Český hospodský paradox 1/2
Vláda od příštího roku (2024) chystá ve svém úsporném balíčku zvýšení DPH u čepovaného piva ze snížené 10procentní sazby do základní ve výši 21 procent.
Výrobci piva a hospodští se již nechali slyšet, že to bude znamenat zvýšení ceny piva okolo 6ti korun a bude to mít za důsledek další exodus hostů a další zavírání vesnických hospod.
Pojďme se tedy podívat na fakta.
Češi a jejich konzumace piva
V roce 2022 činila spotřeba piva v ČR 272 piv, tedy 136 litrů na každého obyvatele.
Metodika počítá veškerou výrobu piva v ČR, odečte se export, připočte import a to celé se vydělí počtem obyvatel státu (tedy včetně dětí a abstinentů).
Mnozí mohou namítat, že u nás výrazně pijí turisté a to zde není započítáno. Na druhou stranu pivo hodně pijí i Češi na svých cestách v zahraničí a to statistika nezahrnuje také.
Faktem zůstává, že jsme, s velkým odstupem na druhou příčku, na celém světě na prvním místě v konzumaci piva, se všemi negativy co k tomu patří. Tedy alkoholismus, nadváha, obezita, onkologická onemocnění trávícího traktu, atd. Nezanedbatelné nejsou ani následky dopravních nehod a havárií pod vlivem alkoholu.
Už jen samotná průměrná hodnota 136 litrů piva za rok překračuje bezpečnou hranici konzumace alkoholu tak jak je definována WHO. Pokud bychom statistiku očistili od abstinentů a dětí školního věku, jejichž konzumace bude zanedbatelná, dostáváme se minimálně o čtvrtinu nahoru, +25%, tedy někam lehce přes 170 litrů, tedy více 340 piv. A to jsme zatím jen u piva, ale i nás se hodně pije i víno, likéry a destiláty.
Češi jsou prostě ve spotřebě alkoholu na světové špičce a jsme okolím považováni za národ alkoholiků.
Cenová politika pivovarů
Pivovary u nás razí zvláštní cenovou politiku.
Pokud si kupujete lahvové pivo v supermarketu, vyjde vás cca o 1/3 až o 1/2 levněji, než když si ho hospodský kupuje jako sudové přímo od pivovaru.
Pokud se zamyslíme nad tím, že u lahvového piva má ještě svojí marži supermarket, tedy řetězec a navíc jsou zde i další nemalé náklady na zpětný výkup lahví a následnou sanitaci 100 ks skleněných lahví oproti jednomu nerezovému sudu. Vypadá to až nelogicky.
Ovšem v sudovém pivu jsou ještě další marketingové náklady pivovarů na vybavení hospod, které prodávají jejich pivo. Tedy sklo, výčepní zařízení, ubrusy, tácky a další branding.
Každý by mohl namítat, že by bylo pro hospody lepší nakoupit levněji lahvové pivo přímo v tom supermarketu. Ovšem to by v Česku neprošlo – Češi jsou zvyklí v hospodách na točené pivo.
Paradoxem ale je, že se jako sudová piva neprodávají žádná exkluzivní a prémiová piva, ale běžný mainstream, tedy piva, která spotřebitelé nevyhledávají ani tak pro jejich vysokou kvalitu, ale spíše pro množství. Prostě metr piv za večer.
Vesnické hospody
Ti starší z vás jistě ještě pamatují dobu, kdy téměř v každé vesnici byla hospoda a v těch větších – střediskových pak dokonce několik hospod. A všechny v rámci možností prosperovaly.
Každá hospoda měla své štamgasty, kteří tam denně popíjeli a mnozí u toho zvládli vykouřit ještě krabičku cigaret.
Ovšem od té doby nastaly jisté společenské změny, které je potřeba zohlednit.
Lidé dnes mají mnohem více možností jak trávit svůj volný čas, než každodenním vysedáváním v hospodách a nadáváním na bolševika.
Jen namátkou:
- internet
- herní konzole
- otevřené hranice a cestování
- streamovací zábavní platformy
- sociální sítě
- knihy a audioknihy (včetně kdysi zakázaných autorů)
- zdravý životní styl včetně propagace racionálního stravování
- sport všeho možného druhu
- ad.
Ano i na malých vesnicích se stále najdou štamgasti, kteří do té své hospody chodí po dekády. Ovšem jsou to většinou starší lidé, dnes již důchodového věku a tito pomalu vymírají a na tom se nemalou mírou podílí i jejich celoživotní vášeň pro alkohol.
Mladší generace má prostě spoustu dalších jiných zájmů a pravidelné vysedávání v hospodě pro ní není dostatečně atraktivní činnost.
Zejména, když taková vesnická hospoda vůbec nevaří a nabízí pouze mainstreamové čepované pivo a základní likéry a destiláty. Nedá se tam tedy očekávat žádný extra velký gurmánský zážitek.
Zde také musíme zmínit výtoč.
Pokud hospoda narazí sud, měla by ho být schopna také rychle prodat, tedy vytočit. Jinak pivo ztrácí svou kvalitu. Výčepní zařízení by mělo být denně sanitováno. Opravdu to hostinští, kteří za večer vytočí třeba deset piv dělají?
Nebuďte bláhoví – je to poměrně pracné. To má za následek, že klesá kvalita čepovaného piva, které je plné bakterií a je cítit jako zvětralé. A se snižující se kvalitou klesá nadále i počet hostů.
A teď si představte situaci, že na takové vesnici byste za večer spočítali hosty na jedné ruce nepříliš šikovného tesaře. Ti tam pak popíjejí těch svých pár piv několik hodin a hospodský si ještě musí vyslechnout, že čepuje výčepní pivo za 40 korun a přitom se to samé pivo prodává v akci v supermarketu za 9,90 Kč.
Tržba za takový večer pak bývá žalostná a většinou nepokryje ani náklady, o nějakém zisku pak nelze vůbec hovořit.
Všechny díly
