Není vše rum, co tak vypadá
Rozmohl se nám tady takový nešvar….asi tuto známou filmovou hlášku z komedie Pelíšky dobře znáte. V tomto případě se však jedná zejména o rum – respektive přijdete do supermarketu, kouknete do regálu, co dobrého tam z rumů mají a následně zjistíte, že rumů je v nabídce naprosté minimum, ale o to více se nabízí různých caribean spirit drinků a elixírů.
Tuzemák a Stroh
Že náš český tuzemák není žádný rum, a nikdy vlastně ani nebyl, to už drtivá většina jeho konzumentů dobře ví. Stačí si uvědomit, jak se takový tuzemák vyrábí. Použije se potravinářský líh libovolného zemědělského původu, který se ochutí sirupem s rumovou esencí a poté naředí vodou.
Tuzemák je lokální produkt, který se s cukrovou třtinou nikdy nemohl setkat, už jen proto, že se u nás žádná nepěstuje. Zato se u nás pěstuje cukrová řepa, brambory, obilí, kukuřice, apod.
Tuzemáky se dnes již běžně vyrábí také různě ochucené a některé obsahují třeba jen 28 % alkoholu, paradoxně obsahují označení jako tradiční nebo standard. Ovšem standardně obsahoval tradiční tuzemák, dříve nazývaný rum alkoholu dokonce 40 %.
Tuzemák může být velmi chutný, senzoricky kvalitní, ale rum to není. Stejně tak je na tom i známý rakouský Stroh, který také rum nikdy nebyl, přesto má početnou skupinu příznivců, kteří ho vyhledávají. Mimochodem rakouský Stroh je na láhvi označen jako inlander, což znamená v překladu tuzemák.
Tady nejsou žádné spory a situace je zcela jasná. Drtivá většina výrobců tuzemáků má také na etiketě onu tradiční plachetnici, jako jednoduché poznávací znamení.
Definice rumu v EU
Následující definice se týká pouze jednotného evropského trhu. Pokud kupujete rum, či něco, co jako rum vypadá třeba někde v Karibiku, Africe nebo třeba v Asii, mohou se tam na rum vztahovat pravidla odlišná.
Aktuální definice rumu v Evropské unii se řídí nařízením (EU) 2019/787.
Aby mohl být nápoj označen jako „rum“, musí splňovat následující přísná kritéria:
- Surovina: Musí být vyroben výhradně alkoholovým kvašením a destilací melasy nebo sirupu vznikajících při zpracování cukrové třtiny, případně ze samotné šťávy z cukrové třtiny.
- Obsah alkoholu: Minimální obsah alkoholu musí být 37,5 % objemových.
- Slazení: Maximální povolený obsah cukru pro doslazení je 20 gramů na litr (vyjádřeno jako invertní cukr). Pokud nápoj obsahuje více cukru, musí být označen jako „alkoholický nápoj“ (spirit drink) nebo likér.
- Přísady a aromata:
- Zákaz aromatizace: Rum nesmí být dodatečně aromatizován.
- Barvení: K úpravě barvy smí být použit pouze karamel.
- Zákaz lihu: Do rumu nesmí být přidán žádný jiný líh (ani zředěný).
Pokud není dodrženo byť i jen jedno z výše uvedených kritérií, takový výrobek se nesmí v EU nazývat rum. Výrobci používají různé názvy, které navozují představy rumu a uvádíme je níže.
Je potřeba si uvědomit, že pokud by výše uvedené nařízení EU neplatilo, bylo by velmi těžké rozeznat co ještě rum je a co už není a docházelo by ke klamání spotřebitelů. Zavedením legislativy došlo tak ke kultivaci tržního prostředí. A situace je v současné době velmi přehledná. Pokud si chcete koupit rum, musí být na láhvi uvedeno označení rum. Pokud tam není, o rum se nejedná.
Většina rumové regálové nabídky supermarketů nejsou rumy
O tom, jaký alkohol se v česku nejvíce prodává rozhodují letákové akce českých obchodních řetězců, tedy zejména supermarketů a u rumů i nerumů tomu není jinak.
Češi nakoupí nejvíce alkoholu v supermarketech, kde je ovšem nabídka značek i druhů balení omezená. Výrobci zde potřebují prodávat na objem a zároveň si udržet příznivou letákovou a pokud možno i regálovou cenu.
Situaci řeší několika způsoby:
- Mění receptury rumových nápojů
- Snižují obsah alkoholu
- Vymýšlejí atraktivnější příchutě pro mladší generaci
Aby výrobci alkoholu zmírnili dopady rostoucí spotřební daně a udrželi ceny na přijatelné úrovni. Zároveň sázejí na to, že méně alkoholické lihoviny osloví širší okruh zákazníků. Na druhou stranu ale zcela rezignují na možnost prodávat své výrobky pod označením rum, který v Evropské unii musí mít splňovat definici uvedenou výše.
Spotřební daně z alkoholu
Tohle je alfa a omega – před daněmi není úniku a není žádné tajemství, že u některých alkoholických nápojů tvoří v akčních nabídkách i 90 % ceny.
A samozřejmě se nejedná pouze o spotřební daň z lihu, ale také o daň z přidané hodnoty,, která se počítá z konečné ceny produktu, který již spotřební daň zahrnuje. Platí se zde tedy daň z daně.
Uvažování výrobců je jednoduché, když sníží obsah alkoholu, produkt tak vlastně zlevní hned dvakrát.
Výše spotřební daně (v Kč) v závislosti na objemu balení a obsahu alkoholu
| Balení/obsah alkoholu v % | 35 % | 37 % | 40 % | 43 % | 55 % |
|---|---|---|---|---|---|
| 50 ml (0,05l) | 7,18 | 7,59 | 8,21 | 8,83 | 11,29 |
| 200 ml (0,2 l) | 28,74 | 30,38 | 32,84 | 35,3 | 45,16 |
| 350 ml (0,35 l) | 50,29 | 53,16 | 57,47 | 61,78 | 79,02 |
| 500 ml (0,5 l) | 71,84 | 75,94 | 82,1 | 88,26 | 112,89 |
| 700 ml (0,7l) | 100,57 | 106,32 | 114,94 | 123,56 | 158,04 |
| 1000 ml (1,0 L) | 143,68 | 151,89 | 164,2 | 176,52 | 225,78 |
Zvyšování spotřební daně z alkoholu
V posledních třech letech došlo celkem třikrát ke zvýšení spotřební daně z lihu, ovšem pouze u lihovin, tedy destilátů a likérů. Piva či vína se zvyšování daní vůbec netýkalo.
Paradoxně lihoviny tvoří necelých 30 procent konzumace, ale odvádějí 2/3 veškeré daně z alkoholu, přitom z hlediska škodlivosti alkoholu škodí líh v lihovinách úplně stejně jako ve víně či pivu.
Problém je ten, že už teď je spotřební daň z lihu v Česku podstatně vyšší než v okolních státech s vyšší kupní silou jako je Rakousko a Německo, ale i Itálie. Rozdíl činí 25 – 30 %, což už může stimulovat individuální nákupy alkoholu v zahraničí a také aktivovat černý trh a nelegální výrobu.
| rok | zvýšení | cena |
|---|---|---|
| 2023 | – | 32 250 Kč/hl 100 % ethanolu |
| 2024 | 10 % | 35 500 Kč/hl 100 % ethanolu |
| 2025 | 10 % | 39 100 Kč/hl 100 % ethanolu |
| 2026 | 5 % | 41 050 Kč/hl 100 % ethanolu |
Mladší generace pije méně a slabší alkohol
Svoji roli hrají i změny ve spotřebitelském chování. Snižování obsahu alkoholu je trendem. Zejména mladší zákazníci stále více preferují méně alkoholické likéry a destiláty. Roste také obliba takzvaných ready to drink nápojů, tedy hotové již namíchané nápoje, typicky koktejly v plechovce nebo lahvi.
Ruma a nerumy
- Lihovina s příchutí rumu
- Lihovina
- Caribean spirit drink
- Rumový elixír
- Rumový likér
Čeští výrobci alkoholu dovážejí třtinové destiláty z různých karibských oblastí, ze kterých poté blendují své výrobky. Velmi často ubírají tyto destiláty a naopak přidávají vodu, cukr a různé příchutě. Mezi zákazníky se jedná o oblíbené letákové produkty, které ovšem rumy nikdy nebyly,, už jen kvůli obsahu cukru, různým příchutím a aromatům a nově také kvůli nižšímu obsahu alkoholu.
Božkov
- Největší tuzemský výrobce lihovin, společnost Stock Plzeň-Božkov, snížil loni v září obsah alkoholu u základní verze Božkov Republica z 38 na 35 procent. Týká se to produktu Republica Exclusive. Ovšem podle unijní legislativy však tento produkt nebyl rumem ani dříve – podobně jako konkurenční výrobky totiž obsahuje vyšší množství cukru. V litru rumu jej smí být nejvýše 20 gramů, při překročení limitu nápoj z této kategorie vypadává a je veden pouze jako lihovina.
- Prémiová Republica Reserva je nově se 38 procenty namísto původních 40 procent alkoholu. Ale i tak nadále splňuje podmínky pro označení rum.
Palírna U Zeleného stromu
- Heffron Original obsahuje nově namísto 38 pouze 35 procent alkoholu. Výrobce cíleně u této rumové lihoviny snížil obsah alkoholu, aby udržel cenu. Heffron Original, jehož základem je pět let zrající panamský třtinový rum, nesl ale označení lihovina vždy, především kvůli vyššímu obsahu cukru. Důvodem této změny je opět snaha o udržení tohoto výrobku v dostupné cenové hladině.
- Prémiové varianty Heffron Heritage 5 YO a Heffron 10 YO si naopak zachovávají vyšší obsah alkoholu i označení rum.
Změny receptur
Lihoviny na českém trhu postupně mění parametry, na které byli spotřebitelé zvyklí. Některé zavedené značky snižují obsah alkoholu. Hlavním důvodem není změna receptury ani snaha šetřit na kvalitě, ale především tlak rostoucí spotřební daně a snaha udržet koncovou cenu na přijatelné úrovni.
Výrobci zároveň zdůrazňují, že snížení obsahu alkoholu neznamená zásah do receptury ani technologického postupu. Vždy zůstává základem třtinový destilát a výrobní postup se nemění. Snížení procenta alkoholu prý zachovává charakter nápoje. A podle výrobců je výsledkem jemnější chuť a méně agresivní alkoholový projev, což odpovídá současným spotřebitelským preferencím i využití v míchaných nápojích.
Samozřejmě se jedná o nesmysl a marketingové kecy, jde zde o tzv. výrobní optimalizaci, kdy si nově spotřebitelé kupují více vody a méně rumu, což se musí nevyhnutelně podepsat jak na chuti, tak i na kvalitě výsledného produktu.
Argumentaci, že se jedná jen o pár procent alkoholu nelze akceptovat, protože pokud budou výrobci stejný postup aplikovat i nadále, dostaneme se časem postupnými pomalými krůčky, nevyhnutelně až na nulu.
Čtěte etikety a vybírejte pečlivě, ať víte, co si vlastně kupujete.
