Vodka – Celosvětově oblíbený destilát

Vodka je tvrdý alkoholický nápoj oblíbený po celém světě. Jedná se o bezbarvý nápoj s výraznou chutí a vůní. Kvalita a chuť vodky se mohou lišit vlivem různých faktorů. S ohledem na to, že tento alkoholický nápoj se vyrábí z obilí, jehož specifické složení určuje výrobce. Některé druhy namísto obilí obsahují destilaci z brambor.

Od devadesátých let 19. století vodka obvykle obsahuje 40 % alkoholu.

Mezi celosvětově oblíbené koktejly z vodky patří například Cosmopolitan, Screwdriver, Bloody Mary, Martini.  

Pojmenování vodka

Pojmenování „vodka“ pochází buď ze slovanského slova pro vodu, nebo od „vodit“ (rusky „водить“) (rozpustit léčivo v alkoholu jako destilát), nebo ze středověkého nápoje aqua vitae (Jednalo se o destilát obvykle připravovaný z vína). Než vznikl současný název „vodka“, často se používaly pojmy „chlebové víno“, „horké víno“, „zelené víno“ apod. Slovo „vodka“ bylo pravděpodobně poprvé oficiálně zmíněno v polštině v roce 1405 při soudních akcích vojvodství Sandomierz (což znamená „malá nádrž“). V roce 1534 bylo slovo „wodki“ zaregistrováno s významem „destilované léčivé přípravky“. Původní pojem „wódka“ znamenal „malá voda“. V roce 1533 byl pojem „vodka“ (rusky „водка“) použit v Rusku v případě léčivé alkoholové tinktury z bylin a ve smyslu alkoholického nápoje se začal používat v 17. století.

Vodka v Rusku

Konzumace vodky byla do Moskvy importována v 16. století a ještě v 19. století byla označována jako vino. Zrovna tak neruského původu byl i název pro výčep kabak, který od 16. století označoval státní koncesované hostince, přičemž privátní lihovary a výčepy (korčmy) byly zakázané a konzumace vodky v nich ilegální. Od 17. století se pro státní výčepy používal výraz carský kabak (carskij kabak). Se zavedením státního monopolu na vinopalny od roku 1898 se mohl stoprocentní alkohol prodávat pouze v lahvích a za státem stanovenou cenu, což posílilo konzumaci piva.

S vypuknutím první světové války byl v Carském Rusku vydán zákaz alkoholu, který platil až do roku 1921. V době zákazu pálení značně vzrostla konzumace piva a vína. Po velké úrodě v roce 1922 započali rolníci pálit vlastní ilegální alkohol z brambor a žita tzv. samohonku (samogon). To byl také důvod, proč stát převzal od roku 1923 opět výrobu vodky do svých rukou. Nejprve pouze dvacetiprocentní a s odůvodněním, že chce předejít zdravotním potížím z načerno pálené kořalky. Na příkaz bolševické vlády se mohla nakonec vyrábět vodka s obsahem 38 % alkoholu, pro kterou se vžil lidový název Rykovka, podle Alexeje Ivanoviče Rykova, předsedy Rady lidových komisařů, který dekret podepsal.

S nástupem Stalina vodka nakonec ztratila všechny své dosud lidově používané přívlastky. Po zavedení potravinových lístků v roce 1930 byla volně k dostání ve státních obchodech, její cena ale rapidně vzrostla. To vedlo opět k domácímu pálení samohonky. S nástupem volného trhu v Rusku se s vodkou doslova roztrhl pytel, přičemž k dostání byly i zahraniční vodky jako například Zubrovka nebo Absolut vodka. Mnoho nových ruských podnikatelů se snažilo na výrobě vodky zbohatnout a zejména v 90. letech byl zaznamenán nárůst otravy alkoholem z nekvalitního pálení.

Ruský stát se snažil dostat výrobu vodky pod státní kontrolu a pravá ruská vodka musela být označena akcízovými nálepkami s vodním znakem. Ale i ty byly falšovány, takže stát vyhlašoval skoro každý měsíc jiné zabarvení vodky (zelené, modré, žluté), ale nakonec i ty padělané měly stejné zabarvení a stát kontrolu nad pravou ruskou vodkou vzdal. Levné a zdraví škodlivé vodky lze koupit na černém trhu ve třílitrových lahvích. K dostání je i vodka bez alkoholu.

Výroba vodky

Základní surovinou pro výrobu vodky je obilný nebo bramborový kvas, tedy suroviny obsahující škrob. Konkrétní složení závisí přímo na zemi výroby a výrobci. Ve Finsku je oblíbená vodka z ječmene, švédská vodka se vyrábí z žita a polská vodka převážnou většinou z brambor. Nicméně existují také druhy vodky, které jsou vyrobeny z vinné révy nebo cukrové řepy.

Základní suroviny se nejprve rozdrtí na malé kousky, které se nechají kvasit. Důležitý je obsah škrobů a cukrů, které poté mohou kvasinky přeměnit na alkohol. V případě výroby z obilí nebo brambor se následně přidávají enzymy pomáhající rozložit škroby na fermentovatelné cukry. Sladové obilí, ovoce a cukrová řepa nepotřebují dodatečně pro kvašení cukry přidávat.

Destilace a filtrace vodky

Další fází je několikrát se opakující destilace v destilačních kolonách, což znamená oddělování čistého alkoholu a vody. Ve výsledku takový meziprodukt obsahuje 80-95 % alkoholu.

Před lahvováním se vodka ještě čistí a ředí. Čistota je jedním z nejdůležitějších faktorů určujících kvalitu vodky. Filtrace probíhá pomalým překapáváním destilátu přes aktivní uhlí. Jednotliví výrobci určují druh aktivního uhlí: využívá se uhlí ze dřeva (bříza, olše), nebo křemičitý písek, ale někteří filtrují skrze průzračné křišťálové diamanty neboli vulkanické lávové kameny (Island).

Kvalita vodky

Na rozdíl od rumů a whisky, kde kvalita závisí na délce zrání v dubových sudech i na použitých surovinách, které jim dodávají jejich typické a unikátní chutě a aromata, u vodky lze říci, že její kvalita se odvíjí zejména od procesu destilace a filtrace. Čím více je destilovaná a čím čistší je výsledek filtrace (v závislosti na zvoleném zdroji aktivního uhlí), tím lépe.

Konzumace vodky a vliv na zdraví

Vodka je jeden z nejoblíbenějších alkoholických nápojů po celém světě. Vzhledem k velké geografické rozmanitosti a oblíbenosti tohoto nápoje se také v různých částech konzumace značně liší. K největším konzumentům vodky však patří jednoznačně Rusové, kde každý občan vypije průměrně přes 17 litrů tohoto nápoje za rok a tomto průměru jsou zahrnuti i kojenci.

Konzumace vodky (a alkoholu obecně) ovlivňuje hodně procesů lidského organismu. Vodka, jako i ostatní alkoholické nápoje, lidskému organismu škodí. Ovlivňuje hladinu cukru v krvi, centrální nervový systém, sexuální a reprodukční zdraví, imunitu, kosterní a svalové systémy a vyvolává závislost.