Denaturovaný alkohol, denaturák – Dá se to ještě pít?
- Denaturovaný ethanol
- Denaturovaný alkohol
- Denaturovaný líh
- Denaturák
- Sanktus (zastarale)
Všechny tyto názvy znamenají ethanol, ke kterému byla přidána aditiva, aby se stal pro člověka nepoživatelným a zabránilo se tak jeho pití.
Někdy bývá též obarven. Účelem je umožnit používání ethanolu nezatíženého spotřební daní, či obdobným dodatečným zdaněním, k jiným než potravinářským účelům. Při denaturaci se nemění chemická podstata ethanolu, tedy jeho molekula, chemický vzorec, je ovlivněna pouze jeho poživatelnost, resp. nepoživatelnost.
Použití denaturovaného alkoholu
Alkohol nemusí sloužit pouze v potravinářství, k výrobě alkoholických nápojů, ale také k různým technickým účelům:
- Používá se například jako rozpouštědlo
- Má čistící schopnosti
- Používá se jako nemrznoucí složka v kapalinách.
- Používá se v kosmetickém a chemickém průmyslu.
- Lze také použít jako palivo pro lihové kahany a vařiče.
- Používá se také jako palivo k pohonu spalovacích motorů automobilů.
Vzhledem k široké škále průmyslového využití denaturovaného ethanolu se používají stovky různých aditiv a denaturačních metod.
Denaturace alkoholu
Denaturovaný ethanol je roztok, který lze legálně vyrábět a používat jako ethanol, přičemž může být pro technické použití levný a nehrozí, že by byl používán k pití. Ve většině zemí není daněn dodatečnou daní. Složení denaturační směsi bývá přesně definováno legislativou státu; mezi jednotlivými zeměmi jsou však rozdíly.
Existují různé třídy denaturovaného ethanolu, denaturační činidla jsou však obecně podobná.
Tradičním denaturačním činidlem býval 10% methanol – takový denaturovaný ethanol se pak nazývá „methylovaný líh“.
Dalšími denaturačními činidly jsou například:
- Lisopropanol – čistidlo a odmašťovač
- Aceton – rozpouštědlo
- Methylethylketon – průmyslové rozpouštědlo
- Methylisobutylketon – rozpouštědlo
- Pyridin – organická aromatická sloučeninina uhlíku, vodíku a dusíku, vyrábí se z uhlí a hodně zapáchá
- Denatonium – hořká bílá krystalická látka
Při volbě metody denaturace bývá cílem dosáhnout toho, aby bylo obtížné denaturační přísady oddestilovat nebo jiným způsobem výsledek denaturace eliminovat.
Často se používá methanol, protože jeho teplota varu je podobná jako u ethanolu. V některých státech se musí denaturovaný ethanol barvit modře nebo fialově anilinovým barvivem. Osvobození denaturovaného ethanolu od daní se datuje již do poloviny 19. století.
Účel denaturace alkoholu
Denaturovaný ethanol není preferovaným produktem, tedy není něčím, co by bylo požadováno jako alternativa normálního ethanolu. Je politickým kompromisem mezi potřebou zajištění daňových příjmů a zdravotní politikou státu na jedné straně a potřebou užívat ethanol k mnoha nepotravinářským účelům na druhé straně.
Vysoce zdaněný běžný ethanol, tedy alkohol vhodný k pití, je obvykle mnohem dražší než jiné podobné chemikálie. V České republice činí v současné době výše spotřební dně na alkohol 391 Kč za litr 100% alkoholu. K této ceně je pak ještě potřeba připočíst 21% dph. Tedy jen daň za litr alkoholu činí minimálně 473 Kč, aniž by tato částka jakkoliv zohledňovala náklady na výrobu, obal, logistiku a marži prodejce.
V případech, kdy je nezbytné používat absolutně čistý ethanol za cenu nezatíženou daněmi, například ve výzkumných laboratořích, zavádějí se přísná bezpečnostní opatření; eviduje se nákup a distribuce a spotřeba čistého ethanolu a kontroluje se způsobilost pracovníků, kteří s ním nakládají.
Historie denaturace alkoholu
V minulosti (přelom 19. a 20. století) se pro účely denaturace ethanolu používal fenolftalein.
Ten neměl vliv na barvu ani pach výsledného produktu, ale laxativními a emetickými účinky, alkohol byl po jejich přidání projímavý a dráždivý a tato složka činila alkohol nepoživatelným.
Pro rozlišení denaturovaného alkoholu od čistého stačilo do vzorku přidat alkalickou látku, např. hydroxid, vápno, nebo sodu, což u denaturovaného lihu vedlo k narůžovělému zbarvení.
Denaturovaný ethanol podle britského práva
Pro úplně denaturovaný alkohol podle britského práva se postupuje typicky takto:
Úplně denaturovaný alkohol musí být vyráběn v souladu s následujícím předpisem: na každých 90 objemových dílů alkoholu se přidá 9,5 objemového dílu methanolu nebo jeho substitutu a 0,5 objemového dílu surového pyridinu; do výsledné směsi se přidá nafta v poměru 3,75 litru na každých 1 000 litrů směsi, a dále syntetické organické barvivo (methylová violeť) v poměru 1,5 g na 1 000 litrů směsi.
Denaturovaný ethanol podle českého práva
V Česku jsou činidla pro denaturaci ethanolu určena vyhláškou ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb.
Tato vyhláška v příloze č. 2 sekce D definuje dvě směsi použitelné pro obecně denaturovaný ethanol (č. 1a a 1b; ke všeobecnému použití bez omezení) a dalších 23 směsí pro ethanol ke speciálnímu použití vymezenému vyhláškou (např. směs č. 16 se smí použít jen k výrobě kvasného lihového octa).
Směsi pro obecně denaturovaný ethanol mají následující složení (uvedená množství jsou minimální množství na 1 litr ethanolu):
Směs 1a
- methylethylketon 10 ml
- denatonium-benzoát 10 mg
- methylenová modř 2 mg
- thiofen 2 ml
Směs 1b
- solventní nafta 4 ml
- petrolej 2 ml
- technický benzin čisticí 1 ml
Dá se denaturovaný líh konzumovat?
Není žádným tajemstvím, že zejména před metanolovou aférou v Česku se denaturovaný líh nelegálně upravoval tak, aby byl opět pitelný. Ovšem to nejde udělat levně, snadno a rychle a tak se používaly levné a nedokonalé amatérské alternativní metody.
Vnikal pouze odporný patok, který byl prakticky vždy více, či méně zdravotně závadný a ohrožoval vnitřní orgány svých konzumentů, což bylo nelegálním míchačům jedno, jim šlo pouze o finanční zisk.
Ostatně posuďte sami:
„Stát si myslí, že když do lihu nalije hořký bitrex nebo isopropyl, nikdo to pít nebude. Ale od těchto příměsí lze denaturát snadno očistit. Tisíc litrů denaturovaného lihu vyčistíte za hodinu a vyrobíte z něj například 2,5 tisíce litrů čtyřicetiprocentní vodky. Celkové náklady vás vyjdou na 30 korun za litr.“
„Jednoduše do toho nalijete cosi jako protijed, nejčastěji chlornan sodný. To je ta chemie, kterou si lidé čistí bazény. Jde to i všeobecně známým savem, ale to je zbytečně drahé. Pak se denaturát protáhne přes oběhové čerpadlo, taky stačí to k bazénu, a nechá se to odstát. Odpad si stejně jako při čištění bazénu sedne na dno a pak už odsajete čistý líh. Pokud denaturát očištěný třeba od toho bitrexu ještě proženete přes vrstvu aktivního uhlí a je správně vyčištěný, tak je zdravotně minimálně závadný. Jsou i takoví borci, kteří čistí líp než v lihovaru.“
„Stočíte ho do lahví nebo do barelů a předáte dál. Odbyt už máte předem zajištěn. Nikdo nedělá všechno od počátku do konce, to je příliš velké riziko. Poté přijede odběratel a ten si to rozveze do hospod a obchodů. Vzhledem k tomu, že to je často bez papírů a lacino, vědí, že jde o černotu. Ale kdo za tím stojí, kdo to vyrábí, netuší. Maximálně znají svého dodavatele.“
Kolky se prodávají na černém trhu. Co se týče etiket a lahví: ty si oficiální výrobci objednávají v tiskárnách a sklárnách. Kde mají výrobci jistotu, že ve dne tam nevyrábějí pro ně a v noci pak pro černý trh?
„Když pak přece jen nastoupí policie, usekne jen jednu část. A ta se dá obratem nahradit. V tomhle byznyse se točí tak velké peníze, že není problém zaplatit kohokoli. A vím o řadě celníků, co odešli ze služeb státu a teď se do kšeftu sami zapojili. A zbohatnou na tom často lidi, do kterých byste to vůbec neřekli.“
Více se dočtete zde:
A co na to chemik?
Nejde o „tradiční“ odstraňování denaturačních činidel z lihu, ale o chemickou reakci (oxidaci), při které je přídavkem chlornanu (např. savo) rozkládán bitrex (denatonium benzoát) na produkty, které nejsou hořké. Nicméně tyto rozkladné produkty zůstávají v lihu.
Jde o aromatické dusíkaté sloučeniny, které jsou obecně považovány jednak za potenciální karcinogeny, za látky, které mohou vyvolat jak alergickou reakci zejména ve spojení s ethanolem, tak cíleně a nevratně poškozovat orgány v těle (játra, ledviny…).
Takto „upravený“ líh nelze ze zdravotního hlediska považovat za bezpečný, naopak na reakční produkty je třeba pohlížet jako na látky daleko toxičtější, než byl původní denatonium benzoát.
Líh ošetřený přes aktivní uhlí může mít lepší kvalitu, v tomto případě bych ale nemluvil o snížení zdravotní nezávadnosti. Aktivní uhlí se obecně používá ke „zušlechťování“ lihu (např. při výrobě vodky) a je schopno zachytit řadu látek. V tomto případě se ti „poctivější“ podvodníci snaží zlepšit senzorickou kvalitu lihu, aby ho mohli použít pro výrobu i méně aromatických lihovin.
V tuzemáku se leccos ztratí, ale ve vodce nikoliv. V řadě případů líh použitý k denaturaci není lihem té nejvyšší kvality (velejemný, jemný, neutrální), ale bude se jednat o líh technický, který sám o sobě nesmí být použit pro výrobu potravin.
