Jaký je rozdíl mezi ginem a geneverem a co je to sloe gin

Gin je alkoholický nápoj, vyráběný destilací obilného kvasu ochucený jalovcem.

Je to skvělá kombinace destilátu a lesní chuti jalovce. Tyto stálo zelené keře najdeme ve výše položených, suchých a kamenitých stráních. Komerčně se pěstují hlavně v severní Itálii, Chorvatsku, Kanadě a pak také v USA.

Historie ginu

Gin pochází z Holandska, kde byl objeven v roce 1650. Vynalezl ho Frans de Le Boë, známý spíše pod jménem Franciscus Sylvius, profesor medicíny na univerzitě v Leidenu. Podobně jako v případě Josefa Bechera a jeho Becherovky vynalezl něco, co vůbec nezamýšlel. Dr. Sylvius chtěl původně najít levné diuretikum, které by použil jako lék na ledvinové problémy. Smísil tedy olej z plodů jalovce a obilný destilát. Takto vzniklou směs nazval genever (fr. Genévrier = jalovec).

Když na počátku 19. století britská armáda okupovala Indii, vypukla epidemie malárie. Mnoho britských vojáků onemocnělo a bylo nezbytné je léčit. Už od roku 1700 se vědělo, že malárii lze léčit chininem. Jelikož je však chinin velmi hořký, rozhodli se britští velitelé míchat ho s vodou, cukrem, šťávou z limetky a ginem, což bylo pro vojáky mnohem chutnější kombinace.

Dnes se tento nápoj sice neužívá jako lék, ale i tak je velmi konzumován. Chinin se totiž nahradil tonikem, který tuto látku obsahuje a vznikl tak populární koktejl Gin & Tonic, známý po celém světě pod zkratkou GT.

Jak se gin vyrábí

V současné době se k ochucení destilátu směsí bylin a koření, které se dohromady nazývají botanicals, používají tři základní metody:

Cold compounding

• Jedná se o nejlevnější způsob aromatizování neutrálního lihu. Spočívá v přidání esencí a olejů různých bylin a koření. Tuto metodu využívají hlavně výrobci levnějších druhů ginu, které jsou často distribuovány pod privátními značkami obchodních řetězců, kde je hlavním cílem vysoká kvantita a nižší cena výrobku.

Racking

• Při tomto způsoby výroby se botanicals vloží do vhodného prodyšného obalu, který se umístí v horní části destilačního přístroje nad neutrální alkohol a následně se vše zahřeje. Vznikající páry procházejí zavěšenou směs bylin a opět kondenzují. Takto vznikají poměrně kvalitní produkty a tento způsob je využíván hlavně u mainstreamově vyráběných značek ginu.

Steeping

• Touto metodou jsou vyráběny prémiové giny. Botanicals se vloží do neutrálního alkoholu a nechají se až dvacet hodin v klidu macerovat. Následně začne pomalá destilace, která trvá přibližně osm hodin. Tato metoda výroby ginu je považována za nejúčinnější způsob jak dostat chuť a vůni botanicals do destilátu. Je časově nejnáročnější, ale jejím výsledkem jsou ty nejkvalitnější a nejkomplexnější druhy ginů.

Genever

Gin je zkrácenina výrazu genever.

Při výrobě geneveru je výchozím produktem neutrální lihovina, která je aromatizovaná jalovcem a kořením. Rozhodující rozdílem mezi ginem a geneverem je v tom, že se alkohol před dalším zpracováním ředí sladovým vínem.

Hotový destilát se většinou nechá chuťově vyzrát v dřevěných sudech. V porovnání s ginem má genever nižší obsah alkoholu, který se pohybuje v rozmezí 30 až 40 %. Obsah cukru je vyšší, není tedy dry. Genever taky nemá tak typickou jalovcovou vůni.

London dry gin

Nejznámější typ ginu, obvykle používaný v míchaných nápojích je London dry gin.

Londýn v názvu naznačuje město, kde byl tento druh ginu poprvé vyroben. London dry gin se od holandského ginu odlišuje nejen nejen způsobem výroby, ale i výslednou chutí.

Vznikl v roce 1831 a vyrábí se tím způsobem, že neutrální obilný destilát se po přidání rostlinných látek opětovně destiluje. Kromě jalovce se obvykle přidává citrusové aroma, kromě citrónového to může být i pomerančové.

Mezi další rostlinné látky, které mohou být použity patří anýz, kořen angelika, kořen lékořice, skořice, limetková kůra, grapefruitová kůra, šafrán, baobab, koriandr, muškátový oříšek a mnoho ostatních bylin a dalších inngrediencí, které jsou vlastním tajným receptem každého výrobce.

U ginů označených London dry gin se při výrobě nepoužívá žádný cukr. Typickým příkladem tohoto druhu ginu je Beefeeter, který je mimochodem skutečně vyráběn v Londýně.

Co je sloe gin

Sloe gin je odnož ginu, ale není to tradiční gin v pravém slova smyslu.

Sloe gin se vyrábí macerací bobulí černé trnky (sloe berries) v ginu, často s přidaným cukrem. Výsledek je sladký a má nižší obsah alkoholu než tradiční gin, pouze kolem 29 %. Zatímco tradiční gin je destilován s různými bylinkami a kořením s dominujícím chutí jalovce, sloe gin je spíše ginový likér.

Podle legislativy je sloe gin likér, který se vyrábí macerací trnek v ginu, s možností přidání šťávy z trnek. Minimální obsah alkoholu je 25 %. Při výrobě je možné použít pouze přírodní aromatické látky.

Historie sloe ginu

Sloe gin pochází z Velké Británie, kde patří k tradičním vánočním nápojům.

Jedná se spíše o trnkový likér obohacený ginem s 25 a 28 objemovými procenty alkoholu. Jeho načervenalé zabarvení způsobí plody trnky. Gin Sloe se vyznačuje určitou sladkostí, ale jinak převažují ovocné a mírně natrpklé chutě.

První písemné zmínky jsou z 30. let 19. století, i když se předpokládá, že trnkový gin mohl existovat už o 300 let dříve. Nejdříve byl spíše ginem chudých, kteří macerací trnek zakrývali chuť ne moc kvalitního ginu. Trnky se používaly proto, že je Britové často měli jako živý plot, ale plody kvůli své trpké chuti moc dalšího využití nemají.

V Anglii to byl hlavně nápoj na zahřátí, ale na začátku 20. století se začal sloe gin exportovat do USA, kde se rychle stal oblíbenou ingrediencí pro přípravu koktejlů. Populární byl v té době zejména koktejl Sloe Gin Fizz.

Výroba sloe ginu

Trnky mají jasně modrou slupku a trpkou žlutozelenou dužinu plnou tříslovin.

Staré výrobní receptury doporučují nechat trnky projít prvním mrazem, díky čemuž zesládnou a oslabí se jejich přirozeně trpká chuť. Z opatrnosti ale někteří výrobci sklízí trnky dříve a nechávají je mrazem projít až při výrobě. Trnky se sbírají v říjnu a listopadu, následná macerace trvá 6 až 8 týdnů.

Závěr

Gin patří celosvětově k nejoblíbenějším destilátům.

Milovníci ginu upřednostňují jeho podávání s ledem a obvykle s plátkem citronu nebo limetky. Ve světě se však používá jako základ různých míchaných nápojů a také u nás se 90% ginu vypije především v koktejlech a long-drincích.

Gin se vyrábí z rostlinných přísad a jako čistý přírodní produkt působí léčivo. Jinak řečeno, v malých dávkách léčí a ve větších uzdravuje. Tento nápoj má i své muzeum a to v obci Hasselt, v severovýchodním Belgii.