Italské Lambusco

Lambrusco asi všichni dobře znají z barů, vináren, restaurací a supermarketů jako italské perlivé víno. Patří k nejvíce rozšířeným italským vínům u nás.

Víno se pije mladé, kdy je lehké a osvěžující.

Obsah alkoholu není vysoký a pohybuje se pod 9%.

Odrůda révy vinné

Lambrusco je ale také odrůda révy vinné s modrými hrozny, ze které se toto víno vyrábí.

Víno se pěstuje v italských krajích Emilia-Romagna a Lombardie. Existuje okolo šedesáti poddruhů, nejrozšířenější jsou Lambrusco Salamino, Lambrusco di Sorbara a Lambrusco Grasparossa.

Produkce vína v severní Itálii pochází již z dob Etrusků, kteří využívali místní divokou révu pnoucí se po stromech – odtud název Lambrusco, který je odvozován z latinských slov labrum (hranice pozemku) a ruscum (divoce rostoucí). O tomto víně se zmiňují ve svých spisech již Cato starší a Vergilius.

Výroba Lambrusca

Lambrusco se původně nechávalo dokvašovat v láhvi.

Ve dvacátém století však zavedla většina producentů tzv. Charmatovu metodu s přidáním oxidu uhličitého; výsledkem je perlivé víno světle rubínové barvy (méně často se z hroznů Lambrusca vyrábějí i vína růžová a bílá).

Stolování a konzumace

Má se spotřebovat mladé, kdy je lehké a osvěžující, s chutí po ovoci (jahody, třešně) a obvykle i s mírným zbytkovým cukrem, i když existuje také suché Lambrusco.

Pije se studené, podává se k pečenému vepřovému a skopovému masu, lokální uzenině cotechino, parmezánu nebo těstovinám, sladší varianty také k dezertům.

Produkce Lambrusca

Lambrusco z okolí Modeny má chráněné zeměpisné označení.

Je nejžádanějším italským vínem ve světě, vyváží se zejména do Spojených států a Skandinávie; ročně se prodá čtyři sta milionů lahví Lambrusca.