Snadná dostupnost alkoholu v Česku

Spotřeba alkoholu v České republice se každoročně pohybuje kolem 12ti litru čistého (100%) lihu (ethanolu) na osobu a rok.

Tím Česko zaujímá spolu s Francií druhé místo v žebříčku největších pijanů alkoholu v Evropě. V Česku rizikově pije alkohol kolem 1 milionu lidí dospělých i dětí. Z toho minimálně polovina pije alkohol denně.

Celospolečenské náklady spojené s nadměrnou konzumací alkoholických nápojů dosahují pře 60 miliard korun ročně. Jedná se zejména o náklady zdravotních pojišťoven, ale i náklady společnosti s předčasnými úmrtími na alkohol a jsou zde i započítány následky dopravních a jiných nehod pod vlivem alkoholu.

Každoročně se pro poruchy vyvolané alkoholem ambulantně léčí kolem 30ti tisíc osob. Kvůli předávkování alkoholem nebo z jiných vnějších příčin pod vlivem alkoholu především v důsledků nehod a sebevražd pak zemře téměř 1.000 lidí.

Dostupnost alkoholu je ještě podporována reklamou

Alkohol je ve srovnání s okolními vyspělými zeměmi pořád poměrně levný.

Naše země je navíc takovým alkoholovým turistickým rájem. Pít v Česku je prostě normální. Kdo nepije je divný a okolí ho vnímá jako abstinenta podivína.

Regulace konzumace alkoholu je v Česku prakticky nulová.

Jakkoli odborníci na závislosti vítají zpřísnění reklamy i zvýšení daně na tvrdý alkohol, poukazují na to, že pouze to nestačí.

Dostupnost alkoholu je v Česku až příliš vysoká. V okolních evropských zemích je běžnou praxi, že se například nesmějí prodávat alkoholické nebo tabákové výrobky v blízkosti škol. Případně v obchodech s potravinami, non-stopech, večerkách, apod. Anebo se alkoholické nápoje třeba nesmějí konzumovat v dopravních prostředcích. V Česku ovšem nic z toho neplatí.

Problém je především pivo a víno

Česko, to prostě pivařská velmoc a dlouhodobě se umísťujeme na první příčce na světě v jeho konzumaci.

Pivo je u nás zdaněno velmi málo a víno prakticky vůbec. Přitom se většina alkoholu vypije právě ve formě piva a vína. Destiláty, které jsou zdaněny nejvíce nehrají v konzumaci alkoholu u nás takovou roli.

Nízká cena piva a především agresivní reklama často zaměřená na mládež a v rozporu se zákonem vysoká dostupnost alkoholu jsou hlavní důvody, proč se u nás alkohol konzumuje v tak enormním množství.

Zákon reguluje prodej a konzumaci alkoholu v Česku velice střídmě.

Omezení dostupnosti alkoholu je v Česku nereálné

Alkohol je dnes dostupný prakticky kdekoliv, v dopravních prostředcích, na sportovních utkáních a kulturních akcích, společenských událostech a festivalech Pije se prakticky 24 hodin denně, neexistuje něco jako zákaz prodeje třeba po 22. hodině, v neděli, nebo alespoň po půlnoci.

Tato snadná dostupnost má za následek to, že pro spoustu lidí je konzumace alkoholu zcela přirozená a normální. Přitom konzumace alkoholu by měla být naopak událostí zcela výjimečnou, které neprobíhá každý den a už vůbec ne ve velkém množství.

Dle dostupných údajů mají osoby nadměrně konzumující alkohol život kratší o cca 7 let.

Zvýšení především spotřební daně snižuje škodlivou konzumaci alkoholu. To potvrdila například společná studie Světové zdravotnické organizace (WHO) a kanadského výzkumného centra z roku 2018. Ukázalo se to efektivnější, než omezení prodejních hodin nebo reklamy na alkohol.

Daňová reforma jako promarněná šance

Připravovaná daňová reforma je prakticky promarněnou šancí jak Česko posunout mezi civilizované země v oblasti daní a s nimi spojené regulace konzumace alkoholu.

Naopak vláda svými kroky prakticky podporuje konzumaci vína. Už jen tím, že podléhá tlaku vinařů a jejich demagogickým argumentům a nezavádí na jejich produkty žádnou spotřební daň.

U piva, které je zdaněno jen velmi málo je to velmi podobné. Spotřební daň se nemění a to i přesto, že piva se u nás vychlemtá nejvíce na světě v přepočtu na počet obyvatel. Velmi opatrně vláda u točeného piva zvýšila daň z přidané hodnoty a ještě se obává, aby to snad nevedlo k poklesu konzumace. Absurdita.

Naopak vše odnesl takzvaný tvrdý alkohol, který vlastně ale vůbec neexistuje, protože je to ten samý alkohol, co je v pivu a ve víně. Nehledě na to, že jej lidé velmi často konzumují v koktejlech a výsledný míchaný nápoj mnohdy obsahuje menší procento alkoholu, než pivo, nebo víno.

Tento alkohol – tedy destiláty je dnes již ze všeho alkoholu zdaněný nejvíce, přesto se zcela iracionálně uvažuje o dalším navýšení spotřební daně u destilátů, místo toho, aby bylo zdanění ostatních druhů alkoholu dorovnáno na stejnou úroveň.

Cílem každé racionální vlády by mělo být snížení konzumace alkoholu. Už jen proto, že vybraná spotřební daň ani zdaleka nestačí k léčení nemocí způsobených alkoholismem.

U nás je to jaksi naopak a vláda se obává, aby zvýšení daní konzumenty neodradilo. Je tedy zřejmé, že si přední příčky v konzumaci alkoholu udržíme i nadále. Bohužel ale také přední příčky v počtu chorob způsobených konzumací alkoholu.

Vyšší zdanění alkoholu by téměř jistě vedlo ke snížení jeho spotřeby, jak ukazují mnohé studie ze zahraničí, a mohlo by vést ke snížení počtu zbytečných úmrtí, vzniku závislostí u mladých lidí a souvisejících problémů s užíváním alkoholu, např. snížení počtu dopravních nehod způsobených alkoholem nebo případů domácího násilí.