Pálenice zažívají krizi, černé pálení na vzestupu
Pěstitelské pálenice letos zažívají jednu z nejhorších sezon za poslední dekádu. Po slabé úrodě ovoce teče z kotlů méně meruňkovice a se slivovicí to nemá být o moc lepší. Zájem domácích pěstitelů navíc snižuje také zvýšení cen za pálení kvůli dražším energiím.
Rané meruňky nebyly letos téměř žádné, pozdních bylo málo a to platí i pro švestky. Pěstitelé, kteří jindy přivezli tři sta kilogramů kvasu, dovezou třeba jen něco přes sto kilo.
Ovocné pálenky se stávají luxusním zbožím
Zdražují téměř všechny pálenice, nejméně se platí za vypálení jednoho litru padesátiprocentního destilátu sto padesát korun, ale to pouze tam, kde nepoužívají plyn nebo uhlí ale topí třeba dřevem.
Většina pálenic s přepalováním na plyn, ale i s kotli na uhlí však zdražila. Ceny se navýšily nejčastěji o padesát korun na litr alkoholu.
Padesátiprocentní domácí meruňkovice či slivovice může pěstitele vyjít na 250 korun.
Když si k tomu připočteme cenu ovoce a další náklady sadaře na pěstování ovoce po celý, jako je ošetření stromů, sklizeň, příprava kvasu, doprava a skladování, může to mnohé odradit.
Na litr meruňkovice je potřeba cca deset kilogramů ovoce v ceně zhruba 250 korun.
Chcete levnější kořalku? Přineste si vlastní dřevo, radí pálenice.
Celkové náklady tak přesahují 500 Kč litr ovocného destilátu.
Za takovou částku se dá koupit zcela bez práce láhev kvalitního alkoholu v prodejně, lidé si proto pálení rozmýšlejí, nebo se vracejí k černému domácímu pálení, kde ušetří za spotřební daň.
Domácí pálení načerno
Vzhledem ke zdražování v pěstitelských pálenicích panují obavy z nové vlny černého“ pálení domácí kořalky v garážích či sklepích. Majitelé sadu ovoce snad nevyhodí ani nenechají ladem. Buď si připlatí za standard, nebo budou hledat levnější řešení.
Policie a celníci čas od času odkryjí ilegální pálenici, občas jim k tomu pomůže požár, kdy dojde k detonaci nelegální palírny a obvykle také zranění paliče.
Nabídky na prodej takto podomácku vyráběných ovocných destilátů se pak objevují v inzerci na internetu i na nástěnkách supermarketů v obchodních centrech, kde je vyhledávají také celníci.
Destiláty, které pochází z domácí černé výroby, představují podle dat Celní správy asi desetinu trhu. Boj proti nelegálním pálenicím je však velmi složitý a ročně se takto podaří odhalit jen jednotky případů. Žádný zákon totiž neudává povinnost, aby celní úřady evidovaly černé palírny. Pokud vlastní činností, či na základě podnětu zvenčí celníci zjistí, že dochází k porušení zákona o lihu, zaevidují událost, doměří chybějící daň a zahájí správní řízení.
I když lidem, kteří doma pálí načerno, hrozí pokuta až do výše půl milionu korun, jsou zatím celníci k domácím samovýrobcům pálenky shovívaví.
Do políčka internetového vyhledávače stačí zadat klíčová slova „domácí slivovice“ a hned na člověka vyjedou odkazy na nejrůznější portály, kde lidé nabízejí k prodeji podomácku vypálenou pálenku. Podobné anonce se budou podle Unie destilatérů množit.
Lidé se vrátí k černému pálení. Destilát, který už dnes vyjde u pěstitelských palíren na pět stovek za litr, zdraží v příštím roce minimálně o dvacet procent. I proto se začne pálit ilegálně.
A zatímco lidé si opráší schované destilační kolony v garážích a po sklepech, některé palírny zamíří do historie. Důvodem jsou stále vysoké ceny za energii.
Jde o zdraví i o život
Pokuta, která za domácí černé pálení hrozí, není však jedinou újmou, která na člověka může číhat. U případu výbuchu nelegální pálenice na Vsetínsku byl její majitel popálen na 40 procentech těla. Nezkušený palič ale především může lidi otrávit metanolem. U pálenky vyrobené svépomocí v domácích podmínkách hrozí, že součástí destilátu může být metanol a další látky jako vyšší alkoholy, aldehydy a estery a organické kyseliny. Protože tyto domácí destilační přístroje jsou velmi primitivní a jednoduchá zařízení.
Pokud se metanol dostane do organismu, přeměňuje se na formaldehyd a kyselinu mravenčí a rozvíjí se takzvaná metabolická acidóza. Ta může skončit kómatem či dokonce smrtí po selhání dýchání. Známé jsou i případy oslepnutí.
Vysoké hladiny kyseliny mravenčí poškozují centrální nervový systém, a dále buňky sítnice, protože se hromadí v sítnici a v očním nervu. To má za následek poruchu vidění, kdy dochází k rozšířeným zornicím, nejasnému vidění a končí i trvalou slepotou, která se může vyvinout přibližně do dvou dnů již po dávce sedm až 15 mililitru metanolu.
K akutní otravě dochází po bezpříznakovém období do 24 hodin. Při požití metanolu i etanolu (lihu) současně však mohou být příznaky otravy oddáleny či dokonce potlačeny.
Pěstitelské pálení
Je určeno výhradně pro fyzické osoby a produkty z tohoto pálení jsou určeny pro osobní potřebu domácnosti pěstitele. Je zakázáno ovocné destiláty dále prodávat nebo skladovat v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu nebo pro jiné přímé osobní užití fyzickou osobou, například v restauračních zařízeních.
Historie černého pálení
Že vynalézavost našich předků při domácím pálení nikdy neznala a nezná mezí, se mohou lidé stále přesvědčit v Muzeu lidových pálenic ve Vlčnově na Uherskohradišťsku. Kromě klasických destilačních kolon zde lidé uvidí, že k výrobě pálenky se dala využít třeba stará pračka či koupelnová kamna.
Největší rozmach domácích palíren je třeba hledat v první třetině 19. století, kdy byl roku 1835 vydán dekret, který umožňoval za specifických podmínek a na určitém území vypálit 56 litrů pálenky osvobozené od jakékoli daně.
Háček však byl v tom, že bylo třeba pálit z vlastního ovoce a na vlastním pozemku. Proto se začaly masově pořizovat často mobilní pálenice. Toto bylo v prvních desetiletích 20. století postupně zpřísňováno a nakonec daňová úleva zcela zanikla. Domácí pálení se tak dostalo zcela mimo zákon.
