alkoholu, zejména vína. Země s významnou výrobou mají zpravidla nulové nebo jen velmi nízké zdanění tohoto nápoje, zatímco státy bez vlastní produkce víno obvykle zatěžují vyššími sazbami.

Právě cíleně vysoké zdanění alkoholu patří k hlavním důvodům, proč jsou alkoholické nápoje nejdražší zejména v severní Evropě. V severských zemích, Irsku a ve Spojeném království představují vysoké daňové sazby dlouhodobou reakci na nadprůměrnou konzumaci alkoholu a rozsah škod, které s ní souvisejí.

Opačný přístup je patrný ve většině středomořských zemí, kde je úroveň konzumace alkoholu i míra souvisejících škod dlouhodobě nižší. Proto tam není tak silný důvod využívat vysoké zdanění jako nástroj k omezení nadměrného pití.

Ještě před pár lety patřily mezi země s nejvyšším podílem daní z alkoholu na maloobchodní ceně piva Finsko, Turecko, Norsko, Estonsko a Island. V těchto státech tvořily daně 28 až 39 procent ceny piva, přičemž u lihovin může daňová složka přesahovat i 50 procent. V zemích s nízkým daňovým zatížením naopak podíl daní často nepřesahuje 10 procent.

Srovnání cen alkoholu v EU (za rok 2024)

ZeměIndex (EU = 100)
Island285
Norsko226
Finsko210
Turecko203
Irsko198
Řecko154
Albánie153
Švýcarsko153
Švédsko146
Lotyšsko137
Estonsko135
Chorvatsko126
Malta125
Dánsko125
Litva124
Černá Hora123
Kypr119
Belgie114
Srbsko112
Portugalsko109
Slovinsko109
Bulharsko107
Polsko106
Lucembursko103
Francie102
Nizozemsko100
Maďarsko96
Rumunsko95
Slovensko91
Španělsko91
Česko90
Rakousko90
Německo87
Itálie84
Zdroj: Eurostat červen 2025

Jak a co Eurostat porovnává

Podle dat Eurostatu z roku 2024 míří v průměru 1,50 eura z každých 100 eur, které domácnosti v EU utratí za zboží a služby, právě na alkoholické nápoje.

Podíl alkoholu na výdajích domácností se ale mezi jednotlivými zeměmi značně liší. Jedním z nástrojů, jak tyto rozdíly zachytit, je index cenové úrovně, který porovnává cenu stejného koše alkoholických nápojů napříč Evropou.

Průměr EU je nastaven na hodnotu 100. Pokud tedy tento koš stojí v unijním průměru 100 eur, index ukazuje, kolik by stál v jednotlivých zemích. Hodnota nad 100 tedy znamená, že daná země je dražší než průměr EU, hodnota pod 100 naopak značí nižší ceny.

Je důležité rozlišovat mezi cenou alkoholu a jeho dostupností. Nízká cena alkoholu sama o sobě totiž nezaručuje snadnou dostupnost.

Jinak řečeno, v některých chudších částech Evropy, například na Balkáně, může být alkohol sice levný, ale kvůli nízkým disponibilním příjmům zůstává pro část populace relativně hůře dosažitelný. Naopak v ekonomicky silných zemích se státy snaží vysokými cenami dostupnost alkoholu cíleně brzdit, a to i navzdory vyšší kupní síle obyvatel.

Eurostat porovnává, kolik stojí identická lahev piva třeba v Paříži versus v Praze. Slouží to primárně k porovnání úrovně DPH, spotřební daně v jednotlivých státech.